ROZHLEDNY A VYHLÍDKOVÁ MÍSTA

PLZEŇSKÉHO KRAJE a blízkého okolí

jako cíle turistických výletů

Sedlo u Albrechtic

Šumavské podhoří, Sušicko, mapa edice KČT č. 65 – Šumava Povydří a mapa č. 68 - Pootaví

Výhled z vrcholového skaliska směrem ke Kašperku a Kozím hřbetům (Foto JM, červenec 2003)			Vrch Sedlo (901,7 m) se tyčí vzdušnou čarou přesně 6 km jv. od Sušice a 5 km sz. od Kašperských Hor, v oblasti přírodního parku Kašperskohorské vrchoviny. Vrch protáhlého tvaru od sz. k jv. se díky své výhodné poloze těšil pozornosti Keltů již v pravěku, kdy si jeho vrchol vybrali k postavení bezpečného hradiště. Od té doby byl postupně obýván ještě několikrát, naposledy ve středověku. A není divu – byl nejvyšším v širém okolí, a protože z něho býval dobrý rozhled do všech stran, sloužil i jako strážní místo. Vyšší kopce byly už jen jižněji na (dnešní) Šumavě. A protože ta byla v dobách minulých pralesní divočinou, hradiště na Sedle se rozkládalo takřka na výspě tehdejší civilizace. Obyvatelé hradiště na oblém vrchu s náhorní planinou, kterými byli v 9. – 10. století i Slované, měli totiž pěkně pod kontrolou širé okolí včetně přístupových loveckých a obchodních stezek do hraničních hvozdů i povodí horního toku zlatonosné Otavy s pozdějšími rýžovními osadami. K opevnění hradiště až 7 metrů vysokého a 920 metrů dlouhého na vrchu tomto využili jeho budovatelé jednak přírodního reliéfu skalnatého vrcholu, jednak valů z uměle navršených kamenů a balvanů, jednak i palisád ze zašpičatělých kůlů, jak je známe z vlastivědy. Na některých místech byly objevené spečené kamenné valy, snad ohněm uměle založeným, snad požárem zhoubným, kdo dnes poví...?
Bývalé hradiště zaznamenalo v historii i několik vln zájmu ze strany archeologů, naposledy v 50. letech minulého století.Po tehdejších obyvatelích byly vedle stop stavebního uspořádání nalezené i kamenné nástroje a střepy z keramických nádob, dnes uložené v muzejích v nedalekých Kašperských Horách a Sušici. Vrch je porostlý lesem a přírodním vyhlídkovým místem je vrcholové skalisko na jihozápadní straně hřebene. Ale od 13.12.2009 zvýšila rozhledové možnosti i obnovená rozhledna. Iniciátorem stavby rozhledny bylo Sdružení pro obnovu rozhledny na Sedle. Nová dominanta je čtyřpatrová, 22 metrů vysoká, s dřevěnou sedmiúhelníkovou konstrukcí, která vychází z magického keltského čísla sedm. Výhled z ní umožňuje kruhový rozhled od vrcholových partií Šumavy přes oblast Hartmanic, Sušici se Svatoborem, zříceninu hradu Rabí, jižní cíp Plzeňska i Javornickou hornatinu. Zájemci o bližší informace o této akci by si rozhodně neměli nechat ujít příležitost seznámit se s vkusně vedenou webovou stránkou http://www.rozhledna-nasedle.cz.A ten výhled opravdu stojí za to! Jako na dlani se před námi rozprostírá hřeben Kozích hřbetů s Huťskou horou (1187,1 m), hrad Kašperk, za dobré viditelnosti Velký a Malý Roklan (1453 m), Poledník (1315,2 m), Ždánidla (1308,5 m), Velký Javor (1456 m), Pancíř (1214 m) i téměř celá oblast povodí horní Otavy. Během II. světové války vyrostla na vrcholu bouda a vojenská pozorovatelna, ještě v 50. letech minulého století opodál stával dřevěný trigonometrický bod. Postupně však věž zchátrala a zůstaly po ní jen betonové patky. Ve vrcholové partii dnes stojí dřevěný přístřešek vybavený stolem a lavicí jako ochrana před nepohodou. Vedle přístřešku je přírodní ohniště, kde je možné – při zachování opatrnosti - si opéct klobásku. Vodní zdroj se na vrcholu nevyskytuje, vodu je nutné vynést zdola. Vrchol Sedla je častým a oblíbeným cílem turistů po celý rok, prochází tudy červená turistická značka Klubu českých turistů od churáňovské oblasti přes Javorník (1065,7 m) a Královský kámen (1058,3 m) do Sušice. Nejbližším občerstvovacím místem je Penzion Pod Sedlem v Albrechtci, kde lze i zaparkovat. Byla by škoda opomenout návštěvu a prohlídku nedalekého gotického kostela Panny Marie a sv. Petra a Pavla na romantickém hřbitůvku. Gotický kostelík pochází přibližně z roku 1235 a v r. 1779 byl barokně upraven. Návštěvníci Šumavy se budou moci zanedlouho vydat po stopách Keltů. První naučnou keltskou stezku  připravuje sušická radnice ve spolupráci se Sdružením pro obnovu rozhledny na Sedle. Keltská stezka má mít podle projektu dvě větve – annínskou a sušickou. Od Annína povede zhruba desetikilometrová trasa přes Dlouhou Ves, Bohdašice, Platoř a Humoplec. Na sušickém směru, o délce osmi kilometrů, bude pokračovat přes Záluží, Rok, Albrechtice a Milřice. Stezka, lemovaná informačními tabulemi a odpočívadly,  bude kopírovat pradávné putování k největšímu a nejbezpečnějšímu hradišti na Sedle. Právě na zalesněném vrcholu Sedla má stezka končit. Citlivě, s láskou a zasvěceně věnuje celou kapitolu vrchu Sedlo a nedalekému Albrechtci - ale i dalším známým a tajemným lokalitám Šumavy - Otto Kaskoun ve své knize Toulky po Šumavě. Podle psychotronika ing. Pavla Kozáka, autora publikace Tajemná místa od Blaníku k Sušici, disponuje tento vrch významným energetickým bodem a bioenergií. Celá Kašperskohorská vrchovina je opředena mnohými bájemi a pověstmi. S některými se můžeme seznámit v knize Antonína Rausche Příběhy ze staré Šumavy nebo v knize Skřítkové pod Kašperkem od Jaroslavy Voráčkové s krásnými ilustracemi Marie Lacigové.
		Hlavní stránka KČT Plzeňsko
		Rozhledny a vyhlídková místa
	Pro KČT Plzeňského kraje připravuje Jiří Mareš, aktualizace 27. listopadu 2009, roklan@atlas.cz