Výletník (8)
|
|
0314 Dvouetapová procházka pro
milovníky vyhlídek a romantických míst Východiště obec Svojše
mezi Rejštejnem a Horskou Kvildou Dračí skály (789 m) se zajímavě
tvarovanými skalními útesy cca 3 km jz. od Rejštejna,
nad pravým břehem řeky Otavy. Z vrcholu
Dračích skal je úchvatný výhled do údolí Otavy pod Čeňkovou Pilou, na
Klostermannovu vyhlídku, Vodní zámek a Sedelský
vrch nad Srním. Horizont
uzavírá hřeben Oblíku (1013 m). Horské
osady Velký a Malý Kozí Hřbet (850 m) cca 1,5 km jv.
od Rejštejna na úpatí
Huťské hory s krásným výhledem do oblasti Kašperských Hor. Od r. 1458
tudy procházela obchodní Zlatá stezka
kašperskohorská mezi Čechy
a bavorským Pasovem, po které denně putovalo až 40 koní. Po
vysídlení německých obyvatel se začala osada vylidňovat. Dnes zde
trvale zde nežije žádný obyvatel.
Nejlépe
autem od Rejštejna do obce Svojše,
zde zaparkovat pro obě etapy výletu. K Dračím skalám: Od
parkoviště v obci Svojše cca 800 m sz. přes kótu 824. Na Velký a Malý Kozí Hřbet: Od
parkoviště v obci Svojše cca 300 m po silnici
z kopce – u kaple odbočit na
cestu doprava z kopce, po můstku přes Rýžovní potok a cca 1 km do kopce. Možnost občerstvení: Přímo ve Svojších v restaurantu Sv. Florian Doporučená mapa: KČT č. 65 – Šumava
Povydří |
0414 Do hlubiny i do výšky: Hornické
muzeum Štola Ondřej Šlik a rozhledna na
Bohušově (Šibeničním) vrchu v Plané Expozice: množství hornických exponátů se zasvěceným výkladem Štola
Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla
vyražena koncem 16. stol. v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud
v Plané a jejím okolí. Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a
je v něm instalována expozice rudného hornictví a tématicky
utříděných exponátů. Prohlídka podzemí trvá cca 1 hod. doporučené je teplejší
oblečení, teplota ve štole kolem 10 °C. Polední přestávka. 12-13 hod., posl. prohlídka 45 minut před koncem otevírací doby.
Muzeum se nachází cca 300 m z náměstí. Otevřeno: duben, květen a
září So+Ne: 10–16 hod.; červen denně mimo Po: 10-16
hod.; červenec, srpen denně mimo Po: 10–17
hod. Rozhledna na Bohušově (Šibeničním) vrchu Celková výška rozhledny 21
m, výška vyhlídkové plošiny 18 m, celoročně volně přístupná. Výhled: Český les,
Slavkovský les, Dyleň, Mariánské lázně. Jak se tam dostat: Po modré TZT č. 1407 1,5 km z centra Plané. Alternativy výletu: Po prohlídce Šlikovy štoly a návštěvě rozhledny na Bohušově
vrchu možno pokračovat po modré TZT do obce Týnec a odtud dle časových možností a
zbývajících sil do ŽST Brod nad Tichou
(z Týnce 3,5 km) nebo přes Vysoké Sedliště do ŽST Pavlovice (z Týnce 5 km). Do obou cílových stanic z obce Týnec po neznačených
cestách krásnou krajinou s rybníky podle doporučené mapy KČT č. 28 – Český les –
sever. |
1214 Pěší trasa Naučná stezka Chudenice a lesní komplex Žďár Půvabná
lokalita i v prosinci, je-li sníh v nedohlednu a podzim trvá V anglickém
parku empírového zámečku Lázeň se
jakoby čas zastavil. Park je
celoročně volně přístupný. Douglaska
tisolistá v Americké
zahradě - 165 starý unikátní exemplář s výškou 39
