Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

Naučná stezka Sklárna

Plzeň – sever / Žihelská pahorkatina / Žihle; mapa KČT č. 30 – Povodí Střely

 

     Tak, jako povstal z popela bájný pták Fénix, tak se znovuzrodila i naučná stezka Sklárna v Jesenické, resp. Žihelské pahorkatině, severozápadně od Žihle. Minulostí je neudržovaná naučná stezka, se ztrouchnivělými poválkovými chodníky a vandaly poškozenými naučnými tabulemi.

      V r. 2007 byla provedena generální oprava všech prvků, které k této NS neoddělitelně patří: na trase je 6 nově vybavených turistických informačních míst Klubu českých turistů s tabulkami místního názvu a směrovkami. Rovněž tématické informační tabule na jednotlivých zastaveních – je jich celkem 13, jsou zcela nové a osazené do stylových dřevěných stojanů. Nejnákladnější investicí, která se však vyplatila, byl úplně nový poválkový chodník za finančního přispění obce Žihle a Krajského úřadu Plzeňského kraje. Bez nového chodníku by tato NS byla neschůdná s neuzavřeným okruhem. Společné dílo bylo korunováno úplnou obnovou obousměrného značení NS procházející pásové červené značky i oboustranného značení NS standardní značkou pro naučné stezky – bílým čtvercem se zelenou diagonálou, které ve volném čase provedli dobrovolní značkaři Značkařského obvodu KČT Plzeňsko.

Jak se tam dostat: Možností je několik, záleží na tom, jakému typu přesunu dává turista přednost: Informace o dopravním spojení busy

Vlakem: nejbližší stanicí je Žihle na trati Plzeň – Žatec. Ze Žihle od železniční stanice do kopce po žluté značce kolem bludných balvanů Dědek, Bába a v TIM Uhlířská louka s přestupem na žlutou značku do osady Sklárna – východiště NS. Vzdálenost ze Žihle je 6 km.

Autem: Nejčastější příjezd od Žihle nebo od Rabštejna nad Střelou s odbočením do osady Sklárna u Nového Dvoru. Zajímavý je i příjezd od Jesenice či Lubence přes Blatno do malebné obce Tis na náhorní planině Blatenského svahu. Z obce Tis už je to po červené značce k okruhu NS co bys kamenem dohodil a zbytek doběhl.

Pěší: Možný je však i pěší příchod od Lubence po žluté značce přes romantické Liščí skály.  Ať už turista – návštěvník NS – zvolí jakýkoli způsob přesunu, vynaložené energie zaručeně litovat nebude.

      Ale  věnujme se již naučné stezce samé: Trasa NS Sklárna je okružní, obousměrně značená, délky 8,1 km (včetně dvou odboček), s počátkem i koncem v osadě Sklárna, kde je i hlavní informační tabule a zároveň parkoviště. Z tohoto místa vychází NS doporučeným směrem po směru hodinových rafií k rybníku Petrák a dále obchází Raštickou louku, přibližuje se k obci Tis u Blatna a vrací se do osady Sklárna. Nejvyšší bod je v cca 610 m n.m. Kromě okruhu NS jsou na trase dvě odbočky – k Mravenčí stezce a k Lidčině skále.

Nový povalový chodník u stanoviště č. 10 – Rašeliniště

na východním okraji Raštické louky

 

Na trase NS je 13 informačních tabulí:

Zastavení č. 3 – Lesní rybník Petrák s písečnou a travnatou pláží

1.        Úvod k naučné stezce

2.       Život ve vodě a u vody

3.       Rybník petrák

4.       Mravenčí stezka

5.       Život v lese

6.       Ptactvo

7.       Houbařství

8.       Geologie území

9.       Raštická louka

10.    Rašeliniště

11.     Lidčina skála

12.    Lesnictví

13.    Sklárna

     První záznamy o osadě Sklárna pocházejí z počátku 13. století. Prvními osídlenci bylo německé obyvatelstvo. To se původně zabývalo zemědělstvím a lesnictvím. Později, v letech po r. 1825, zde byla založena hrabětem Lažanským sklárna na výrobu plochého a tabulového skla. Ta původně stávala v místě dnešní rozsáhlé školy v přírodě. Ve sklárně započaly svoji věhlasnou sklářskou éru slavné sklářské rody Rücklů a Kavalírů. Po požáru v r. 1868 byla sklářská huť postavena znovu, ale pece už byly vytápěny moderně – dřevoplynem (pozn.: na pohon dřevoplynem později jezdily i proslulé vozy zn. Sentinel). Původní už jsou z té doby pouze mohutné kaštany v centru osady.

