Výletník (7)
1305 Žďár: přírodní rezervace (25,5 ha) ve vrcholové části výrazného kopce s tajemnými zákoutími, s četnými skalkami a suťovými poli. Na sev. svazích převládá původní bučina s příměsí jedle, lípy, smrku, na jižních stráních zejména přirozený dubohabrový les. Význačná lišejníková flóra. Vrchol kopce lemují dobře patrné kamenné valy, patřící hradišti z pozdní doby bronzové. Mnoho rozhledových míst. Trasa pro pěší turisty: Mirošov – Dobřív – Žďár – Svojkovice Mirošov, ŽST (0) – po modré Dobřív (5,5) - Dobřív, hamr (6) - z Dobřívi po žluté Hůrecká cesta (8) – Žďár, u býv. Staré chaty – Žďár – U Oltářů (12) – po žluté Svojkovice, ŽST (14,5). Jak se tam dostat: Optimální spojení vlakem Doporučená mapa KČT č. 34 – Brdy a Rokycansko Tajný tip: Každoročně kolem 18. května možno spojit s návštěvou výroční akce Hamernický den v areálu národní kulturní památky vodní hamr v Dobřívě. V 9-18 hodin prezentace uměleckých kovářů, platnéřů, zbrojířů, podkovářů a dalších firem zpracovávajících železo a vyrábějících potřeby pro kováře. Vantroky - dřevěná koryta, která sloužila jako přívod vody pro kolo vodního mlýna, vodní pily či hamru. Vantroky mlýnů a hamrů byly obvykle vyrobeny z fošen a byly opatřeny stavidly. Navazovaly na mlýnský náhon a vedly vodu ke kolu. Zajišťovaly regulovatelný a usměrněný proud vody pro pohon. Zaujme-li vás program Hamernického dne natolik, že nebudete chtít pokračovat dále pěšky přes Žďár do Svojkovic (7,5 km), můžete si cestu zkrátit do Hrádku ŽST (3 km).	1306 Na místě býv. kostela byl vybudován „Park smíření“ – altán a vodní fontána Železná - ves od konce 16. stol. příslušenství hradu Přimdy. Za svůj vznik vděčí dolům na železnou rudu a železnému hamru, jak je zřejmé i z jejího názvu. R. 1905 byla povýšena na městečko. Začíná zde česká část „Svatojakubské cesty“, viz informační tabule o Svatojakubské cestě v místě býv. celnice a hraničního přechodu pro osobní dopravu Železná –Tillyschanz. Okružní trasa pro cykloturisty pohodáře s dopravou cyklobusem: Trasa vede krásnými klidnými lesními partiemi Českého lesa po zpevněných cestách a lesních silničkách. Trasa: Železná (Park smíření, infotabule u hraničního přechodu o Svatojakubské cestě) - V Luhu – Diana (zámek, anglický park) – Svatá Kateřina (obec) – po modré Milíře (rozhledna Tomáška) - Rozvadov – po silnici ke staré celnici (Muzeum železné opony) - odbočit vlevo po červené TZT – Smrčina – Rybničná (býv. rota PS) – V Luhu – Železná Základní délka trasy: cca 20 km Trasa je v kontaktu se 3 rozvadovskými naučnými stezkami. Všechny vedou krásnou krajinou. Lovecký zámek Diana postavil v lesích nad Kateřinským potokem koncem 1. pol. 18. stol. hrabě František Kolowrat Libštejnský podle návrhu J. Santiniho. Zámek (nepřístupný, soukromé sídlo) vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže s ústředním jednoposchoďovým pavilonem zastřešeným kupolí, ukončenou kovovým sedícím jelenem. K zámku přiléhá volně přístupný anglický park (9 ha) s červenými buky, duby, jírovci, ale i liliovníky tulipánokvětými a exotickými jehličnany (jedle stejnobarvá, jalovec čínský, tsuga kanadská, douglaska tisolistá). Jak se tam dostat: Cyklobusem ČSAD s nástupními místy Plzeň, CAN – Nýřany – Staňkov a další Doporučená mapa KČT č. 28 – Český les sever a č. 29 – Český les jih