m a obvodem kmene přes 5 m patří mezi nejstarší jedince
tohoto druhu v Evropě Americká
zahrada - celoročně volně přístupné arboretum s dřevinami, které nikde
jinde u nás takto pohromadě nerostou. Na tři sta
druhů vzácných dřevin, původem většinou ze Sev. Ameriky. Jezírka na
naučné stezce inspirovala Jaroslava
Kvapila k napsání libreta Dvořákovy Rusalky Okružní naučná stezka Chudenice a lesní komplex Žďár: Dl. Trasa NS je mimořádně vhodná
pro seniory a rodiny s dětmi, zámecký park i pro vozíčkáře Z Plzně za 47 minut,
z Domažlic za 27 minut, z Klatov za 19 minut Parkoviště zdarma
v místě východiště u zámku Lázeň. Možnost občerstvení v penz. Na Poustevně u rozhl. Bolfánek. Doporučená mapa KČT č. 32
– Přešticko V textové
části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci ke všem
zajímavým objektům v okolí. |
1114 Pěší trasa
z Rokycan do Plzně přes Čilinské polesí a Jandovu skálu Navržená průběhová
trasa je příjemnou fyzicky nenáročnou alternativou
aktivního využití krásného podzimního dne. Kromě
předností dobrého spojení do výchozího i z cílového místa, procházky ve
smíšených lesích v teplých podzimních barvách, v otevřené
krajině s krásnými výhledy na vrchy v okolí Rokycan a Radyni, je na trase
několik míst, která stojí za pozornost. Trasa má
počátek v TIM Rokycany, ŽST. Po východu
z podchodu jižním směrem
vede trasa po červené značce nejprve okrajovou zástavbou, poté již
otevřenou krajinou k TIM U Němčiček.
Zde
zaměníme červenou značku za zelenou a po ní půjdeme až do cíle cesty. Skrz větve
stromů shazující listí se otvírají zajímavé výhledy, např. na
vodní nádrž Klabava a vrch Vršíček s kaplí Navštívení Panny Marie. Nedaleko
kóty 523 m, Čiliny – nejvyššího
bodu Čilinského polesí s
telekomunikační věží, lze v zalesněném svahu, 150 metrů
vých. od kóty Čilina postát u památníku 2 voj. letcům 5.
stíhacího let. pluku Plzeň-Líně v místě let.
havárie 1.XI.1962. Po podejití
dálničního viaduktu exitu Ejpovice cesta mírně stoupá k Pohodnici
s Jandovou skálou (499 m).
Po průchodu lesem V Pytli trasa končí
u nákupního střediska Tesco v TIM Plzeň –
Švábiny, MHD. Cesta do
centra je možná trolejbusovou
linkou č. 11. Příjemnou
cestu! Značení na
trase zajišťuje KČT – Značkařské obvody Rokycany a Plzeňsko Délka
trasy: 15,5 km Doporučené mapy KČT č. 34
– Brdy a Rokycansko (6. vyd. 2014) a č. 31 Plzeňsko V textové
části těchto map naleznete celou řadu informaci ke všem
zajímavým objektům na trase. |
1014 Přechod
Haltravy - trasa pro zdatné pěší turisty: Postřekov – hřeben Haltravy - Trhanov Trasa vede Baarovou cestou zdravými lesy CHKO Český les, které jsou
nejkrásnější právě v podzimním období, kdy je paleta
barev a vůní smíšeného lesa nejvýraznější. Trasu
zpestřují četné rulové kamýky s tajemnými zákoutími. Jméno vrchu
Haltrava se
přeneslo na hřebenové pásmo vrchů v jižní části CHKO Český
les mezi Caparticemi a Pivoní s nadm. výškou 800–900 m, oddělených
mělkými sedly. Pásmo kopců
tvoří vrcholky Velká skála (852 m), Škarmanka (888 m), Tyrolka
(865 m), Haltrava (882 m), Sádek (854 m) a Bučina (860 m). Sádek byl
v minulosti strážním místem Chodů, kde v době
