Naučné stezky jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí
Naučná stezka Rabštejn - Střela Plzeň - sever/Manětínsko/Rabštejn a okolí, mapa KČT č. 30 – Povodí Střely
Středověký kamenný most na příjezdu od Žihle v dokonalém technickém stavu a obdivuhodné únosnosti 27 t svědčí o stavitelském umu a předvídavosti našich předků.					Naučné stezky v sobě shrnují a nabízejí obvykle více pozoruhodností, se kterými se v dané lokalitě může turista setkat, a které by neměl minout bez povšimnutí. Ovšem tolika výjimečnostmi na tak relativně krátké trase a malé ploše, jako má okružní naučná stezka Rabštejn – Střela, téměř nemá v našem kraji mezi naučnými stezkami konkurenta. Původní NS byla zřízená v r. 1979 se 14 zastaveními. V nedávné době však již byly informační tabule v takovém stavu, že k návštěvě NS příliš nelákaly a návštěvník se z nich příliš nedozvěděl. Z iniciativy Klubu českých turistů Plzeňsko a ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici se však dočkala znovuzrození. Nová trasa délky 8 km byla nově obousměrně vyznačena, náletové dřeviny prořezané, cesty upravené a vybavené 15 novými stojany s aktualizovanými informačními tabulemi. Spolupráce ochotných nadšenců a odborníků přinesla ovoce a výsledkem je naučná stezka, kde při návštěvě zapomenete vnímat čas. Nuž, vydejme se po trase naučné stezky. Vnímejme vůni lesa, zurčení řeky i zpěvy ptactva. Nechme do sebe vstoupit ozvěnu historie, kdy krajem pádili jezdci na koních. Ostatně – s těmi se zde také setkáme.
Východiště NS je v centru Rabštejna, kdysi nejmenšího městečka ve střední Evropě – dnes součástí nedalekého Manětína - na náměstí před zámkem. Zde je i první informační tabule, která seznamuje s pestrou historií města od r. 1269. Tehdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou stál jen hrad s podhradím, zřízený na ochranu kupců při obchodních cestách mezi Prahou a Chebem.
Později přibyl ještě klášter a ještě později i barokní zámek, Loretánská kaple a řada dalších drobných staveb sakrální a lidové architektury. Význam městečka stoupal, majitelé panství se střídali a městečko se rozrůstalo. Měnil se i stavební styl obytných objektů. Pomalu scházíme z kopce městskou zástavbou, tvořenou zbytky hradního opevnění a roubenými hrázděnými domy dochovanými z 19. století. Na návrší vlevo si povšimneme Loretánské kaple a pod ní, vlevo před mostem, zajímavého kamenného kříže – snad smírčího – s letopočtem 1584. Kdyby tak mohl tento němý svědek promluvit... Přecházíme kamenný most ze 14. století a s úctou se dotýkáme kamenného parapetního zdiva. Pod námi plyne Střela a po mostě se dostáváme na levý břeh. Ještě než přejdeme po dřevěném můstku k informační tabuli č. 6, povšimněme si sochy svatého Jana Nepomuckého vlevo na skále nad silnicí. Postupujeme po úzké lesní pěšině a pod námi se vlní řeka. V podvědomí slyšíme klapot mlýnských kol a hamrů. Oboje už odnesl čas, ale základy mlýnů či náhony jsou dodnes dobře patrné. Takovým pamětníkem je na protějším břehu mlýn u Lišáka. Mlecí zařízení se sice nedochovalo, ale mlýn v sobě nezapře.
			Pěšina stoupá a náhle se před námi otevírá z Hraběcí vyhlídky nový panoramatický výhled na zbytky hradu s opevněním, zámek i klášter. Velký dřevěný kříž, u kterého stojíme, nese plechovou tabulku s připomenutím pověsti o vzniku kříže: „Tento kříž byl postaven jako symbol vděčnosti člověka k věrnému zvířeti. Jedna z legend vypráví, že za tmy a husté mlhy odmítl hraběti Lažanskému poslušnost jeho jinak věrný kůň. Hrabě zde vyčkal do rozednění a u nohou spatřil propast. Jako vděk za záchranu svého života dal tu pak postavit dřevěný kříž“. (Pohlédneme-li z vyhlídky do hlubokého kaňonu Střely, nechceme ani domyslet, jaký osud by hraběte Lažanského čekal, kdyby jeho věrný koník nezaváhal. ) Opodál od kříže stojí přístřešek, kde je možno posedět, posvačit nebo i o tomto příběhu rozjímat.
Scházíme lesem z Hraběcí vyhlídky až na samé dno údolí. Cestou míjíme řopík – betonový bunkr – který byl součástí obranné linie Plzeňské čáry. O konstrukci pevnůstek, technicko-taktických datech, palebných sektorech a výzbroji se lze dočíst na informační tabuli. (Zdá se vám, že už těch zajímavostí bylo dost? Zdaleka ještě nejsou vyčerpány všechny, jsme teprve v polovině trasy) Přicházíme k řece a vlevo od cesty zahlédneme zdi Horova mlýna. O mlýnech na Střele, jejich historii, vystrojení i osudech hovoří informační tabule ve stínu mohutného kaštanu. Pod jeho ochranou stojí i železný křížek na kamenném soklu.
