Výletník (9)
0116 Výlet pro pěší Ošelín, ŽST - Kosí potok - Josefova Huť – Pavlovice, ŽST Lávka přes Kosí potok u stejnojmenné osady, na soutoku se Mží Navržená trasa vede téměř po celé délce malebným a romantickým kaňonem řeky Mže. Po sestoupení po zelené TZT od žst. Ošelín k řece, k TIM U Mže již trasa dále pokračuje až do cíle výletu po červené TZT. Trasa vede po lávce přes legendární Kosí (též Kosový) potok ve stejnojmenné chatové osadě na soutoku se Mží. Krátkým odbočením z údolí Mže je krátký průchod osadou Vížka. Odměnou za vynaložené úsilí bude možnost občerstvení ve stylové restauraci „Za řekou“ v Josefově Huti. Odtud už je to k ŽST Pavlovice pouhý kilometr. Řeka Mže: Pramení na území SRN ve střední části Českého lesa u obce Asch v nadm. výšce 700 m. V SRN nese název Reichenbach. Z toků západních Čech má největší plochu povodí (1828 km2), délka toku je 106,5 km. Pro vodáky je splavná od vodní nádrže Lučina. Soutokem s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. Josefova Huť: V obci býv. železárny, později velká celulózka, při jejím zrušení v r. 1932 přišlo o práci 850 zaměstnanců. K vidění jsou původní industriální objekty a významný vodní náhon. Jak se tam dostat: vlakem na chebské trati do žst. Ošelín Doporučená mapa KČT č. 28 – Český les sever P.S.: Počasí občas připomíná cosi mezi říjnem a březnem, ale rozhodně nikoli leden a čas výletů na běžkách. Pokud by přece jen sníh napadl, je pro běžkaře k dispozici nabídka tipů zde.	0316 Průběhová trasa pěšího výletu vhodného i pro rodiče s dětmi Předjarním polesím Vysoká Polesí Vysoká - rozlehlý zalesněný hřbet uzavírající od jihu Plzeňskou kotlinu. Podloží z břidlic a spilitů je završeno buližníkovými skalkami. Jelení vrch (522 m), Vysoká (519 m) a skalka Kozí vrch (490 m) - tři nejvyšší vrcholy polesí Vysoká, v trojúhelníku obcí Předenice, Dobřany, Štěnovice. Na jmenovaných vrcholech a v jejich okolí jsou zřetelné skalní hřebínky a četné roztroušené buližníkové kamýky s tajemnými zákoutími, lákajícími k prozkoumání. Kamýky - skalní výchozy dosahující až 7 metrů, jsou využívané jako lezecký cvičný terén. Východiště v Předenicích a pak stále po zelené TZT přes Jelení vrch a TIM Vysoká, rozc. do cíle ve Štěnovicích. Délka 10 km. Jak se tam dostat: Obce Předenice i Štěnovice jsou dostupné linkovými autobusy ČSAD. Možnost občerstvení ve Štěnovicích. Doporučená mapa KČT č. 32 – Přešticko Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí
0417 Výlet do melancholické krajiny prameniště Úterského potoka, k PR Blažejský rybník a Branišovskému vrchu Východiště: obec Bezvěrov na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje. Jv. od dominantních vrchů Třebouňského (825 m) a Branišovského (813 m), v mělkém tichém údolí, které je prameništěm Úterského potoka, se nalézá v katastru obcí Branišov a Nežichov malézá magická Evropsky významná lokalita a přírodní rezervace Blažejský rybník. Ozdobou jižního břehu rybníku je ruina poutního barokního kostela sv. Blažeje a památná Blažejská lípa Hlavním předmětem ochrany je zachovalá mozaika přírodních stanovišť – především vlhkých a podmáčených biotopů a na ně vázané vzácné flory a fauny Branišovský vrch (813 m) - podružný vrchol vyššího Třebouňského vrchu. Tento kdysi bezlesý vrch je zajímavý kromě zajímavých rytmických skalních výchozů také tím, že se zde na přelomu 18. a 19. století nacházela jedna z astronomických pozorovatelen významného astronoma, vědce, geodeta Aloise Martina Davida (1757-1836). Zdejšímu rodáku a jeho odkazu je věnována i okružní naučná stezka, která má počátek i konec v Klášteru Teplá a spojuje místa spjatá se životem tohoto význačného učence, premonstráta a následně i řediteli pražské hvězdárny v Klementinu. Přijměte pozvání do oblasti, která je jako stvořená pro brouzdání pastvinami kolem Blažejského rybníku, prameništěm Úterského potoka, s dalekými výhledy z hřebene Branišovského vrchu. Tichá krajina je zcela vzdálena od civilizačního neklidu a věříme, že výlet ve vás zanechá nezapomenutelný dojem. Tajný tip: Na jv. úbočí Branišovského vrchu je vztyčen kámen symbolizující průsečík 13° východní délky a 50°severní šířky. Ideální motivace pro hledače zajímavých objektů. Vyhledejte si spojení busem zde. Autem do Bezvěrova z Plzně 40 min., z Tachova 60 min., ze Stříbra 45 min. Doporučená mapa KČT č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně a 31 - Plzeňsko	0816 Výlet ve Všerubské vrchovině, lze absolvovat pěšky i na kole. Tajemné menhiry, historický hraniční kámen, Červené Dřevo, Medvědí kaple a NS Pod Medvědí kaplí Všerubská vrchovina je členitá vrchovina na česko-německé hranici. Protáhlé pohoří o rozloze 487 km2 od sebe odděluje Český les a Šumavu. Nejvyšším vrcholem je něm. Geleitsberg (773 m), v ČR Kameňák (751 m); oba vrcholy v těsné blízkosti hraničního přechodu Svatá Kateřina/Gaishof. Všerubskou vrchovinou i tentokrát doporučenou lokalitou prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Medvědí kaple (též Kaple sv. Bernarda) pochází z konce 18. stol., značně zchátralá opravena v r. 1992. Jižně od kaple se nachází zajímavé seskupení kamenů s menhiry, svědčící o tom, že místo bylo posvátné již dříve, zřejmě ve středověku. Přírodní památka Svatý Bernard (0,73 ha), vyhl. 1990 je geologickou zvláštností se skalními výchozy amfibolického gabronoritu, charakteristickou horninou jižní části kdyňského masívu. Červené Dřevo (dř. Rothenbaum) malebná víska Rothenbaum se rozprostírala mezi lesy záp. od Chudenína, nejstarší a největší z 10 německých vsí v bezprostřední blízkosti Fleků. Podle pověsti vzniklo pojmenování osady podle stromu, jehož kmen vydlabal pastýř z nedalekých Fleků, vnitřek potřel červenou barvou a vložil tam vlastnoručně vyřezávaný mariánský obrázek. Náhodou objevil místo salcburský a řezenský kanovník Fridrich Lammingen z Albenreuthu při lovu na svém koutském panství a nechal zde vystavět farní kostel Panny Marie Bolestné (r. 1680), kolem kterého vznikla záhy ves na památku pojmenovaná Červené Dřevo. Kostel měl třípatrovou věž se 3 zvony, cibulovitou bání a lucernou. Vyhořel 3.V.1953, zcela zbourán 20.12.1957, dochovány jsou pietně obnovené