Přejezd ze Železné Rudy do Kubovy Huti na lyžích za 1 den

 

 

Úvodem:

Přes 30 let se pohybuji jako turista po Šumavě pěšky i na kole, ale nejčastěji na lyžích. Před několika lety jsem pojal úmysl realizovat lyžařský dálkový přejezd Šumavy. Ze Železné Rudy do Kubovy Huti v jednom dni, od vlaku ke vlaku. Již několikráte jsem se o to pokusil, zatím však neúspěšně. Buď bylo sněhu málo nebo moc, nebo prudký vzestup teploty skokově zhoršil kvalitu sněhu. Počátkem února 2013 se sněhové a povětrnostní podmínky začaly jevit přijatelně, takže jsem se rozhodl to zkusit v pondělí 11.2.2013.

 

Den „P“ – Přejezd:

Dle aktuálního jízdního řádu přijíždí první vlak do Železné Rudy - centrum v 7:55. Poslední vlak z Kubovy Huti s přípojem na Plzeň odjíždí v 17:20. Pro přejezd je tedy k dispozici 9 hodin 25 minut. Je to hodně nebo málo?

 

Trasa přejezdu:

Železná Ruda Samoty – Zámecký les – Polom – Rudská křižovatka - Hůrka – Formberg – Prášily – Slunečná – Nová Studnice - Bavorská cesta – Javoří Pila – Modrava – Filipova Huť – Rozcestí U Tremlů – Rozcestí Pod Přilbou – Nové Hutě – ŠindlovBukovec – Světlá Hora – Kubova Huť.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Z vlaku vystupuji v Železné Rudě Centrum v 7:55, teplota pod -10° C, jasno. Rychlý přesun na sjezdovku Samoty, poslední úkony, rychlé máznutí modrého a fialového swixu pod patu a v 8:10 vyrážím vzhůru na Zámecký les.

     Celková trasa odhadem 65 km, možná o nějaký kilometr více. Modrava se mi jeví lehce za polovinou, proto v ní musím být kolem poledne. Jede se opravdu pěkně, sníh je v podstatě prašan, do projetých stop po víkendu už nic nenapadlo. Sjezdy jsou skutečně rychlé, z Polomu na Hůrce asi za 18 minut. Sníh je vzhledem k mrazu trochu ostřejší, vosk rychleji ubývá, takže na odbočce pod elektrickým vedením ve stoupání na Formberg poprvé přimazávám, to pak opakuji ještě dvakrát. Do Prášil nepotkávám nikoho, obcí probíhám bez lyží a před Slunečnou opět lyže obouvám, zde už jsou vidět první lyžaři, je jich ale minimálně a naštěstí nezdržují. Na Javoří Pile se mne vzhledem k času zmocňuje neklid, na Rybárně už mám takový hlad, že si dávám pauzu 5-8 min. na první občerstvení.

bouse1

 

 

Modravě jsem asi ve 12:20, což je sice mírný skluz oproti plánu, nikoli však tragický. Opět lehce přimazávám a vzhůru kolem Bakalovy rezidence na Filipovu Huť. Oblačnosti postupně přibývá, na Filipově Huti už je úplně zataženo a Roklan není vidět. Teplota naštěstí příliš nestoupá, odhaduji -6° až -8°C.

Na lesním úseku k Tremlům jsou 2 svižné sjezdové partie, jedna ještě zpestřená opakovanými výraznými příčnými vlnami, asi od větru. Za silnicí rychle vzhůru k rozcestí pod Přilbou, zde už opět skoro žádní lyžaři. Bez zdržování a relativně rychle vyjíždím na sjezdovku nad Novými Hutěmi. Zde nepříjemné překvapení - vršek sjezdovky zahalen mrakem, není vidět a ještě je mi příšerná zima, způsobená vysokou vlhkostí. Mlha směrem dolů naštěstí trochu řídne a sjezdovka je upravená, přesto se nemohu dočkat, až budu dole. Křepce se snažím vyběhnout do protisvahu, i když ranní elán už se vytratil.