1309 Trasa pro pěší turisty: Nalžovské Hory – Prašivice - Pačejov Pro svoji fyzickou nenáročnost, bezpečnost cest a malebnou krajinu vhodné zejména pro seniory a rodiny s malými dětmi Nalžovské Hory a Prašivice Historie této obce proslula těžbou kovů, především stříbra, olova a cínu, které se těžily ve Stříbrných Horách. Sousední Nalžovy jsou připomínány již roku 1379. Obě obce byly sloučeny r. 1952 s názvem Nalžovské Hory (531 m). Tvrz v Nalžovech, jejichž pozůstatky jsou dochovány ve zdivu panské sýpky, je zmiňována roku 1473, ale zřejmě zde stála již daleko dříve. Za vlády Švihovských z Rýzmberka byl v letech 1618 – 20 postaven renesanční zámek, který v roce 1745 hrabata z Pöttingu barokně upravila. Čtyřhranná budova s uvnitř uzavřeným dvorem byla v rozích okrášlena o polygonální věžičky na způsob bašt. V roce 1769 se Nalžovy staly majetkem rodu Taaffů. V části původní obce Nalžovy najdeme v parku barokní zámek (veřejnosti nepřístupný). V okolí zámku je volně přístupný park. Vrch a lokalita Prašivice se nalézá 1,5 km sv. od obce Nalžovské Hory. V nedalekém lese Prašivici (též Prašivec, 575 m) nechal vytvořit rod Taaffů řadu romantických objektů s jezírky a altánem. V lese se nacházejí skalní útvary, které byly upraveny do podoby zvířat - želva, drak, žába. Zajímavě působí umělá zřícenina - kopie rodového irského hradu Ballymotte. Trasa výletu: Po modré TZT Nalžovské Hory – Prašivice – Těchonice – Strážovice – Pačejov, ŽST. Délka trasy 11 km Spojení: www.jizdnirady.cz Doporučená mapa: Doporučená mapa KČT č. 68 - Pootaví	1310 Co stojí za návštěvu - pro pěší turisty: Rozhledna Na Sedle Jednou z relativně mladých rozhleden v Plzeňském kraji je rozhledna Na Sedle, stojící na stejnojmenném vrchu u Albrechtic mezi Sušicí a Kašperskými Horami. Rozhledna je navržena jako dřevěná příhradová konstrukce, jejíž půdorys tvoří magický sedmiúhelník. Výška rozhledny je 27,75 m. Do dřevěné konstrukce je včleněno dřevěné schodiště, ochoz v 7. podlaží a střecha ve tvaru broušeného diamantu. Rozhledna je otevřena celoročně, vstup volný. Pohled z rozhledny Sedlo ke Kašperku. Říjnové inverze umožňují ideální viditelnost. Čím hůře v údolích, tím lépe na horách. Na horizontu vlevo Huťská hora, vpravo Velký Roklan. Úžasný kruhový rozhled z ochozu rozhledny na blízké obce i vzdálené šumavské dominanty je umocněn neopakovatelnými proměnami ročních období. Jak se tam dostat: Ze sušického náměstí po červené TZT - 8 km Z kašperskohorského náměstí přes Kašperk – 6,7 km Z Albrechtic, od penzionu Pod Sedlem s restaurací a možností zaparkování – 1,5 km Při cestě z Kašperských Hor a od Kašperku si na své přijdou i houbaři, neboť zdejší lesy jimi oplývají. Prohlédněte si zajímavý atlas hub. Doporučená mapa KČT č. 65 – Šumava Povydří Odkaz na další rozhledny a vyhlídková místa v Plzeňském kraji
1307 Vyznejte se v tom sami…: Nečekaný obrat na Šumavě. Na Modrý sloup turisté nesmí, rozhodl soud Cesta Luzenským údolím měla být od 15.7.2013 opět průchodná. Měla, ale nebude, až do vyřešení obstrukcí malých zájmových sdružení. A to i přesto, že trasa je vyznačena zelenou pásovou značkou, kterou má ve správě Značkařský obvod Sušice. Namísto toho bude umožněn přístup k Luznému jako v minulých letech úbočím Špičníku pěšinou a po povalovém chodníku. Trasa pro zdatné pěší turisty: Modrava – Březník – úbočím Špičníku - U Modrého sloupu CZ/D – Luzný - Cikánská slať - Modrava Modrava (0.) – po modré podél Modravského potoka k TIM Modravský potok, most (2.) – TIM