základy farního kostela. Zdejší krajina byla citlivě utvářena a obhospodařována člověkem, ale po roce 1945 byla poznamenána odsunem německého obyvatelstva a vznikem hraničního pásma. V r. 1946 byli odtud odsunuti všichni obyvatelé osady, ta potom rychle chátrala, až zanikla docela. Podobný osud potkal též obce Chudenín, Fleky, Sruby, Liščí, Pleš a další, viz mapka. NS Krajinou pod Medvědí kaplí - okružní NS, dl. 13 km, 6 zastavení, východiště a cíl v obci Chudenín. Přír. a hist. zajímavosti v okolí obce Chudenín, Červené Dřevo, Fleky, vrch Lišák, Medvědí kaple a nedaleký tajemný geologický útvar. NS je ve správě obce Chudenín, značení ve spolupráci s KČT. Historický hraniční kámen z r. 1766 na turistickém hraničním přechodu Fleky/Hofberg Jak se tam dostat: Nejlépe autem, ideálním východištěm je místo zv. Liščí hájovna s parkovištěm na silnici mezi Chudenínem a Všeruby, záp. od Nýrska. Autem z Plzně 85 min., z Klatov 40 min., z Domažlic 35 min. Doporučená mapa KČT 63 - Chodsko
0517 Pěší výlet malebnou krajinou Klatovska Z Klatov přes Barák do Plánice přírodním parkem Plánický hřeben Trasa má počátek na klatovském náměstí, pod Černou věží, u směrovníku umístěného přímo u vstupu do jezuitských katakomb. Vydejme se po žluté turistické značené trase vzhůru Plánickou ulicí a Plánickým předměstím do Čínova s pěkně upraveným parkem u obecního rybníka, se stylizovanou zvonicí a dalšími uměleckými artefakty. Na sestupu do Kydlin mineme gotický kostel sv. Václava z r. 1352. Při výstupu na vrch Barák se zdaleka viditelným vysílačem se otevírá daleký výhled severním směrem na Obytce a Bolešiny. Rozcestník pod vysílačem (700 m) je nejvyšším bodem tohoto výletu a jistě přijde vhod pauza na občerstvení na nedalekých kamenech s měkkým mechem. Sestup z Baráku do Habartic úpatím vrchu Karkule nabízí krásné výhledy na Habartice a Kvaslice. Poetická lokalita kolem Vracova s rozložitými lípami je malou perličkou na této cestě. Při klesání od Vracovské hory už je Plánice jako na dlani. Dominantními stavbami jsou barokní kostel sv. Blažeje v popředí a věž empírové radnice v centru města. Třešní na dortu celého výletu je zrekonstruovaný rodný domek zdejšího slavného rodáka Ing. Františka Křižíka (elektrotechnik, vynálezce, podnikatel), dnes muzeum Moderně pojatá expozice zahrnuje mnoho zajímavě prezentovaných dobových fotografií, plánů elektrotechnických zařízení, funkční elektrické čerpadlo i slavná oblouková lampa. Pozoruhodné schodiště ke kostelu sv. Blažeje Rodný domek a muzeum Fr. Křižíka – otevírací doba: 1.5. - 30.5. pouze víkendy 1.6. - 30.9. úterý - neděle: (pondělí uzavřeno) 10,00 - 17,00 hod.  (poslední návštěva v 16,15) - Turistické značení na trase je v péči Značkařského obvodu Klatovy. Trasa vede z 20% po zpevněných komunikacích, převážně však po lesních a polních cestách. Nenáročný profil trasy je vhodný i pro zdatné seniory. Délka trasy 15,5 km Občerstvení na trase: Klatovy, Plánice Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doprava zpět do Klatov busem, vyhledejte si spojení zde. Doporučená mapa KČT: 64 – Železnorudsko	1116 Pěší výlet do přírodního parku Kornatický potok aneb na krátké trase mnoho zajímavostí, zejména Mariina skála s vyhlídkovým altánem Celková délka trasy 14,5 km PP Kornatický potok: (2662 ha, vyhl. v r. 2001) – územím přírodního parku, který chrání pův. flóru a faunu s výskytem vzácných druhů rostlin a bezobratlých živočichů, protéká řeka Úslava a Kornatický potok a jeho součástí je přírodní rezervace Lopata se stejnojmennou zříceninou hradu. Východiště průběhové trasy: Nezvěstice, ŽST (0.) – po žluté TZT č. 6613 směrem k TIM Varta (1,5.) s vyhlídkovým místem nad zákrutem Úslavy – Mariina skála (5.) s Mariinou vyhlídkou – Pod Lopatou (6,5.) s možností prohlídky zříc. hradu Lopata – Neslívský ryb, rozc. (7,5.) a Neslívský rybník (8.). Z TIM Neslívský ryb., rozc. pokračovat dále po zelené TZT č. 3613 ve směru k TIM Kozel, mysl. (10,5.). Odtud po naučné stezce Okolo Kozlu k zámku Kozel a zámeckou zahradou k TIM Kozel rybník (11,5.). Po mostu přes Úslavu po modré TZT č. 1431 dubovou alejí do cíle, k TIM Šťáhlavy, ŽST (14,5.). Mariina skála, na vrcholu dřevěný vyhlídkový altán Mariina vyhlídka… … replika pův. stavby z 19. stol., zničené při vichřici. Výhled na Radyni. Na skále vytesáno datum vzniku Československa 28. října 1918. Neslívský rybník uprostřed lesů, v podzimním hávu Turistické značení na trase je v péči Značkařského obvodu Plzeň jih, naučná Okolo Kozlu není ve správě KČT. Trasa vede převážně po lesních cestách. Nenáročný profil trasy je vhodný i pro rodiče s dětmi nebo seniory. Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená doprava: vlakem – vyhledejte si spojení zde. Doporučené mapy KČT: 35 – Brdy a Třemšínsko a TM 34 - Brdy a Rokycansko
0617 Výlet ve Všerubské vrchovině Vachatova rozhledna u Nové Vsi – návrší Ráj - poutní místo Tanaberk s neobvyklými dalekými výhledy Délka trasy je sice jen 10 km, ale i na tak relativně krátkém výletu se lze neuspěchaně seznámit s mnoha historickými i zeměpisnými zajímavostmi, s řadou krásných výhledů, v malebné a klidné krajině Všerubské vrchoviny. Trasu lze absolvovat pěšky i na kole. Trasa má počátek v Nové Vsi jižně od Kdyně (auto lze bezpečně ponechat u kaple v obci). Cesta z obce vede vzhůru po silnici se značenou cyklotrasou k nedaleké dřevěné Vachatově rozhledně. Z vyhlídkové plošiny rozhledny se nabízí úžasný rozhled na sz. část Šumavy, Všerubskou vrchovinu s vrcholem Geleitsberg (773 m) a pohoří Hoher Bogen s dvěma dominantními vrcholy - Schwarzriegel (1079 m, býv. věž NATO) a Burgstall (976 m). Od rozhledny následuje sestup zkratkou po spádnici zpět na severní okraj obce, s napojením na červenou turistickou značenou trasu, s pokračováním lesem pod vrchem Čepice na vyhlídkové místo Ráj. Na vrcholu (615 m) stojí památník kdyňského rodáka Emila Tšídy (1862 – 1926) - kamenný sloup s portrétním reliéfem. Památník byl původně slavnostně odhalen r. 1927, na počátku německé okupace v r. 1939 zničen, obnoven opět v r. 2009. Emil Tšída, majitel kdyňské firmy na strojní vyšívání, starosta Kdyně, Šumavské župy a Sokola, český