nebezpečí zapalovali smolu jako výstražný signál pro vnitrozemí. Hřebenem
Haltravy prochází hlavní evropské rozvodí Dunaj - Labe. Z
východiště ŽST Postřekov (0) po
zelené TZT č. 3629 přes Valtířov a Pivoň do Vranovského sedla (9,5). Zde se
zelená TZT napojuje na červenou
TZT č. 0222 - hřebenovou magistrálu, přecházející
hřeben Haltravy do Capartic (18). Z Capartic
po modré č. 1415 na Výhledy (19,5)
a dále po červené stále
z kopce přes Chodov (22) do Trhanova,
ŽST (23,5). Délka trasy
23,5 km Možnost občerstvení na trase: Postřekov,
Pivoň, Capartice, Výhledy, Chodov, Trhanov Značení na
trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Domažlice Doporučené mapy KČT č. 29
– Český les – jih nebo č. 63 Chodsko V textové
části těchto map naleznete celou řadu informaci ke všem
zajímavým objektům na trase |
0315 Průběhová
trasa pro pěší turisty: Jak snadno přijít na Buben Zřícenina
hradu Buben stojí na protáhlém ostrohu nad soutokem Mže a Úlického potoka. Od roku
1958 je chráněna jako kulturní památka ČR. Trasa
Plešnice – hrad Buben – Kozolupy
vede malebným údolím a rekreační chatovou oblastí po pravém
břehu Mže. Délka trasy 7 km. Z východiště
Plešnice, ŽST (0) na chebské trati po modré TZT č. 1404 východním směrem do obce
Plešnice, podejít pod železničním viaduktem a podél Úlického (též
Plešnického) potoka přímo pod zříceninu hradu (2) do místa, kde dříve stávala
ocelová lávka přes Mži. Na druhé
straně řeky je viditelný Zámecký
mlýn s částečně zachovalým mlýnským kolem a totem trampské osady Modrá kotva. Krátkým
stoupáním ke zřícenině hradu Buben brzy dosáhneme
nádvoří i vyhlídkového místa na celý hrad.
Po prohlídce hradu (možnost rozdělání ohně) pokračujeme po zelené TZT č. 3601
po pravém břehu Mže do TIM Bdeněves (6), kde zelenou
značku opustíme a dále již bez značky po chodníku do obce Kozolupy k ŽST (7). Značení na
trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Plzeňsko Možnost občerstvení na trase: Bdeněves,
Kozolupy Varianta autem do Plešnic, pěšky na Buben a
zpět k autu (4 km): Z Plzně
27 min., z Rokycan 44 min., z Tachova 55 min. Doporučená mapa KČT č. 31
- Plzeňsko V textové
části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci ke všem
zajímavým objektům v okolí. |
0415 Okružní
trasa pro pěší turisty Švihov – Běleč – Bělýšovský les – Kokšínský hrádek - Švihov Přír.
rezervace Bělč na vých. svahu vrchu Běleč, je součástí evropsky
významné lokality Švihovské hvozdy. Smíšený listnatý porost s převahou
buku a vtroušenou jedlí, lípou, jasanem a javorem klenem na buližníkových
skalkách; v podrostu výskyt teplomilné hájové květeny bučin. Vrch Běleč (712 m), výrazná krajinná dominanta Švihovska, náleží k
Chudenické vrchovině. Starohorní sopka patří do skupiny vrchů Řičej, Doubrava
a Velký Bítov. Jv. svah vrchu pokrývá zachovalý
pralesovitý bukový les. Rozstřílený
řopík na vrcholové partii Bělče. Na
svazích Bělče probíhala linie řopíků
z fortifikační soustavy Plzeňská čára,
realizované v r. 1938. Trasa:
Švihov, ŽST – Švihov – rezervace Bělč – vrch Běleč – Chlumská – Řičej, (697
m) – Bělýšovský les – Cihelna – Výrov – zříc. Kokšínský hrádek – Švihov, ŽST.