Přicházíme k řece, kde je ještě dobře patrný brod. Již není třeba zouvat boty a kasat nohavice. Na druhý břeh se totiž dostaneme suchou nohou po nové ocelové lávce, v místě lávek původních dřevěných. Dřevěné lávky, které zde na kamenných pilířích stávaly, nemívaly dlouhého trvání, neboť je sebou obvykle brávaly jarní vody. Dlouho zde pak stály jen kamenné pilíře v očekávání, že přijde někdo, kdo položí trám, kládu, lávku či něco podobného, po čem se dá bezpečně přejít na druhý břeh. A dočkaly se. Z iniciativy plzeňského Klubu českých turistů zde byla 17. června 2006 slavnostně veřejnosti předána obnovená lávka zvaná Frankovka. Ona je vlastně úplně nová, jen to místo je původní. Pořádně si ji prohlédněte a až půjdete na druhou stranu, zkuste se pohoupat. Ani se nehne, tak je pevná. Označení Frankovka má podle iniciátora projektu na obnovu lávky Jana Franka, zapáleného člena Klubu českých turistů – Značkařský obvod Plzeňsko. Od lávky se blížíme pěšinou k Rabštejnu kolem pastviny. Nejspíše zde zahlédneme skupinku pěkně urostlých koní a budeme-li mít štěstí, snad i ty slíbené jezdce. Ti si dávají dostaveníčko na ranči Havraní kámen (v překladu Rabenstein, z čehož vznikl i název Rabštejn). A protože po cestě vyschne v krku a vyhládne, není radno podcenit pitný režim a příležitost k občerstvení promeškat.			Nová lávka, turisty zvaná Frankovka, spojující oba břehy je umístěna v bezpečné výši nad hladinu, aby ji voda neodnesla a ledy nepoškodily. O historii lávek na tomto místě se lze dočíst na informační tabuli.
		Cestou do kopce nelze přehlédnout židovský hřbitov založený v pol. 17. století, s dosud dobře zachovanými náhrobními kameny. O nich i o zdejší židovské komunitě hovoří informační tabule č. 12. Za hřbitovem odbočíme doprava po pěšině, která nás dovede pod klášter. Charakter krajiny se nápadně změnil z vlhkého lesa v údolí na prosluněnou stráň s výskytem teplomilných rostlin a živočichů. Procházíme svahem kolem lomů, kde se těžila pokrývačská břidlice. Vezměme do dlaně ten plochý stříbrošedý jemně strukturovaný kámen a vězme, že máme před sebou nejtrvalejší a nejodolnější materiál na střešní krytiny. Ovšem nikoli každá břidla je na střechy vhodná. Ta z Rabštejna ano. Vždyť díky své kvalitě se jí dostalo té cti, že byla jako krytina použita na i střechy pražských domů, paláců a chrámů. O různých typech břidlice, její těžbě v této lokalitě, zpracování a využití zajímavě hovoří informační tabule č. 14. Míjíme již zmíněný bývalý mlýn U Lišáka (tabule č. 15) a úzkou pěšinkou nad řekou se blížíme opět ke kamennému mostu.
Tady by mohla také naše cesta skončit. Ale je zde ještě tolik zajímavostí na prohlížení. Není náhodou, že si režisér Tomáš Vorel ke svému filmu Cesta z města vybral právě poetický Rabštejn jako jeden z exteriérů na Manětínsku. Zdejší okolí přesně typově zapadalo do jeho představ o krajině minimálně zasažené civilizací, s mnoha zachovalými rázovitými chalupami a téměř nedotčeným přírodním bohatstvím. Navštivte zdejší krajinu mezi Rabštejnem, údolím Střely, Manětínem, Chlumskou horou, Doubravicí, Kozelkou a stolovým vrchem Vladař. Krajinu, kde se život jakoby ubíral jinými cestami a čas plynul jiným tempem.	15 Zastavení = 15 informačních tabulí: 1. Historie Rabštejna 2. Areál hradu, kostel a klášter 3. Památky města 4. Lidová architektura 5. Most a řeka Střela 6. Přírodní rezervace Střela 7. Lesy 8. Hraběcí vyhlídka 9. Opevnění z let 1936 – 1938 10. Mlýny na Střele u Rabštejna 11. Lávka přes řeku Střelu 12. Židovský hřbitov 13. Stráň teplomilné vegetace 14. Lomy na břidlice 15. Mlýn u Lišáka					Připomínáme, že trasa NS vede v oblasti přírodní rezervace, označené jednak tabulkami, jednak červenými pruhy na stromech.
Obnovu značení naučné stezky a souvisejících značených tras zajišťuje v pravidelném tříletém cyklu Klub českých turistů – značkařský obvod Plzeňsko. Informační tabule umístěné na trase NS zajistilo Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, kde je možno získat i obsažné leporelo o této NS. Na vzniku NS se též podílel Krajský úřad Plzeňského kraje. Jak se tam dostat: Informace o dopravním spojení vlaky a busy: Rabštejn je s ohledem na svoji odlehlost poněkud hůře dostupný hromadnými dopravními prostředky. Například pro příjezd z 50 km vzdálené Plzně je k celodennímu výletu v této oblasti vhodná doprava autem. Ale je samozřejmě možné návštěvu naučné stezky pojmout jako součást pěšího nebo cyklo výletu dle vlastní fantazie. Občerstvení v Rabštejně a okolí: ranč Havraní kámen v Rabštejně, ve směru od Manětína penzion U Laury, na P. břehu u mostu přes Střelu Lovecký klub Hubert, ve směru do Žihle restaurace v Novém Dvoře. Další služby: lékařská služba a policie v Manětíně. Infocentrum: 331 62 Manětín, tel: 373 392 161, e-mail: info@manetin.cz, www.manetin.cz. Otevřeno: V. So a Ne, svátky 9 – 16, VI. Út – Ne 9 – 17 hod., VII. a VIII. denně 9 – 17 hod., IX. Út – Ne 9 – 16, od 15.IX. So, Ne, svátky 9 – 16 hod..
Aktualizovaný přehled naučných stezek v Plzeňském kraji
Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 27. března 2013. Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

¨