vlastenec. Z návrší Ráj vede trasa stále po červené k poutnímu kostelu Tanaberk. Čas strávený v blízkosti kostela ve stínu památkově chráněných lip lze kromě občerstvení využít i k seznámení se s historií tohoto pozoruhodného místa prostřednictvím kvalitně zpracovaných informačních tabulí. Poutní kostel sv. Anny na vrchu Tanaberk (515 m) je významnou dominantou Všerubského průsmyku. Kostel postavený v letech 1712-17 klatovským stavitelem italského původu M. A. Gilmettim zaujme návštěvníka neobvyklým kruhovým půdorysem, připomínajícím stupňovitou rotundu s kostelní věží. Vedle kostela jsou pozůstatky býv. školy a hostince. Z vrchu Tanaberk je nádherný výhled na záp. část Šumavy a bavorské pohoří Hoher Bogen. Objekt je v péči OS Tanaberk, viz www.tanaberk.cz . Od kostela sestoupíme stále po červené k obci Hájek a po zpevněné cestě doleva pokračujeme mělkou nivou proti proudu Novoveského potoka, mezi pastvinami, kolem mnoha romantických rybníčků a mokřadů, k silnici jižně od východiště – Nové Vsi. Doporučená doprava autem do východiště Nová Ves: Z Plzně přes Klatovy jen 65 min., z Klatov jen 25 min., z Domažlic jen 20 min. Na trase není možnost místního občerstvení Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 63 – Chodsko	07_08_2017 Výlet do pásma býv. Železné opony v okolí Rozvadova s návštěvou Muzea Pohraniční stráže Ačkoliv od zrušení tzv. Železné opony již uplynulo mnoho let, patří kdysi nejpřísněji střežená hranice v okolí Rozvadova pro řadu turistů stále ještě mezi málo probádanou. A právě zde, nedaleko Rozvadova, u osady Nové Domky, se 23. prosince 1989 sešli tehdejší ministři zahraničí ČSFR a SRN Jiří Dientsbier a Hans Dieter Genscher, aby symbolicky rukou společnou přestřihli ostnaté dráty a dali symbolicky najevo, že od tohoto okamžiku už je význam Železné opony minulostí. Tuto událost připomíná památník u objektu býv. Pohraniční stráže nedaleko osady Nové Domky Dnes vás touto oblastí provede naučná stezka Kóta, na mapě je vyznačena červenou čárkovanou a zelenou čerchovanou linkou Muzeum Pohraniční stráže v býv. rotě Kóta se nalézá sz. od Rozvadova Optimálním východištěm pro výlet je obec Rozvadov a býv. rota PS Kóta. Trasu výletu lze pohodlně zdolat pěšky i na kole. Cca 1 km sz. od Rozvadova je v lese býv. rota PS Kóta, dnes mimořádně zajímavé Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář. Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Jak probíhala služba pohraničníků? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte z exponátů a výkladu těch, kteří zde sloužili. Ve venkovní expozici si prohlédnete soubor technických nástrah a překážek sloužících k zabezpečení státní hranice, mezi nimiž vyniká signální stěna.  Ve vnitřních prostorách pohraniční roty si prohlédnete Místnost dozorčího signálního přístroje a dozorčího roty, Místnost poplachové hlídky, Kancelář službu konajícího důstojníka, Kancelář velitele roty, Spojovací dílnu, nezbytnou Politicko-výchovnou světnici, učebny a ubikace mužstva. Všechny místnosti jsou vybavené původním nábytkem a exponáty. Muzeum Pohraniční stráže v bývalé rotě PS Kóta: tel.: 724 556 085 nebo 602 467 686, otevřeno IV. – X. Pá 15-18, So 8-20, Ne 8-12 hod. http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/muzeum-pohranicni-straze.aspx# Protože krajina byla v této oblasti několik desítek let pro veřejnost uzavřená a tedy uchráněna od devastujících civilizačních vlivů, uchovala si zde příroda svoji čistotu i tajemnost. Navštivte místa bývalých osad a samot a vydejte se po historických cestách. (Pamětní kříž v zaniklé obci Hraničky) Délka trasy: 13 km Doporučená doprava do východiště Rozvadov autem: Z Plzně po D5 jen 50 min., z Tachova jen 30 min., z Domažlic jen 70 min. Na trase není možnost místního občerstvení, pouze v Rozvadově Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 28 – Český les sever
0917 Pěší výlet kolem vonící Otavy Sušice, ŽST – Anděl Strážce – vyhlídka Kalovy – Čepice – Žichovice, ŽST Fyzicky nenáročná trasa ideální pro pohodový celodenní výlet. Poskytuje řadu zajímavostí z historie i kultury, daleké výhledy, Setkání s unikátní skleněnou sochou, souběh se svěží a vonící Otavou, prohlídku zámeckého parku i možností občerstvení na konci cesty. Vhodné též pro seniory a rodiče s dětmi. Trasa: ze Sušice, ŽST po žluté značce po L. břehu proti proudu Otavy, přes ocelovou lávku k TIM Nábřeží Otavy. Od rozcestníku dále po zelené TZT lesem do svahu ke kapli sv. Anděla Strážce. Kaple sv. Anděla Strážce (Andělíček) je veřejnosti otevřená při bohoslužbách konaných každý Čt od VI. – VIII. a o sušické pouti první neděli v září. Od kaple je úžasný výhled na Sušici, Svatobor a blízké okolí. Pokračování déle po zelené k vyhlídce Kalovy, poskytující výhled nejen na Sušici, ale i na vzdálené šumavské kopce. Od vyhlídky Kalovy trasa vede pěkným lesem do obce Chmelná a pokračuje po Pootavské cyklostezce (č.313) lučinami a lesem ke kontaktu se silnicí a železniční tratí. Odtud už je to do Čepic a k mostu přes Otavu pouhých 350 m. V obci Čepice je uprostřed mostu přes Otavu nově umístěná největší skleněná socha sv. Jana Nepomuckého na světě, ¨ vyrobená z olovnatého skla, výška 1,75 m (autorkou je sklářka Vladimíra Tesařová, *1958). Socha je provedena oboustranně - její obličej vidí lidé na mostě i vodáci plavící se po řece. Z Čepic vede trasa lučními pěšinami po L. břehu Otavy až k ocelovému mostu s  výhledem na Rabí, po silnici pak do Žichovic a k areálu žichovického zámku. Renesanční žichovický zámek s krásně zachovalými psaníčkovými sgrafity, uprostřed volně přístupného zámeckého parku. V zámku trávil dětství Karel Klostermann, budoucí spisovatel Šumavy. O pobytu na zámku a období dětství poutavě píše v knize povídek Robinson na Otavě. Na fasádě jižní strany zámku stojí za pozornost pěkně zachovalé sluneční hodiny. Od zámku je to k žichovické železniční stanici již pouhých 500 m. Doporučená doprava vlakem Možnost občerstvení na trase: Chmelná, Žichovice Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 68 – Pootaví	1017 Pěší výlet cestou z města za barvami podzimu do lokací filmu Cesta z města Nečtiny – Doubravice - stolová