Délka trasy
17 km. Na trase je
dále přír. rezervace
Bělýšov v jz. části Bělýšovského lesa, přír. památka Stará
Úhlava a zříc. Kokšínský
hrádek. Trasa vede
volným terénem, v hřebenové části trasy po žluté značce. Značení na
trase zajišťuje KČT –
Značkařský obvod Klatovy Doporučená mapa KČT č. 32
- Přešticko V textové
části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci ke všem
zajímavým objektům v okolí. Možnost občerstvení na trase: Švihov Autem
z Plzně 33 min., z Klatov 12 min., z Domažlic 40 min. |
0515 Májová
trasa pro pěší turisty Z Těškova přírodním parkem Radeč přes Brno do Stupna Na
těškovské návsi určitě nepřehlédněte rázovitou roubenou zvonici . Trasa:
Těškov (0) – po červené k TIM Radeč východ
(3,5) – po zelené na Brno s vysílačem (5) – Radeč západ (6,5) – Bílá
skála, odb. (7) – Sklená Huť -
Březina, rozc. (11,5) – Stupno, u
ŽST (14) – po modré Stupno, ŽST (14,5) . Radeč – přírodní park
v záp. výběžku Radečské vrchoviny s dominantním
4 km dlouhým zalesněným hřbetem a nejvyšší horou Křivoklátské
vrchoviny Radeč. Rozsáhlý lesní komplex s četnými
skalními výchozy a přirozenou druhovou skladbou. . Na kótě
Brno (718 m) věž TV vysílače, zalesněný
vrchol bez výhledu. . Naopak
nádherný výhled směrem k Plzni si lze vychutnat na značené odbočce k Bílé skále. . Značení na
trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod
Rokycany . Doporučená mapa KČT č. 34
– Brdy a Rokycansko V textové
části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných Informaci
ke všem zajímavým objektům v okolí. . Možnost občerstvení na trase: Stupno,
rest. U dubu Ideální pro
tuto cestu je pracovní den, kdy z Plzně přímo do
Těškova jede ranní bus. O víkendu z Holoubkova. |
1015 . . Pěší výlet
vhodný i pro seniory nebo rodiče s dětmi Okolím
Babylonu a Čertovo naučnou stezkou Technická památka Teplobystřický kanál: Umělý vodní kanál
s minimálním spádem, dl. 16 km, vybudovaný r. 1571 je
napájen Teplou Bystřicí poblíž České studánky pod
Čerchovem. TB kanál byl součástí
domažlického městského opevnění a poháněl četné mlýny a
strojní zařízení. Viklan Čertův kámen na
okružní NS Čertova, vedoucí i
podél TB kanálu Východiště: Babylon ŽST – pod ŽST napojení na naučnou stezku Čertovu s 21
zastávkami s popisem historických i přírodních zajímavostí v okolí
Babylonu - viklan Čertův
kámen – podél Teplobystřického kanálu
– Rašínův kámen – přírodní památka
Sokolova vyhlídka a křemenný val – Babylonský
rybník s koupalištěm (možnost vykoupání)
– Havlovice a nový akvadukt - přírodní památka
Louka u Šnajberského rybníka – Pila – cíl: Trhanov, ŽST. Celková délka pěší
trasy 17 km. Trasa vede převážně po lesních cestách. Nenáročný profil
trasy je vhodný i pro rodiče s dětmi nebo seniory. Možnost občerstvení: restaurace v Babylonu a v Trhanově Nový akvadukt
s cyklostezkou nad železniční tratí, jediný svého druhu v ČR Doporučený odjezd vlakem
z Plzně - Hlavního nádraží v 07:10 hod. do stanice Babylon Odjezd vlakem z
Trhanova (přestup v Domažlicích) Autem
z Plzně 60 min., z Tachova 61 min., z Klatov 40 min.,
z Domažlic 11 min. Doporučená mapa KČT č. 63
– Chodsko Zkontrolujte si
před výletem předpověď počasí |
0715+0815 . . Dvoudenní přechod hřebene pohoří Kaitersberg (Bavorský les)
s výhledy na Královský hvozd, s bivakem pod hvězdami Pláně kolem Enzianu, v pozadí Schwarzeck Hřebenovka pohořím
Kaitersberg v Bavorském lese má počátek
v sedle Eck (850 m) mezi městy Arrach a
Arnbruck, postupně přechází přes tisícovky
Műhlriegel
(1080 m), Odriegel
(1156 m), Schwarzeck (1238 m); Heugstatt (1261 m), Enzian (1285 m), Kleiner Arber
(1384 m) a
vrcholí na Grosser Arber (1456 m), nejvyšší hoře Bavorského lesa a celé Šumavy. Úsek Eck – Gr. Arber je
součástí mezinárodní dálkové trasy E6 Ostsee – Wachau – Adria.
