Rozhledny a vyhlídková místa plzeŇského kraje a blízkého okolí jako cíle turistickÝCH VÝLETŮ
Poledník (1315 m n.m.)
(Šumava / Prášilsko / mapa edice Klubu českých turistů č. 65 – Šumava Povydří)
Rozhledna Poledník, dříve opěrný bod pevné hráze socialismu a míru		Vrchol Poledníku (též Polední hory) se nachází v klidovém území Poledník, vzdušnou čarou cca 4 km jižně od Prášil. Název Polední hora si vysloužil od prášilských dřevařů. Právě, když stálo slunce nad jejím temenem, nadešel čas oběda, jak tvrdí legenda. Poledník i s okolím byl téměř 20 let tabu pro veškerou veřejnost, místní obyvatele nevyjímaje. Důvodem bylo umístění strategicky významného vojenského zařízení, které bylo na přelomu 60. a 70 let na vrcholu vybudováno. Vojenský objekt sloužil armádě jako hláska protivzdušné obrany a odposlechová stanice radiového provozu na druhé straně hranice. Věž na fotografii je posledním pozůstatkem celého komplexu budov. Právě v ní byla umístěna odposlouchávací zařízení a citlivé radary. Pro zajímavost – půlobloukovou konstrukci tvořilo jen dřevo a laminát, bez jediného ocelového šroubu či hřebíku. Hora Poledník byla tak dokonale střežena a utajována, že byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout. Utajení Poledníku zašlo tak daleko, že nebyl pro jistotu uváděn ani v některých mapách. Po roce 1990 vojsko objekt opustilo, objekty byly zbořeny a věž byla z rozhodnutí Správy šumavského národního parku nákladem 10,5 mil. Kč přestavěna na rozhlednu.
Rozhledna byla zpřístupněna 18. července 1998 a výrazných stavebních úprav se dočkalo i její okolí. Před sluncem i nepohodou návštěvníky ochrání zastřešený parter se stoly, lavicemi a velkým kamenným krbem. V letním období zde funguje i kiosek s občerstvením, pohlednicemi, panoramatickou kruhovou mapkou, informačním místem Národního parku Šumava a vrcholovým razítkem. Na ochoz rozhledny 37 m vysoké vede 227 schodů. Ve třech obloukových podlažích je umístěna galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku, což jen zvyšuje následnou úlevu a rozkoš z dosaženého vyvrcholení. Při vstupu na ochoz zřejmě oněmíte úžasem, což se ovšem stává většině návštěvníků. Rozhled je samozřejmě kruhový, ničím nerušený. První, co vás zřejmě zaujme je dvojvrchol Velkého a Malého Roklanu v Bavorském národním parku. Velký Roklan (Grosser Rachel) je se svojí výškou 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy, hnedka po Velkém Javoru (1456 m). Vůkol Poledníku se rozprostírají nedohledné koberce lesů, pravda, místy poněkud prořídlých – jednak díky kůrovci, jednak díky četným polomům, jako následek vichřic sužujícím zdejší lesy v posledních letech.. Vyjmenovat všechny viditelné vrcholy, hřbety, svahy, údolí, chalupy, obce, skalky a planiny by znamenalo připravit návštěvníka přicházejícího sem ponejprv o ten báječný a vzrušující objevitelský zážitek. Přesto si jen tak pro podráždění neodpustím několik obzvláště dominantních vrcholů: Luzný, Oblík, Hadí vrch, Huťská hora, Sokol... a je-li mimořádně příznivá viditelnost i Alpy. A co když náruživý turista pojme úmysl na vrcholu Polední hory přenocovat? Ještě donedávna za takto dokonaný úmysl hrozila při dopadení nemalá pokuta. Ale časy se změnily, a na vrcholu Poledníku je nyní jedno ze 6 nouzových nocovišť (bivakempů), které Správa národního parku na šumavské magistrále pro veřejné blaho otevřela. Na rozcestí ležícím 500 m jižně od vrcholu se stýká několik turistických značených pěších tras: červená č. 0250 z Modravy a Javoří Pily, červená č. 0250 od Prášil a jezera Laka, zelená č. 3689 od Gsengetu a Frantova mostu. Vrcholu Poledníku lze dosáhnout několika způsoby, výhradně však vlastními silami – pěšky, na kole nebo na běžkách. Značení na turistických trasách udržuje a ve tříletém cyklu obnovuje Klub českých turistů - Značkařský obvod Sušice. Otevírací doba (bez záruky): Květen: od 15.5.2002 denně od 10:00 do 16:00 // Červen: denně od 10:00 do 16:00 // Červenec+srpen: denně od 10:00 do 18:00 // Září: denně od 10:00 do 16:00 // Říjen:So + Ne: dle počasí. Vstupné ... 20,- Kč Zahájení sezóny v polovině května samozřejmě závisí na přístupnosti vrcholu. Sníh ve stinných vrcholových partiích v polovině května je totiž zcela běžným jevem. P.S.: Cyklisty, především ctěné pány adrenalinové bikery, vracející se po veřejných cestách z vrcholu do nížin, na Slunečnou a do Prášil zejména, chci na tomto místě zdvořile vyzvati, aby měli na zřeteli, že tato cesta je obousměrná, pro turisty bez rozdílu věku a fyzické zdatnosti. Pokud se řítící se cyklista rozhodne si při downhillovém sjezdu rozbíti nadranc svoje ústa, přejme mu to, je to jeho nejsvatější právo a projev svobody – ovšem nechť tak učiní bez osobní účasti a újmy ostatních uživatelů cesty. Pěší turisty pak neméně zdvořile vyzývám, aby těmto zdivočelým bicyklistům ve svém vlastním zájmu o zachování holého života včas rozumně ustoupili z cesty. :-)) Pokud by snad přece jen k jakékoli kritické události došlo, lze kontaktovat non-stop centrálu Horské služby na tel. č. +420 376 397 273
Pro KČT Plzeňského kraje připravuje Jiří Mareš, aktualizace 9. července 2009, trasy@centrum.cz
	Hlavní stránka KČT Plzeňsko
	Další rozhledny a vyhlídková místa