hora Kozelka Pro výlet v Manětínské vrchovině je optimálním východištěm obec Nečtiny s víceúčelovým turistickým informačním centrem. Otvírací doba v říjnu: Po – Pá 8.00–16.00 hod. So – Ne na základě telefonické domluvy na tel. č.: 601 560 335 nebo 603 330 191, www.nectiny.cz Kromě zajímavostí národopisného charakteru lze v muzeu nahlédnout do prvorepublikové četnické stanice s autentickým výslechem Z Nečtin 2 km po červené TZT do malebné osady Doubravice, dějiště mnoha scén ze jmenovaného filmu, osady s rázovitými chalupami, osady, kde čas plyne poněkud jiným tempem. Z Doubravice dále po červené kolem ranče s možností občerstvení k rozcestí Pod Kozelkou a po odbočce červené značky až na samý vrchol stolové hory s přírodní rezervací Kozelka. Okraj hory vysoko vystupující nad okolní krajinu je velmi členitý a jeho skalní stěny a věže využívají horolezci jako cvičný lezecký terén. Výhled z náhorní plošiny na okolní krajinu je opravdu úchvatný V již. části vrcholové plošiny se nalézá Horolezecké pietní místo se jmény horolezců a osobnostmi bezprostředně spojených s plzeňským a západočeským horolezectvím (Foto z IX/2016) Pro návrat z Kozelky do Nečtin lze zvolit cestu po polní cestě k silnici nebo opět po červené značce. Celková délka trasy 6, resp. 9 km, dle zvolené trasy Doporučená doprava: busem, autem Možnost občerstvení v Nečtinech nebo na ranči nad Doubravicí Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 30 – Povodí Střely
1117 Tip na listopad Pěší výlet do Přírodního parku Manětínská, do místa zaniklé osady Umíř Umíř - zaniklá osada v lesích, 3 km jz. od vsi Plachtín, na planině v rozsáhlém lesním komplexu Přírodního parku Manětínská, mezi obcemi Úněšov a Nečtiny. Osada Umíř (Umirschen) byla původně osídlena německým obyvatelstvem, stály tam čtyři domy a na návsi kaple. Renovovaná kaple v místě pův. návsi Po 2. světové válce bylo původní obyvatelstvo odsunuto a osada zanikla. Krátce po odsunu byly okolní lesy využívány krátkodobě jako vojenský výcvikový prostor Dlouhá louka, kde dokonce docházelo k bombardování. Poblíž kaple vedla vnitřní linie opevnění tzv. Plzeňská čára, budovaná před 2. světovou válkou, jako důkaz zůstaly na okraji osady dva lehké objekty opevnění, tzv. řopíky. Domy postupně podlehly zkáze a do současnosti se dochovalo pouze několik sklepů náležejících k usedlostem, pět studní a kaple. Pro zajištění bezpečnosti byly studně zakryty kovanými mřížemi U jedné ze studní byla nainstalována replika původního dřevěného rumpálu V lokalitě bývalé osady vybudoval Český svaz ochránců přírody v r. 2013 díky programu NET4GAS Blíž přírodě okružní naučnou stezku s osmi zastaveními, s krytým posezením, s bivakovacím přístřeškem pro trampy a turisty. Stezka přibližuje historii zaniklé osady Umíř, popisuje zdejší vegetaci a péči o ní, zaměřuje se i na popis starých krajových odrůd ovocných stromů a unikátních vodních zdrojů – kamenných studní. Dochované luční porosty jsou výsledkem 500 leté činnosti člověka, ovocné stromy jsou cca 80 - 100 let staré. Lokalita zaniklé osady Umíř je vytipována jako astronomické pozorovací místo oblasti tmavé oblohy. Louka uprostřed lesa mezi Nečtinami, Úněšovem a Krsy je se svou polohou a nadmořskou výškou přes 600 metrů vyhledávaným stanovištěm milovníků noční oblohy i přírody. Výlet je možno doplnit návštěvou nedalekého zámku a zámecké zahrady v obci Hrad Nečtiny a pseudorománské pohřební kaple sv. Teresie - rodinné hrobky rodu Mensdorff-Pouilly belgicko-francouzsko-rakouského rodu, posledního držitele panství, který zde hospodařil až do roku 1945 (veřejnosti nepřístupná). Objekt se nachází v jz. části obce Hrad Nečtiny. Doporučená doprava: autem (z Plzně za 32 min.), v pracovní dny busem do obce Plachtín. Z Plachtína 2,8 km po žluté značce do Umíře Možnost občerstvení v Nečtinech Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 30 – Povodí Střely *** Přírodní park Manětínská (8833 ha, vyhl. 1978) - rozsáhlý lesní komplex Manětínské vrchoviny nacházející se mezi městem Manětín a obcemi Úněšov, Hvozd, a Nečtiny. Nejvyšším bodem parku je vrch Lišák u Štipkoklas (677 m), Velká Mýť (658 m), Lom (657 m), Špičák u Nečtin (611 m) a Malý Špičák u Čbánu (605 m). Nejcennější části parku tvoří vlhké louky v údolí Zlatého potoka a přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Hůrky. Mezi významné historické památky patří romantická zřícenina hradu Preitenštejn, barokní zámek v Manětíně, kaple Mensdorff-Pouilly a novogotický zámek v Nečtinech.	0418 Výjimečně romantická lokalita s východištěm a cílem v Bečově nad Teplou Pěší výlet pro zdatné obdivovatele říčních niv, tratí, tunelů a popravišť Říčka Teplá pramení v nadmořské výšce 790 m mokřadních loukách nedaleko Podhorního vrchu, sv. od Mariánských Lázní, protéká městy Teplá a Bečov nad Teplou, v Karlových Varech se vine podél kolonády a u Ostrovského mostu se vlévá do Ohře. Celková délka toku je 65,1 km. Mimořádně atraktivní partie se nalézá mezi stanicemi Poutnov a Bečov na železniční trati Karlovy Vary – Bečov - Mariánské Lázně Říčka Teplá zde protéká přírodní rezervací Údolí Teplé, říčními nivami, údolími i romantickými soutěskami Milovníci fotografování železnic a vlaků si zde opravdu přijdou na své. Samozřejmostí a základním bezpečnostním opatřením je předchozí zjištění průjezdu vlaků v obou směrech. Zajímavostí úseku mezi Poutnovem a Bečovem jsou 4 železniční tunely, nepřesahující délku 200 m, mosty, drobné železniční objekty a náhon. Tento tip není v žádném případě nabádáním k průchodu tunelů! Nahlédnout do nich lze pouze s maximální opatrností - všechny tunely lze obejít po pěšinách nebo horem. Po průchodu PR Údolí Teplé je možno vystoupat na náhorní pastviny k přírodní památce Homolka, výraznému homolovitému skalnímu útvaru s úchvatnými dalekými výhledy a pokračovat k Šibeničnímu vrchu na jz. okraji Bečova, s jedním z mála zachovalých středověkých popravišť a s naučnou stezkou Šibeniční vrch. Délka trasy cca 10 km; nejsou zde turistické značené trasy, a proto je nezbytná kvalitní turistická mapa KČT č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně Jak se tam dostat: Do Bečova nad Teplou busem (Plzeň – Karlovy Vary) nebo autem (z Plzně jen 60 km/52 min.). Zaparkovat lze pohodlně u železniční stanice Bečov n. T., Z Bečova pokračovat vlakem do zastávky Poutnov, návrat již pěšky. Pro dopravu z Plzně do Bečova busem a dále vlakem do Poutnova si vyhledejte spojení zde. Možnost občerstvení: pouze v Bečově Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí zde