 

 

bouse3

 

 

 

     Čas pádí jako šílený, v Šindlově u kapličky jsem před 15:30, zde opět musím něco sníst a vypít a také naposledy přimazat, snad to stihnu. Vystupuji k lesu a po červené značce se nořím do lesa ke stoupání na poslední úsek. Začínám už věřit, že se to povede. I na tomto úseku jsou dva čiperné sjezdy, jeden ke Švajglovým Ladům a především pak ze Světlé Hory, kde už se mi dost klepou nohy a neupadnutí považuji za úspěch. V závěrečné pasáži se trasa napojuje na lyžařské okruhy a není dobré se zde zamotat, jednak to zbytečně prodlouží trať a hlavně by mě stopa mohla vyvést na úzkou lesní cestu, strmě spadající ke sjezdovce. Na okraji lesa nad sjezdovkou už mám vyhráno, jen se nesrazit s protijedoucí rolbou.

 

 

Pod sjezdovkou definitivně zouvám lyže, je 16:50 a pospíchám k nádraží. Před 17:00 jsem u nádraží Kubova Huť, v blízkém penzionu ještě stíhám polévku a pivo, na které jsem se neobyčejně těšil. V 17:20 sedím ve vlaku a ve 20:00 vystupuji v Plzni.

 

Pár poznámek a doporučení na závěr pro případné následovníky:

·      Samotný přejezd se svými cca 65 km není extrémně dlouhý, trochu exponovanou záležitost z něj činí časový prostor 9:25 hodin, vymezený jízdním řádem. Pokud budete moci na K. Huti přenocovat, popř. si zajistíte odvoz individuálně, tím lépe.

·      Příznivější situace je v pátek a v neděli, kdy je ve Strakonicích přípoj na rychlík z Českých Budějovic s příjezdem do Plzně ve 22:00, takže lze využít vlak z K. Huti v 19:20 (to už ovšem nemusí platit s příštím jízdním řádem).

·      V úseku Žel. Ruda Samoty – Hůrka by byla možná alternativa přes Gerlovu Huť a Novou Hůrku, která je sice trochu delší, ale vyhne se stoupání do 1200 m na Polom. Přesto považuji použitou trasu však za optimální a nejkratší možnou.

·      K úspěšné realizaci je určitě třeba souběhu více příznivých faktorů: Dobré sněhové podmínky; příznivá nízká teplota, aby byl sníh rychlejší, nikoli však zledovatělý; projeté stopy, rychlé lyže a správné mazání. V neposlední řadě i fyzická pohoda.

·      Pro případ nutnosti skrečování plánu je dobré mít připravené „únikové“ varianty: od Prášil je možno divertovat do Hartmanic a do Sušice, v blízkosti Filipovy Huti a Horské Kvildy na Antýgl a na autobus do Sušice, popř. přes Kvildu na autobus do Vimperka. Vimperk připadá v úvahu i z prostoru Nových Hutí a Šindlova.

 

Případný zájemce o tuto sportovní chuťovku určitě ví, jak se na běžky oblékat a co si vzít s sebou. Mě vyhovuje běžet opravdu nalehko, ovšem v malém batůžku mít náhradní triko a pro jistotu teplejší mikinu. Nutností jsou dobré rukavice, včetně náhradních, tepelná pohoda rukou je nesmírně důležitá.  Nevylučuji ani čelovou svítilnu. Termosku s čajem a nezbytnou kalorickou svačinu považuji za samozřejmost.

 

Základní pravidlo:

„Času je málo, nikde neotálím, pokud mohu, jedu co to dá, odpočívat budu na konci nebo doma“.

 

Jsem nesmírně vděčný, že mi Šumava tentokrát všechny podmínky poskytla a že se přechod povedl. Rád bych jej prezentoval i jako hold Šumavě, kterou považuji za svoji srdeční záležitost a nejkrásnější pohoří v České republice.

                                                                                                                                                                                                             Jindřich Bouše

 

 

Pro KČT Plzeňského kraje připravili Jindřich Bouše a Jiří Mareš, aktualizace 5. dubna 2013