Turistické informační místo Sklárna v pozadí s novým lanovým centrem

     Dnes je osada Sklárna proslulá zejména rozsáhlou školou v přírodě. Je zde ale i chatový autokemp. Zdejší krásné lesy, lesní rybník Petrák a hlavně neobvyklá seskupení obrovitých balvanů jsou tím, co návštěvníky láká k pobytu v tomto poněkud od civilizace odlehlém místě. Od stanoviště č. 1 s úvodní orientační tabulí se vydáme k rybníku Petrák. K vykoupání v jeho vodách lze v teplých dnech jen těžko odolat. Povšimněme si malebné hráze zpevněné bizardními kmeny bříz. Protože zde po většinu roku panuje božský klid, našly si zde své oblíbené místo kolonie ondater, o čemž návštěvníka poutavě informuje ilustrovaná tabule na stanovišti č. 3.

     Od rybníka stoupáme po široké lesní cestě k odbočce do stanoviště č. 4 – Mravenčí stezka lesních mravenců Formica. O tom, že se jim zde dobře daří, svědčí množství homolovitých mravenišť. Na informační tabuli se návštěvník mimo jiné dozví malé tajemství neomylné orientace hmyzu a mravenců zejména. Jaké je to tajemství? Nechte se překvapit!

     Škola v přírodě nenese své označení nadarmo - na tabuli č. 5 se děti např. dozví řadu zajímavostí o životě v lese. O tom, že tuto trasu projde každá třída nelze pochybovat.

     Podobně i na dalších stanovištích se dozví návštěvník mnoho o zdejším ptactvu (stan. 6), houbařství (stan. 7), geologii území a vzniku neobvyklých kamenných seskupení (stan. 8). Raštická slatinná louka je pak ekosystémem sama o sobě (stan. 9). V nejsevernější okraji, v kontaktu s červenou značkou lze z NS odbočit do malebné historické obce Tis, kde je možno se občerstvit ve dvou dobře vedených hostincích.

     U zastavení 9 a 10 půjdeme po novém povalovém chodníku. Jednak proto, že je zde rašeliniště (stan. 10), jednak proto, že se zde vyskytují chráněné rostliny a živočichové. S rašeliništi se můžeme setkat v Plzeňském kraji též na Šumavě – za všechny připomeňme alespoň Tříjezerní slať nedaleko Modravy.

Snad největším „tahákem“ naučné stezky je lesní návrší Lidčina skála, k němuž vede odbočka od zastřešeného odpočívadla se stolem a lavicemi (stan. 11).

Postůjme a poděkujme za to, že máme v životě svou blízkou milou osobu – máme-li takovou. Není to totiž vůbec samozřejmostí a není to dáno každému...

Pěšina na odbočce nás dovede k pahorku s množstvím zajímavě seskupených balvanů uprostřed bukového porostu. Kámen s portrétem dívky Lidky a vyrytým nápisem jsou němým svědkem nešťastné události, ke které zde v minulosti došlo.

Kamenná mísa opodál – snad obětní?

Délka NS je 7,5 km + odb. k Lidčině skále (0,1 km) + odb. k Mravenčí stezce (0,5 km).

Návaznost na TZT: červená 0238 (Rabštejn nad Střelou – Sklárna – Raštická louka Tis u Blatna – Blatno)

Průchodnost pro pěší turisty: Průchodnost NS umožňuje prohlídku průměrně zdatným turistům. Na trase se nevyskytují místa s rizikem úrazu. Trasa NS vede po dobře udržovaných lesních cestách, nezpevněných lesních pěšinách a v úseku Raštické louky po kvalitním novém poválkovém chodníku. Realizaci poválkového chodníku inicioval Klub českých turistů. 

Sjízdnost pro cykloturisty: Pro cykloturisty jsou vhodné úseky po zpevněných lesních a polních cestách, po kterých NS prochází nebo je s nimi v kontaktu.

 

V okolí osady Sklárna můžeme obdivovat rozlehlé kolonie jedovatého Vlčího bobu mnoholistého (lat. Lupinus polyphyllus) zvaného lidově Lupina, dorůstající výšky 100-150 cm. Pochází ze Severní Ameriky a v 19. století byl pěstován jako krmivo na pasekách i jako okrasná rostlina.. Listy jsou dlanité až patnáctičetné. Plody jsou mnohosemenné lusky.

Schůdnost pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře).  NS není jako celek způsobilá a vhodná pro osoby se omezenou schopností pohybu z důvodu členitosti terénu. Pro vozíčkáře je však sjízdný úsek od východiště v osadě Sklárna k rybníku Petrák. Mimořádně vhodnou trasou je rovinatá asfaltovaná lesní silnička s minimálním provozem z osady Sklárna směrem k Žihli do blízkosti viklanů.

Občerstvení na trase NS: v obci Tis (2x), v osadě Sklárna bez záruky, Žihle.

 

Na odbočce k viklanu ze žluté značky

Tajný tip:

Mezi osadou Sklárna a Žihlí nelze minout několik zcela neobvyklých kamenných pozoruhodností. Bludné balvany „Dědek“, „Bába“, „Hřib“ nebo na konci odbočky ze žluté trasy kamenná skulptura s viklanem.

„Dědek“ na trase žluté značky ze Žihle

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 8. července 2008.

Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

 

¨