0618 Cyklovýlet v okolí Staňkova Minirozhledny a památky, které stojí za návštěvu Fyzicky nenáročná okružní cyklotrasa, ideální pro pohodový celodenní výlet, poskytuje řadu zajímavostí z historie i výhledy z minirozhleden. *** Projekt realizace minirozhleden vznikl na základě zpracování studie proveditelnosti "Vyhlídková místa na Domažlicku", která byla podpořena dotací z Dispozičního fondu Cíl 3 ČR - Svobodný stát Bavorsko 2007-2013. Nositelem projektu byl Svazek Domažlicko. Do současnosti jsou již realizována vyhlídková místa v obcích Chrastavice, Čermná, Tlumačov, Újezd, Semněvice, Kvíčovice, Díly a Puclice. *** Trasa má počátek ve Staňkově a míří na jih po mezinárodní cyklotrase č. 3 k můstku přes chodskou říčku Zubřinu, pokračuje kolem Bílého mlýna, přejede Radbuzu a přes obec Vránov do Křenov. V Křenovech si určitě nenechte ujít prohlídku Muzea vah. Z Křenov vede klidná silnice na sever k obci Puclice. Už zdáli ční na návrší první z minirozhleden v nadmořské výšce 422 m, s výhledem k Horšovskému Týnu a centrální části Českého lesa s dominantním Zvonem. Od minirozhledny je to do Puclic z kopce co by kamenem dohodil. Středověká tvrz Puclice na skalnatém výběžku, kdysi sídlo vladyckých rodů, tvoří působivou dominantu stejnojmenné obce. Nejstarší stavbou tvrze je palác na západní straně. Objekt byl v 17. stol. barokně upraven a sloužil jako myslivna, k hospodářským a správním účelům. V r. 2004 byla dokončena celková rekonstrukce a nyní zde sídlí obecní úřad, školka, knihovna, společenské prostory a muzeum. Dalším zastavením je obec Čečovice se zámkem, ale především s mimořádně zajímavým gotickým kostelem sv. Mikuláše (Národní kulturní památka) ze spárovaného cihelného zdiva, s později přistavenou barokní věží. Díky propojení stavebních slohů působí kostel jako celek velmi pozoruhodným vzhledem. Předpokládá se, že kostel je dílem stavitelů katedrály v bavorském Řezně. Trasa dále vede do obce Všekary a k nedalekému legendami opředenému kostelu sv. Barbory, na návrší s dalekými výhledy k Chodsku a Šumavě. Barokním portálem lze nahlédnout do interiéru, příležitostně využívaného jako výstavní síň. Druhá minirozhledna na trase stojí v samém centru obce Kvíčovice, s výhledem na obec a okolí. Další zajímavostí obce je pamětní síň zdejší rodačky Štěpánky Haničincové, oblíbené moderátorky dětských pořadů z 60. a 70. let. Pro případný návrat do Staňkova je optimální pokračování po mezinárodní cyklotrase č. 3 přes Ohučov. Celková délka vyhlídkové okružní trasy jen 28 km. Doporučená doprava: autem (t.č. výluka na železniční trati) Možnost občerstvení v Čečovicích, Kvíčovicích a Staňkově. Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí Doporučená mapa KČT: 32 – Přešticko	0818 Tip na srpen Výlet pro pěší i cyklisty - okružní trasa Za nejstarším stromem Plzeňského kraje a do Muzea těžby borové smoly Lomanský dub letní (Quercus robur) při silnici z Plasů do Draženě, označovaný též jako Lomanský dub I. nebo také Dražeňský, byl jedním z nejstarších stromů Plzeňského kraje. Minulý čas je bohužel namístě, neboť 12. června 2018 se jeho předlouhý život skončil. Lomanský dub letní (Quercus robur) při silnici z Plasů do Draženě, označovaný též jako Lomanský dub I. nebo také Dražeňský, byl jedním z nejstarších stromů Plzeňského kraje. Minulý čas je bohužel namístě, neboť 12. června 2018 se jeho předlouhý život skončil. Lomanskému dubu I. je přisuzováno stáří přes 700 let, vycházejme tedy z předpokladu, že zakořenil v r. 1318. Co všechno zažil, o čem by mohl vyprávět, kolik kyslíku vyprodukoval, kolik generací ptactva v jeho koruně hnízdilo, co všechno se za jeho života událo… Pojďme si některé epizody připomenout: Ve svých třiceti letech, to je ještě mladý prut, se mu donesla informace o založení Univerzity Karlovy (1348) a ve stejném roce založení hradu Karlštejn. O devět let poté se raduje ze zahájení stavby pražského Karlova mostu přes Vltavu (1357). Podle pověsti kolem našeho dubu prošel a snad i spočinul Jan Žižka se svou družinou. Ten se v této oblasti pohyboval v r. 1419, kdy se nedaleko odtud 2. prosince téhož roku odehrála mezi kališníky a krajským landfrýdem tzv. Bitva u Nekmíře. Tehdy bylo našemu mladému dubu teprve 101 let a měl celý život před sebou. Na dohled, o 300 metrů jižněji, se v zemi ujímá žalud a našemu dubu vyrůstá jen o 200 let mladší kamarád, říkejme mu Lomanský dub II., což je jistě příjemné, neboť se už necítí tak osaměle. Na sklonku 15. století Kryštof Kolumbus pod španělskou vlajkou přistál u ostrova San Salvador (1492) a tím začíná kolonizace amerického kontinentu. Tehdy je našemu dubu 174 letech a pubertu má úspěšně za sebou. O devět let později (1503) se Leonardo da Vinci pouští do malby obrazu Mony Lisy a o pět let později (1508) Michalangelo do výmalby Sixtinské kaple. V srpnu 1519 vyplouvá portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães pod španělskou vlajkou na první úspěšnou cestu kolem Země. Náš mladý dub tento počin oslavil ve svých 201 letech. Kdo z nás to má… Počátkem 17. století se v království českém začínají dít věci, že z toho jde našemu dubu koruna kolem. