Naučné
stezky jako
turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí |
||||
Naučná stezka Brčálník Železnorudsko / Brčálník a okolí,
mapa KČT č. 64 – Šumava
Železnorudsko (trasa NS bude v mapě zakreslena v nejbližším vydání) |
||||
Jeden
z pohledů na Královský hvozd se Špičákem a Jezerní horou. |
Naučná stezka Brčálník vede malebnou
krajinou svahů a údolí prameniště Úhlavy, mezi Můsteckýcm hřebenem a Královským hvozdem. Paletou
přírodních krás, zajímavostí a krásných výhledů bezesporu zaujme a potěší i
toho, kdo je přesvědčen, že oblast mezi Hojsovo
Stráží a Železnorudskem již dobře zná a nic už jej
zde nemůže překvapit.
Lokalita naučné stezky se rozkládá přesně tam, kde turista při jízdě
vlakem na Špičák ustává v četbě novin, začíná si před výstupem balit
věci do batohu
a oknem
vagonu zkoumá, zdali je obloha náležitě modrá, louky přiměřeně prokvetlé a –
v zimě – sněhová pokrývka dostatečně bohatá. My ale nebudeme vystupovat
až na Špičáku, ale už na Brčálníku, neboť
východiště naučné stezky je právě tam, na silničce hnedka nad železniční
zastávkou. Zde je umístěn rozcestník turistických značených tras a informační
tabule s trasou NS, se znázorněním jednotlivých informačních míst a
pozor! – také s levou směrovkou určující směr pochodu, protože NS je
značena pouze jednosměrně. Značení je provedeno značkami pro NS, tj. bílým
čtvercem se zelenou úhlopříčkou, umístěnými nejčastěji na stromech nebo
tabulkami na dřevěných sloupcích. Trasa
NS je okružní, délky 4,5 km, s počátkem i koncem ve východišti v osadě Brčálník. Zřizovatelem NS je Správa chráněné krajinné
oblasti Šumava. NS
byla otevřena v r. 2005. |
|||
Z východiště vede NS proti směru hodin podél žel. trati 183
souběhem se žlutě značenou trasou č. 6639 (ta ale po 250 m odbočuje doprava
do kopce a dále směrem pod Můstek, na Šmauzy a
k Javorné). V cca ¼ délky NS trať
podchází pod viaduktem, prochází osadou Karlík a dále pokračuje jižně podél
ohrazených pastvin a přírodní rezervace Brčálnické
mokřady s prameništěm Úhlavy
k rekreačnímu objektu Rudolfovna. Odtud se NS
stáčí na severovýchod a v závěru trasy přechází přes žel.trať a vrací se
do východiště. |
||||
Podchod pod
tratí z r.
1877 |
Průchodnost pro pěší turisty: NS umožňuje
prohlídku turistům od dětského věku po běžně zdatné seniory. Na trase se
nevyskytují místa s rizikem úrazu. Protože se NS nalézá v oblasti
s dlouhodobou sněhovou pokrývkou, je NS přístupná a bezpečně průchodná v
celé délce trasy cca od května do října.
Při přechodu prameniště Úhlavy vede trasa po
bezpečných povalových chodníkách. Sjízdnost pro cykloturisty a bikery:
Naučná stezka není určená a vhodná pro jízdu na kole. Povrch cesty je
v některých místech kamenitý nebo podmáčený - zejména na jaře a po
deštích. Tento stav nevadí pěším turistům s patřičnou obuví, ale průjezd
kol by narušil přirozenou celistvost povrchu, vytvořily by se koleje, do
kterých by se stahovala voda způsobující neschůdnost a erozi. Pěší turisté by
si nejspíše vytvořili jinou variantu průběhu trasy, což ovšem není žádoucí
zejména v bezprostřední blízkosti přírodní rezervace. Naučná stezka není způsobilá a vhodná pro osoby
se omezenou schopností pohybu a orientace (vozíčkáře) z důvodu
členitosti terénu. |
Trasa NS
vede mezi pastvinami a přírodní rezervací Brčálnické
mokřady s vysokou strukturální a biotopovou
rozmanitostí |
||
Na trase je kromě hlavní informační tabule o NS
dalších 5 informačních tabulí s tématickým
zaměřením: ·
Hřeben
Jezerní hory ·
Železniční
trať ·
Přírodní
rezervace Brčálnické mokřady ·
Můstecký hřeben ·
Úhlava |
Jak
se tam dostat: Informace o dopravním spojení vlaky a busy: Autem přes Hojsovu
Stráž k hotelu Fanda, kde je možnost zaparkování. Vlakem po trati 183 do zastávky Hojsova Stráž – Brčálník. Pěšky dle vlastní fantazie ve spolupráci
s turistickou mapou KČT č. 64. Občerstvení
na trase: Hospoda Na farmě s nádherným výhledem z terasy na Ostrý a do Úhlavského
údolí. Možnost
ubytování: Železná Ruda, Špičák, Hamry, Hojsova Stráž.... Lékařská
služba a policie v Železné Rudě. |
|||
Průběh
trasy NS Brčálník s východištěm nad železniční
zastávkou |
Stinné lesní
partie ovládají bujné kolonie jednoduše zpeřeného, jedovatého,
ale léčivého kapradě samce. |
|||
Na polostinných a prosluněných lučinách se zase daří starčeku Fuchsovu |
||||
Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, 7. října 2006. Autor předem
děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce
zaslané na adresu trasy@centrum.cz |
||||
¨