Hřebenovka (občas) značená zeleným trojúhelníkem vede po bezpečných lesních
cestách a horských lučních pěšinách. V celém průběhu mimořádně krásné vrcholové
cesty jsou daleké výhledy na
hřeben Královského hvozdu
s dominantami Ostrý, Kokrháče, Svaroh, Jezerní hora, na pohoří Hoher Bogen, do údolí Lammerwinkel i
do německého vnitrozemí. Ohleduplně bivakovat pod
hvězdami lze např. na horské louce na úpatí hor Enzian nebo Kleiner Arber,
samozřejmě bez rozdělávání ohně. Upozornění - v průběhu
horské trasy nejsou žádné zdroje pitné
vody, zásobu je možné nabrat u koryta
vedle parkoviště v osadě Eck. Další možnost doplnění vody je až
u horské chaty „Schutzhaus Am Kleinen Arber“. Pěší trasa: Osada Eck, BUS –
Schwarzriegel – Enzian – Kleiner Arber – Grosser Arber – horní stanice lanovky –
Kleiner Arber See (Malé Javorské jezero) – osada Brennes – Bayerisch Eisenstein –
Železná Ruda, Alžbětín ŽST. Trasu lze velmi pohodlně
zdolat za dva dny, bivak pod hvězdami ve vrcholové partii je však nezapomenutelnou
třešní na dortu. Délka trasy vč. návštěvy
Kleiner Arber See (Malé Javorské jezero) je jen 32 km. Výhled na Královský hvozd
s dvojvrcholem Ostrý je možný po celé trase. Královský hvozd je
protějškem pohoří Kaitersberg. Jak se dostat do východiště
v osadě Eck: Z Nýrska do
osady Eck pravidelnou mezinárodní
autobusovou linkou společnosti Probobus
a.s.; přímá linka 000255 Hamry - Nýrsko - Eck – Arnbruck. Autobus časově navazuje na
ranní osobní vlak z Plzně. Zastávka busu v Nýrsku je v Klatovské ulici
pod ŽST, bus odjíždí v 08:28 v pracovní dny. Jízdné do 50,- Kč. Jak se dostat zpět: Vlakem
nebo busem ze Železné Rudy, Alžbětín. Možnosti občerstvení na
trase: osada Eck, horská chata na Gr. Arber, rest. u Kl. Arber See (Malé Javorské
jezero), Brennes, Železná Ruda - Alžbětín. Na úpatí Malého Javoru (Kl.
Arber). Vlevo uprostřed Schwarzeck, vpravo v pozadí oba
vrcholky Ostrého. Mezi pohořími Kaitersberg a
Královský hvozd se rozkládá malebné údolí Lammer Winkel. Na Velkém Javoru (Gr.
Arber), vlevo v pozadí Pancíř Doporučené mapy: Fritsch 1:35 000 – Lammer Winkel, Kaitersberg,
Osser, Arber Fritsch 1:50 000 – Rund um den Arber Kompass 1:50 000 – Nőrdlicher Bayerischer Wald (Mapy lze
nakoupit i v hotelu v sedle Eck) Zkontrolujte si
předpověď počasí |
0615 Trasa pro
cykloturisty - pohodáře Zámek Červené Poříčí – hrad Roupov – Dobřany - Plzeň Trasa: Červené Poříčí, ŽST – Červené
Poříčí, zámek – Lhovice – po
cyklotrase (CT) č. 38: Vřeskovice –zříc. hradu Roupov – Otěšice, po CT č.