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře (1620) se celých třicet let na našem území (1618-1648) potulují, roztahují a drancují vojska a ve stínu našeho trpělivého dubu vyhledávají stín, střídavě tu vojska švédská (cizáci), tu vojska císařská (naši). Náš dub hovorům unavených vojáků sice trpělivě naslouchá, ale nijak do nich nezasahuje, na to už je ve svých tři sta letech moudrý dost. V období poločasu života našeho dubu (1668) se politická situace zklidňuje, obce i krajina vůkol v období baroka vzkvétají a země těší z úspěšného hospodářského rozvoje. Svobodně se dýchá, zjara toho roku v bezpečí koruny dubu opět zahnízďují pěvci a v mohutných kořenech rodina ještěrek. V krajině se objevují kaple a aleje a na krajinu je radost pohledět. Našemu dubu je krásných 350 let a cítí se ve skvělé kondici. V 18. století je na světě ještě příjemněji. Jizvy po Třicetileté válce se zacelily, v českých zemích probíhá poslední morová vlna (1716) a po prašné cestě kolem dubu opět volně projíždějí povozy formanů a chvátají do obecné školy v Draženi školáci, neboť Marie Terezie před Ježíškem (1774) nařizuje povinnou školní docházku. Náš dub u cesty už dávno není sám, kolem vyrůstá ze žaludů plno menších dubů, jeho synků, a pod jejich korunami školáci i sedláci nacházejí útočiště před deštěm. Našemu dubu chybí do kulaté pětistovky jen nicotných padesát let, které ani nestojí za to počítat. Století páry, jak 19. století nazývá klasik, je dobou převratných novinek. Krajinou opět táhnou sem a tam vojska, tentokrát napoleonská, rakouská, ruská a pruská. Od roku 1826 je náš dub součástí majetku Klemens Václav Nepomuk Lothar knížete z Metternich-Winneburgu, ministra zahraničí a státního kancléře Rakouského císařství, který v tomto roce kupuje klášter Plasy včetně rozsáhlého okolí. Tehdy prožívá náš dub v plné síle 508. rok života. Dvě hodiny jízdy koňmo odtud, v plzeňském Měšťanském pivovaru, je uvařena v r. 1842 první várka piva. Tou dobou v Kalifornii vrcholí zlatá horečka a u nás je v témže roce zrušena robota. V roce 1881 slavnostně zahajuje provoz Národní divadlo, leč brzy poté (1883) zase vyhořelo. Tehdy se náš dub cítí poněkud nekomfortně, neboť vlivem exploze sopky Krakatoa mezi dalekou Jávou a Sumatrou poklesla průměrná teplota na Zemi o 1,2°C a to na celých pět let. Jářku, ne, že by mu to nějak výrazně ublížilo, jen se trochu schoulil do sebe a letokruhy mu mírně zhoustly. Je-li tedy 19. století označováno stoletím páry, pak bez uzardění můžeme označit století 20. jako století nejen pokroku, ale i válek. Hned zkraje (1914) je náš dub svědkem, kdy se za doprovodu svých blízkých cestou od Draženě do Plasů vlečou neveselá procesí rekrutů. Jediné, co může pro zmírnění smutku a skepse odvedenců i jejich blízkých udělat, je poskytnutí stínu a ochrany před deštěm. To bylo v tom roce, kdy nám zabili Ferdinanda. Po roce 1939 dostávají věci rychlý spád a náš dub těžce nese, že je symbolem země, jež rozpoutala II. světovou válku. Cítil, že už je toho na něj trochu moc a začínají se na něm projevovat i první neduhy. Po cestě mezi Dražení a Lomany a mezi Lomany a Lomničkou kde stojí jeho kamarád Lomanský dub II., častěji než formani projíždějí šedá vojenská auta se zamračenými pány. 6 let trvá ta chmurná doba, než tudy projíždějí první auta s bílou hvězdou. Do krajiny se už pokolikáté vrací život, ale náš dub už se ze slunce, oblaků, větru a ptáků neraduje jako dřív. V nohách už necítí tu jistotu jako před dvěma sty léty a jeho figura se chýlí ke straně, jako stařec o holi. Uvědomuje si, že se uvnitř jeho kmenu něco děje. Jeho o dvě stě let mladší kamarád Lomanský dub II. už také viditelně chřadne a copak je to za radost na takovém světě. Náš dub je však solitérem nepřehlédnutelného zevnějšku a tak moudré hlavy zjara r. 1978 rozhodly o jeho vyhlášení památným stromem pod katalogovým číslem 102332. Od této chvíle už není jen tak nějaký hej nebo počkej. Není to krásný dárek k jeho 660. narozeninám? Má už svá znamenitá léta za sebou, ale je také dost moudrý na to, aby věděl, že své temné stránky má každá doba. Kolemjdoucí u něj zastavují, památný strom si fotografují, hladí jeho rozpraskanou kůru a cloně si oči vzhlížejí do jeho koruny. Do poslední chvíle se jeho habitus odívá novými listy, statečně nasazuje nové pupeny, hostí desítky ptačích rodin, pocestné chladí v horku svým stínem a košatou korunou je chrání před deštěm. 12. července 2018 se dub po 700 letech života vyvrátil a padl na sousedící pole. A to je tak všechno o životě a paměti jednoho stromu. Rychlý konec, jak by si to každý přál a jak si to náš dub také zasloužil. Postůjme u jeho kmene v obdivu a v úctě. Výška 28 m, průměr koruny 20 m, průměr kmene 260 cm a obvod 776 cm (měření 1998). Lomanské duby I. a II. jsou od r. 1978 pro svůj věk a vzrůst chráněny, náš dub i jako krajinná dominanta. (Pro KČT Plzeňského kraje zpracoval Jiří Mareš, VII/2018) Východiště a cíl: Plasy, parkoviště u kláštera Trasa: Z Plasů po červené jz. směrem do TIM Habrový dolík; dále po žluté kolem Černé jámy a v souběhu s NS Ludvíka Očenáška do Loman, k Muzeu těžby borové smoly a padlému dubu; po zelené svěžím údolím Lomanského potoka a kolem legendárního pramene Prelátka do Plasů, s prohlídkou areálu konventu. Délka okružní trasy jen 12 km. Muzeum těžby borové smoly v Lomanech: K vidění jsou nástroje i nádoby potřebné k těžbě, dobové fotografie a další exponáty, které připomínají historii lesnictví v regionu. Výstavu doplňují četné myslivecké trofeje. Nutné předchozí ohlášení návštěvy na tel. 731 587 426 Ochotná majitelka muzea paní Jana Čiháková předvádí způsob, jakým se ze stromů získávala smola využívaná především v chemickém průmyslu, zpracování kůží, kosmetice, ale i při výrobě střelného prachu. Doporučené mapy KČT č. 30 – Povodí střely a č. 31. Plzeňsko Občerstvení na trase: v Plasech Jak se tam dostat: busem, vlakem, autem (z Plzně jen 25 min.) Vyhledejte si spojení zde Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí
0918 Výlet pro zdatné pěší turisty Přes Pajrek na vrch Hraničář Místa z dob Železné opony v sobě dodnes mají nádech určitého tajemství. Pojďme jedno takové na „konci světa“ – vrch Hraničář - navštívit. Východištěm trasy může být žst. Nýrsko nebo náměstí, podle způsobu dopravy. Na náměstí určitě neopomeňte navštívit infocentrum, kde zdarma získáte leporelo s důležitou mapkou vycházkových okruhů v okolí Nýrska. Trasa: Náměstí – Lesní divadlo – Pajrek – Hraničář – Skelná Huť – Nýrsko. Doporučená trasa výletu vede zčásti po modrém vycházkovém okruhu. Trasa je v celé délce bezpečně průchodná, vede stinným a svěžím poříčím Úhlavy a za Lesním divadlem už stále jen lesem, v závěru ze Skelné Huti bezpečně podél Palackého ulice. Infocentrum v Nýrsku: V období červen až září otevřeno v pracovní dny 9:00-12:00, 13:00-16:00, o víkendu 10:00-13:00 hod. Pajrek - zřícenina hradu s typickou obytnou věží (donjon) ze  14. stol.. Hrad se nacházel při staré stezce do Bavor, odtud i jeho název pocházející z německého slova Baiereck. Roku 1512 koupil pajrecké panství Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, který nechal hrad opravit. V 15. stol. se Pajrek stal sídlem lapků, jimž vlastník poskytoval útulek. Roku 1520 byl Jindřich Kostomlatský zajat a na Pražském hradu popraven. Opuštěný Pajrek rychle pustl a chátral, později byl místními obyvateli rozebírán a kamene bylo používáno na stavby v okolí. Do dnešního dne se zachovala z hradu zřícenina paláce a věže. Z vyhlídkového místa poblíž zříceniny se nabízí úchvatný pohled na vodní nádrž Nýrsko, v pozadí s Můsteckým hřbetem. Hraničář - vrch (833 m), ve starých mapách pojmenovaný Rantscher, je považovaný za nejsevernější vrchol celé Šumavy. Svahy Hraničáře byly osídleny již ve středověku. Po r. 1948 se stal Hraničář ve střeženém hraničním pásmu nepřístupným, neboť zde v radiolokačním stínu byla umístěna pozorovací hláska vidového průzkumu vzdušného prostoru hranice se Západním Německem. V 70. letech 20. stol. zde byla vystavěna věž s kotvenou kovovou konstrukcí (viditelné jsou kotvící patky věže). U paty věže stával domek pro vojenské družstvo, bez elektřiny, bez vody. Dnes v místě věže stojí turistický přístřešek s lavicemi a stolem, vrcholová kniha a razítko. Z vrcholu se lze kochat výhledem do údolí Donnerwinkel, na hřeben Králováckého hvozdu a oba vrcholy Ostrého. Další zajímavosti na trase: Lesní divadlo - stavba z r. 1935. Přírodní divadlo má zajímavá technická řešení. Součástí venkovní scény je i skála za jevištěm, propadliště, místo pro orchestr i pro nápovědu. Součástí LD je i restaurace. Skelná Huť – Křížová cesta (kalvárie) se nachází na sz. okraji obce, tvoří ji čtrnáct kamenných sloupků s nikou s pašijovým obrázkem. Vede k restaurované kapli Panny Marie Karmelské. Délka trasy cca 14 km Doporučená mapa KČT: č. 64 – Šumava Železnorudsko Vyhledejte vlakové spojení zde. Autem: z Klatov jen 17 min., z Domažlic jen 30 min., z Plzně jen 60 min. Možnost občerstvení: Nýrsko, Lesní divadlo Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí zde	1018 Pěší výlet pro podzimní dny s inverzí Ze Železné Rudy na Polom Podzimní období doprovázejí mlhy v údolích, zejména ve dnech, kdy se projevuje teplotní inverze. Čím hůře v nížinách, tím lépe na horách. A právě pro takové dny je zde nabídka pěkného výletu na šumavskou horu Polom na Železnorudsku. Trasa vede od můstku přes Řeznou pod železniční zastávkou ŽR Centrum po zelené značce na rozcestí Debrník, místa bývalého zámečku a vstupní brány do Národního parku Šumava. Úsek je zároveň součástí NS Utajená obrana železné opony a NS Sklářská. Z Debrníku, rozc. trasa pokračuje vzhůru po lesní asfaltované cestě značené červenou značkou, souběžně s NS Tetřeví, k TIM Zámecký les, a dále do sedla mezi horami Polom a Plesná, k TIM Pod Polomem. Krátce před dosažením sedla míjíme v lese nenápadné rozšíření asfaltové cesty. V tomto místě stávaly v době železné opony objekty 4. roty 1. praporu 7. brigády Pohraniční stráže, tzv. rota Polom. Objekty roty byly v letech 1999-2000 kompletně zlikvidovány Správou NP a CHKO Šumava, viz http://www.vojensko.cz/polom-r-1969-70. Avšak ještě před jejich likvidací jsme my, pamětníci, oploceným areálem s budovami procházeli, nebo projížděli na běžkách. Po téměř dvouhodinovém pochodu a dosažení sedla není třeba spěchat, přijde vhod odpočinek a porozhlédnutí se. Hranice CZ/D je odtud vzdálena 350 m jz. směrem, na úbočích svahů se rozprostírá prameniště potoka Grosser Defernik/Debrník, protékající hlubokým a těžko průchodným kaňonem do Ferdinandova údolí a jako levostranný přítok vlévající se do říčky Grosser Regen/Velká Řezná, se kterou jsme se seznámili již v Železné Rudě. Vpravo se dme hora Plesná, po Velké Mokrůvce (1370 m) a Jezerní hoře (1343 m) je se svojí výškou 1336 m třetí nejvyšší horou Plzeňského kraje. Pohled na dvojvrchol Polomu z protější hory Plesná. Vlevo Jezerní hora a Špičák se sjezdovkami. Přesně mezi oběma vrcholy Polomu lze spatřit chatu na Pancíři, vpravo Můstecký hřbet. U infotabule NS Tetřeví (vlevo od cesty, 1195 m) asfaltku opustíme a odbočíme doleva, vzhůru výraznou nezpevněnou cestou v nízkém porostu. Již při stoupání se nabízí pěkný výhled na horu Plesná a protisvah na německé straně s dominantním Grosser Falkenstein (1315 m). Vlevo od Plesné lze spatřit i Poledník (1315 m) s rozhlednou. Jistě jste si všimli shodných výšek obou hor – 1315 m. To ale ještě není všechno, shodnou výšku má i Černá hora jv. od Modravy. Při stoupání nejprve dosáhneme tzv. Polom - JV vrchol (1291 m), kde je umístěná automatické meteostanice, s daty přístupnými na www.hladiny.cz/npsumava/polom.xml. Od jihovýchodního vrcholu už je to k pouze o 4 m vyššímu k hlavnímu vrcholu Polom (1295 m) příjemná procházka téměř po rovině. Sice po rovině, ale přesto je tento hřebínek součástí hlavního evropského rozvodí Labe/Dunaj. Na snímku v pozadí uprostřed Velký Javor s výškou 1456 m, což se také dobře pamatuje. Z vrcholu Polomu (1295 m) je úchvatný kruhový, ničím nerušený výhled na místa, která už ze svých toulek po Šumavě jistě znáte - Hadí vrch, Zhůří, horu Javorná, Pancíř, sjezdovky na Špičáku, Jezerní horu, Velký Javor, bavorskou Železnou Rudu, oba Falkensteiny, Plesnou a Ždánidla. Pro cestu zpět do Železné Rudy se nabízí objevitelská varianta po neznačených lesních pěšinách západním směrem, k běžkařské „dálnici“ Gerlova Huť – Zámecký les. Tečkou za celým výletem může být občerstvení výtečným medovým pivem v hotelu Gradl. Odtud a po tomto občerstvení už to půjde po zelené značce do Rudy úplně samo… Délka trasy cca 13 km Doporučená mapa KČT: č. 64 – Šumava Železnorudsko Vyhledejte vlakové spojení zde. Možnost občerstvení: hotel Gradl, Železná Ruda Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí zde