Na Ztraceném (5,5.) – TIM Březník (7,5.) – po zelené značce k TIM U Modrého sloupu CZ/D (10.) – pěšinou a po povalových chodníkách úbočím Špičníku k hist. hraničnímu kameni (11,5.) na státní hranici. K vrcholu Lusen/Luzný (1373 m) nejprve po povalovém chodníku, v závěru po kamenném přírodním schodišti (12.). Cesta zpět po stejné trase na Březník, býv. háj. (síň K. Klostermanna, občerstvení) (16,5.) – dále po zelené horní Staré Březnické cestě kolem Trampusova křížku, TIM Cikánská slať a věže mob. oper. do Modravy (23.) Úbočí Luzného, v pozadí Luzenské údolí s Březníkem Na vrcholu Luzného (1373 m n.m.) Horská chata na Luzném, možnost občerstvení Možnost občerstvení: Modrava, horská chata na Luzném, Březník, býv. háj. Doporučená mapa KČT č. 65 – Šumava Povydří Více o Modrém sloupu zde	1311 Poutní místo kaple Panny Marie - roubený kostelík pod osadou Šipín s vývěry údajně léčivé vody, se schopností léčit zejm. oční neduhy. Postavena v r. 1892 knížetem Löewensteinem. Trasa pro pěší turisty: Melancholickou krajinou a přírodním parkem podél Hadovky a Úterského potoka: Strahov, ŽST (trať Pňovany – Bezdružice) – po červené TZT po proudu říčky Hadovka – odb. na hrad Gutštejn – Dudákovský mlýn - Šipín s naučnou stezkou a kaplí Sv. Barbory – po zelené TZT do Mydlovar - říční nivou podél Úterského potoka – osada Horské Domky – po silnici do Trpíst - Trpísty, ŽST.. Na trase není možnost pohostinského občerstvení Délka trasy 13,5 km Doporučená mapa KČT č. 31 - Plzeňsko Kamenný (smírčí?) kříž v Trpístech na křižovatce silnic do Erpužic a Kšic, v jehož blízkosti byly v minulosti nalezeny části vojenské výstroje Odkaz na další naučné stezky v Plzeňském kraji
	1312 Naučná stezka je plná neotřelých nápadů. Pod tímto přístřeškem si můžete zahrát známou hru Ovčín. Okružní trasa pro pěší turisty: Naučná stezka „Stará Plzeň a kupci“ Naučná stezka ve Starém Plzenci přibližuje význam mohutného knížecího hradu Stará Plzeň v raném středověku pro život panovníků, církevních hodnostářů, kupců, ale i vojsk putujících po Řezenské a Norimberské stezce. Stezka je dlouhá téměř 4 km a má 13 zastavení s informačními tabulemi. Součástí každého zastavení jsou doplňkové interaktivní a herní prvky. Východiště i cíl NS je ve Starém Plzenci na náměstí vedle gotického kostela sv. Jana Křtitele ze 14. stol. a mariánského sloupu z r. 1721 Trasa NS je v terénu značená bílým čtvercem se zelenou diagonálou spolu s podkovou – symbolem NS. Pozor na možnou záměnu se souběžnou NS Staroplzeneckou. Zřizovatelem NS je Občanské sdružení Hůrka a Radyně, společnost pro zvelebování historických a kulturních památek ve Starém Plzenci. Doporučená mapa KČT č. 31 - Plzeňsko
0514 Okružní cyklovýlet: Nýřany – Kamenný Újezd – Blatnice – Hněvnice - Rochlov – Heřmanova Huť – Dolní Sekyřany - Blatnice – Nýřany s návštěvou zámku v Rochlově a výstupem na rozhlednu v Heřmanově Huti Barokní zámek Rochlov z r. 1711 s přilehlým parkem je nejstarší součásti stejnojmenné obce. Zámecký areál měl v průběhu doby různé využití, byl zde pivovar, konírna, školkařské závody a skleníky. Návštěvníkům zámecký areál nabídne pohled do zákulisí, zázemí obnovy památkových objektů, protože tento zámek byl už odepsaný a určený ke zbourání. V roce 2001 je rozpadající se zámek zakoupen soukromou firmou, která započala s jeho velkorysou obnovou. Rozhledna v Heřmanově Huti v Zahradní ulici sloužila původně jako