2185 – Soběkury, po CT 3A/3 přes Dnešice – Chlumčany u
Dobřan, ŽST – Dobřany – Dobřánky – Lhota – Valcha – Plzeň Bory. Délka trasy
jen 38 km Zřícenina
hradu nad obcí Roupov, vystavěného
v l. 1380–93. Po
r. 1817 zpustlý hrad rozebírán na obnovu vyhořelého Merklína. Z pův.
stavby zachováno obvodové zdivo dvoupatrového paláce, z pozdně gotické
přestavby konce 15.
stol. opevnění předhradí se 2 baštami, torzo vstupního křídla s bránou, válcová
obranná věž a originální hradní kuchyně
se štíhlým osmibokým komínem. Vstup
volný. Dobřany:
Jednou z nejzajímavějších barokních staveb v Čechách je přístupný
kostel sv. Víta u nám. T. G.
Masaryka – dvanáctiboká centrála s
lucernovou vížkou a 4 portály, vrcholné dílo J. Augustona z r.
1733. V interiéru
barokní fresky, baldachýnový dvojoltář se sochařskou výzdobou Zajímavosti na trase: Přístupný renesanční zámek Červené
Poříčí Roupov: volně přístupná romantická
zřícenina gotického hradu Dobřany: barokní kostel sv. Víta, barokní trojobloukový kamenný most, infocentrum Doporučená mapa KČT č. 32
– Přešticko V textové
části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných
informaci ke všem zajímavým objektům v okolí. Možnosti občerstvení na trase: Červené
Poříčí, Soběkury, Dobřany, Lhota Doporučené
spojení do Červeného Poříčí osobním vlakem s možností dopravy kol. Zkontrolujte si předpověď
počasí |
0915 Výlet do
srdce zelené střechy Evropy CHKO Český les s rozhlednou na vrcholu
Havran s využitím víkendového
cyklobusu Rozhledna na vrchu Havran
(894 m n.m.) – dříve vojenská hláska
radiotechnického průzkumu v těsné blízkosti hranice s tehdejším
sousedem a nepřítelem – Západním Německem. Ocelová věž, původně určená
k demontáži, byla opravena a od r. 2014 slouží veřejnosti. Z
vyhlídkového ochozu je úžasný, ničím nerušený kruhový rozhled. Celoročně
volně přístupná. Josefovo údolí u zaniklé
osady Stoupa, jedné z mnoha
zlikvidovaných v Českém lese v rámci budování Železné opony. Východiště i cíl: osada Stará Knížecí Huť, 18 km jz. od Tachova Okružní trasa: S.K.H. – po zelené Huťský rybník – po žluté Pod Mlýnským
vrchem – býv. osada
Zlatý Potok – po zelené Pod Havranem – Křížový kámen CZ/D – Havran (Rabenberg) - po modré U altánku – po červené Stoupa – Pod Červeným vrchem – Stará Knížecí Huť. Celková délka trasy 16,5 km. Trasa pro zdatné výletníky
vede převážně po zpevněných lesních cestách. Cyklisté zajisté využijí
lákavých kvalitních asfaltových lesních cest k zajížďkám např. do osady Ostrůvek, Šelmberk, nebo Zadní Zahájí CZ/D. Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Tachov. Možnost občerstvení na trase
v osadě Zlatý Potok (bez záruky) Jak se tam dostat: Autobusem s vlekem pro
jízdní kola (cyklobus Mže) - jezdí
v So, Ne a svátky po trase Plzeň, Stříbro,
Bor, Tachov, Lesná od 1. května do 28. září. Autem do osady Stará Knížecí
Huť: Z Tachova za 28 min.,
z Domažlic 90 min., z Plzně 105 min. Doporučená mapa KČT č. 28
– Český les sever Zkontrolujte si před výletem předpověď
počasí |
|
Pro KČT Plzeňského kraje s potěšením připravuje
Jiří Mareš, trasy@centrum.cz , aktualizace 5. května 2020