1118 Tip na listopad Pěší výlet s vůní podzimu po místech s pamětí historie Z Nové Hůrky do Dobré Vody Ačkoli Šumava už byla pocukrována prvním letošním sněhem, neměla bílá nadílka dlouhého trvání a jistě se i během listopadu naskytne příležitost pro pěkný pěší výlet. Stromy ještě úplně neopadaly, svými barvami zdobí pláně a tichá krajina je téměř bez lidí. Známá místa s pamětí historie - to je motivem listopadového tipu na výlet. Trasa vede z Nové Hůrky, BUS po modré značce přes osadu Slučí tah a podél Slatinného potoka s bývalými brusírnami skla do zaniklé obce Zhůří. Zde stojí nepřehlédnutelná kaple Nejsvětější Trojice, opodál památník americkým vojákům a Kříž smíření. Právě Zhůří je místem dalekých výhledů na Gerlovské louky, do údolí Křemelné, na solitérní javory s kamennými křížky a také k vrcholu Hadího vrchu. Ze Zhůří trasa pokračuje po zelené značce přes býv. sklářskou osadu Stará Huť s krásnými rozhledy na Pancíř a Polom. Cesta dále vede souvislým lesem přes zalesněný Vysoký hřbet (1040 m) s možností odbočení k nedaleké vyhlídce směrem na Prášily a Poledník. V Chatě na Rovině si jistě neodepřete občerstvení a odtud je možno pokračovat dále po zelené, nebo zkratkou lesem nad silnicí do nedaleké osady Dobrá Voda s muzeem Šimona Adlera, pramennou kaplí léčivé vody a kostelem sv. Vintíře. Z Dobré Vody BUS zpět do Nové Hůrky k zaparkovanému autu nebo do Železné Rudy na vlak. Křemelná pod Zhůřím (zde též Zhůřský potok) Křemelná: řeka pramenící v Železnorudské hornatině na sev. svahu Pancíře v nadm. výšce 1090 m. Protéká Zhůřským údolím, I. zónami NP Šumava, sz. od Prášil, Sklářským údolím pod Stodůlkami a jižně od vrchu Křemelná (1125 m) úžasným kaňonem s peřejemi a obřími hrnci až do osady Čeňkova Pila. Délka toku je 30,3 km, plocha povodí 171,6 km². Soutokem s Vydrou v nadm. výšce 670 m vzniká Otava. Křemelná je v průběhu toku posilována slatěmi a četnými potoky. Kaple Nejsvětější Trojice na Zhůří Zhůří: zaniklá obec, pův. sídlo královácké rychty. Obec vznikla v 17. stol.,  spolu s okolními osadami měla v r. 1946 přes 1000 obyvatel. V r. 1952 byli všichni obyvatelé vystěhováni, kolem r. 1957 sloužila obec jako cvičný vojenský cíl a byla zcela zničena. Při silnici stojí drobná novodobá kaple Nejsv. Trojice z r. 1999, vybudovaná nákladem býv. obyvatel obce Zhůří na místě nedaleko bývalého kostela. Nedaleko kaple pomník 10 amerických vojáků 90. pěší divize, kteří zde padli 5. 5. 1945 v boji proti Hitlerjugend a Kříž smíření. Gerlovská paseka s Křemelnou protékající Zhůřským údolím. V minulosti zde Křemelná poskytovala práci zdejším obyvatelům ve mlýnech, hamrech, na pilách, brusírnách a leštírnách skla. - Délka trasy cca 14,5 km Doporučená mapa KČT: č. 64 – Šumava Železnorudsko Jak se tam dostat: Vlakem z Plzně do Železné Rudy – centrum, dále pak busem do Nové Hůrky. Vyhledejte vlakové a autobusové spojení zde. Pro dopravu z Plzně vlakem a busem lze využít jednodenní přestupní jízdenku TURISTA PLZEŇSKEM platnou na všechny spoje v Plzeňském kraji (pokladna Hl. nádraží ČD, cena 130 Kč) Do Nové Hůrky je možné přijet i autem a vrátit se k němu při zpáteční cestě busem z Dobré Vody. Z Plzně jen 75 min. z Klatov 35 min, z Domažlic 70 min., Z Horažďovic 45 min. Možnost občerstvení: Chata na Rovině Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí zde	1218 Pěší výlet k vodním nádržím Klabava a Ejpovice, s projížďkou novým železničním tunelem Prosinec bývá z hlediska podmínek pro turistiku zpočátku značně nejistý. Sníh na horách, pokud už vůbec nějaký napadl, není ještě slehlý natolik, aby byl sjízdný i na běžkách bez rizika poškození skluznice. Také se sněžnicemi je lépe na silné vrstvě sněhu než po mechu a jehličí. Zůstaňme tedy v nížinách a udělejme si fyzicky nenáročný, avšak zajímavý výlet kolem vodních nádrží Klabava a Ejpovice, s  projížďkou novým železničním tunelem, nejdelším v ČR. Tunelový komplex je tvořen dvěma tubusy o vnitřním průměru 8,7 metru. Jižní tubus je dlouhý 4150 metrů, maximální osová vzdálenost tubusů je 48 metrů. Oba tubusy jsou vzájemně propojeny osmi evakuačními propojkami. Ejpovický tunel je nejdelším železničním tunelem v České republice. Doba jízdy se zkrátila o 12 minut, nový průběh tratě nezatěžuje přírodní park Horní Berounka. Původní kolejiště (na snímku vlevo) bude demontováno a v jeho trase bude vybudována cyklostezka do Chrástu. Z Rokycan pěšky po zelené značce č. 3636 parkem U Plzeňské brány, kolem pomníku decimace Madlonova pluku, podél přírodní památky Rokycanská stráň (naleziště zkamenělin). Cesta se vine údolím podél říčky Klabavy, pod dálničním mostem D5, k vodní nádrži Klabava. Vodní nádrž Klabava s 15 m vysokou sypanou hrází byla dokončena v roce 1957 a měla za úkol chránit před velkou vodou nedaleký ejpovický lom na železnou rudu. Po několika letech byla činnost v lomu ukončena a v roce 1975 lom zatopen. Vodní nádrž Klabava tak ztratila svůj původní význam a dnes slouží k zajištění minimálního průtoku, ochraně před velkou vodou a především k rekreaci. V obci Klabava od směrovníku dále po žluté značce č. 6642 k vodní nádrži Ejpovice, kde je možné se odbočením přiblížit ke dvěma nátokovým žlabům vodních tunelů. Dvěma souběžnými tunely z betonu (dl. 1563 m, průměr 5 m, s vyústěním do pův. koryta u Horomyslic) byla Klabava po otevření rudných dolů v r. 1958 odkloněna pod vrchem Hradiště pro ochranu rudného lomu. Po ukončení těžby byla řeka vrácena do původního koryta a lom byl zatopen. Voda tunely protékala i za velké povodně (2002), nebo při opravě řečiště Klabavy (2005). Na vtoku do ejpovické nádrže tvoří Klabava pěkné umělé peřeje Cesta pokračuje po žluté značce po lávce přes Klabavu. Z členitého břehu vodní nádrže Ejpovice se nabízejí pěkné výhledy na celou nádrž i protější přírodní památku Ejpovické útesy (buližníkové skály, původně mořské pobřeží (!), významná paloentoligická lokalita). Z Ejpovic se lze do Plzně vrátit opět některým z rychlíků nebo spěšných vlaků. Délka pěší trasy jen 9,5 km Možnost občerstvení na trase: obec Klabava, hospoda U Komína. Doporučená mapa KČT: č. 34 – Brdy a Rokycansko Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí
Další tipy na výlety: Výletník 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Pro KČT Plzeňského kraje s potěšením připravuje Jiří Mareš, trasy@centrum.cz , aktualizace 30. května 2019