pivovarský vodojem, vybudovaný v r. 1908 pro potřeby pivovaru ve Vlkýši. Nádrž nese 6 sloupů s centrálním válcovým dříkem o průměru 1,2 m. Vodojem je jedním ze dvou dosud existujících pivovarských věžových vodojemů v České republice. V r. 2011 byl objekt vodojemu renovován a bylo přistaveno venkovní schodiště. Vyhlídková plošina je v 16 m, vede k ní 75 schodů, je z ní výhled na Brdy a Český les. Otevřeno: víkendy 14-16 hod., v ostatních dnech po předchozí domluvě na tel.: 723 339 220. Východiště i cíl v Nýřanech nebo v Blatnici. Občerstvení v obcích na trase. Délka okružní trasy s východištěm a cílem v Nýřanech 22 km. Doporučená mapa KČT 31 - Plzeňsko	0614 Lahůdková vyhlídková trasa pro pěší turisty Strážov – Loreta - Luby – Klatovy Červená TZT č. 0215 v doporučeném úseku vede turistu po krásných vyhlídkových místech šumavského podhoří s vyvrcholením výstupem na klatovskou Černou věž. Strážov – Šumavská vyhlídka na Vinném vrchu (535 m) vybudovaná strážovskými turisty; Pohled k Můsteckému hřbetu, vpravo Želivský vrch (770 m) Ze Strážova (0) severním směrem po červené značce – u hřbitova odbočka 150 m vlevo k Šumavské vyhlídce s dalekým výhledem, zpět na červenou – Lehom (2), od okraje lesa daleký výhled na Sv. Markétu, Koráb a Domažlicko – Loučany (4) – nad Horní Lhotou (5,5) – daleký výhled na Sv. Bartoloměj, Hejno, Vrhaveč a údolí Drnového potoka – Pod Holinkou s památníkem Jos. Haisu Týneckému (spisovatel a básník) - Loreta, háj. (7) – Loreta, kaple (7,5), možná odbočka 1 km po žluté značce ke kapli sv. Jana – Luby – Luby, most (10) – podél Drnového potoka – od železničního viaduktu po lukách Rájem – nádhernými Mercandinovými sady s Kolonádou – dále podél Drnového potoka k hlavní poště (13,5) – náměstí Míru s Černou věží (14). Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Klatovy Černá věž – výhled ke Klatovskému boru, zcela v pozadí hřeben Bítovy. Bohužel ne vždy však slouží věž jen pro daleké výhledy. Černá věž: 81 m vysoká stavba s vyhlídkovým ochozem, s kruhovým výhledem na město, Šumavu a daleké okolí. Historie věže a otvírací doba viz http://www.mksklatovy.cz/mkskt/cernavez.asp Jak se dostat do Strážova: optimálně busem v pracovní dny Občerstvení na trase: Strážov, Luby (na hřišti), restaurace Kolonáda v Mercandinových sadech, Klatovy Doporučená mapa KČT 64 – Šumava Železnorudsko
0714 Okružní výlet pro cykloturisty Všerubským průsmykem, kolem místa památné bitvy u Brůdku, k vyhlídce na 4 šumavská pohoří na vrchu Bezkoutí a k Dračímu jezeru (D): Kdyně – Brůdek – Brůdecká vyhlídka - Všeruby – jezero Drachensee – Všeruby Východiště: Kdyně ŽST – Prapořiště – Brůdek (nejstarší svatováclavský kostel v Čechách v místě bitvy) + odbočení po červené k TIM Bělohradský les a krátce po žluté k vyhlídkovému altánu, zpět do Brůdku – Všeruby (na návsi před kostelem pěkný památník věnovaný Boženě Němcové) – přechod CZ/D – u památníku pašerákům dobytka odbočit doprava do obce Schachten a po silničce mezi loukami a lesy k jezeru Drachensee. Kolem jezera s možností báječného koupání, přes pontonový most, kolem ptačích pozorovatelen a po stejné nebo alternativní trase zpět do východiště. Celková délka okružní trasy cca 40 km. Trasa vede v ČR po silnici s mírným provozem, v Německu převážně po cyklostezkách. Značené turistické trasy jsou ve správě Značkařského obvodu Domažlice. Všerubský průsmyk je považován za rozhraní Šumavy a Českého lesa Brůdek – kostel sv. Václava, pův. kaple, založená na památku bitvy v r. 1040, ke které zde došlo mezi vojsky českého knížete Břetislava I. a německého krále Jindřicha III., vešla do dějin jako Bitva u Brůdku. Zde též pronesl v r. 1945 za účasti mnohatisícového shromáždění svoji první poválečnou řeč gen. armády USA George Smith Patton jr., jehož 3. US armáda osvobodila západ a jihozápad Čech. Brůdecká vyhlídka na vrchu Bezkoutí (575 m): neobvyklý výhled na Můstecký hřbet, Královský hvozd, Kaitersberg a Hoher Bogen. Vyhlídkový altán postaven z iniciativy odboru KČT Kdyně. Jezero Drachensee průzorem jedné z několika ptačích pozorovatelen, v pozadí pohoří Hoher Bogen. Drachensee (Dračí jezero): Nově vybudovaná vodní nádrž na říčce Chamb (Kouba) mezi městem Furth im Wald a obcí Eschlkam, napuštěná v r. 2009. Jezero o rozloze 175 ha je rozděleno do 4 zón: provozní a bezpečnostní zóna, zóna k využití volného času a zotavení, zóna zážitků v přírodě a vytváření životního prostředí, ekologická a regenerační zóna. Kolem jezera vedou pěší naučné stezky 5 a 10 km s přírodními ptačími pozorovatelnami a okružní cyklostezka 10,5 km. Vých. část jezera překonává zajímavá sezónní plovoucí pontonová lávka. V záp. části jezera je parkoviště, infocentrum, amfiteátr, vyhlídková věž, marína, plážové palouky a restaurace. Viz www.furth-drachensee.de/ Možnost občerstvení na trase: Všeruby, Drachensee, Kdyně Doporučená mapa KČT č. 63 - Chodsko	0914 Trasa pro pěší turisty Naučná stezka a klášter Kladruby Poznávací výlet zajímavou krajinnou lokalitou s bohatou historií. Výlet zahájíme procházkou po okružní naučné stezce. Východiště i cíl jsou na parkovišti před klášterem, kde je též turistická vývěsní mapa, rozcestník neboli turistické informační místo (TIM) a první informační tabule z celkem 11 zastavení na trase NS. Téma jednotlivých zastavení na trase: 1. Benediktinský klášter – pohled do historie 2. Nejmohutnější strom okresu Tachov – kandidát na Strom roku 2009 3. Zámecký park s několika vegetačními patry 4. Úhlavka – nejstarší česká řeka? 5. Strom – továrna na čistý vzduch 6. ČOV – biologický princip čištění 7. Z čeho bohatli kladrubští měšťané? 8. Kronika řečiště řeky Úhlavky 9. Chráněné a ohrožené rostliny 10. Ekosystém jehličnatého lesa 11. Kalvárie opředená pověstmi Nádvoří benediktinského kláštera …a kromě toho: · Soubor kamenných a smírčích křížů před kostelem sv. Jakuba na kladrubském náměstí. · Prohlídka 2 objektů lehkého opevnění vz. 36 a 37 z r. 1938 jako součást linie tzv. Plzeňské čáry · Komentovaná prohlídka kláštera, nejstaršího v Čechách (založen Vladislavem I. v r. 1115); přístupný IV., X. So a Ne 10-16; V. Út-Čt 13-16; Pá-Ne 10-16; VI.-VIII. Út-Ne 9-17; IX. Út-Ne 10-16 hod.., www.kladruby.euweb.cz/ · Klášterní nádvoří a park vhodné i pro návštěvníky na invalidním vozíku Soubor kamenných a smírčích křížů před jednou z perel na náhrdelníku Svatojakubské cesty - barokním kostelem sv. Jakuba Možnost občerstvení: Kladruby Délka NS je 5,5 km a je vyznačena žlutou pásovou značkou. O její obnovu pečují v pravidelném tříletém cyklu dobrovolní značkaři Klubu českých turistů - Značkařského obvodu Tachovsko. Doporučená mapa KČT č. 31 – Plzeňsko
Další tipy na výlety: Výletník 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Pro KČT Plzeňského kraje s potěšením připravuje Jiří Mareš, trasy@centrum.cz , aktualizace 5. května 2020