––-–

Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

Naučná stezka Ludvíka Očenáška

Plzeň – sever / Plasy ÷ Dolní Bělá / mapa KČT č. 31 – Plzeňsko a 30 – Povodí Střely

Úvodní tabule č. 1a v Plasích na TIM pod poštou na břehu rybníka		Na pojmenování naučné stezky po významné osobnosti spjaté svým životem, životním osudem nebo s předmětem své činnosti, která jej proslavila, není nic neobvyklého. V našem Plzeňském kraji máme takových stezek již několik: NS Sigmondova, NS F.X.France, NS Po stopách Fr. Malocha, NS Klostermannova stezka, NS Po stopách Jiráskovy Lucerny, Kolowratova NS. Mnohdy je zřízení naučné stezky a pojmenování po takové osobnosti jedním z účinných způsobů, jak veřejnosti připomenout, že tento člověk existoval, zde působil, dosáhl určitých zkušeností a poskytl je pro blaho a užitek široké veřejnosti. Obvykle se jedná o osobnost velmi skromnou, nalézající smysl života v jiných statcích, nežli v těch materiálních, o pomíjivé světské slávě ani nemluvě. Mnohdy jde i osobnost za svého života nedoceněnou. Kdo byl Ludvík Očenášek (*1872 - † 1949) a proč právě po něm nese naučná stezka své jméno? Původem z Kříší u Radnic, do školy chodil do Dolní Bělé. Zcela zaujat elektrotechnickým oborem založil mechanickou dílnu, ve které se svými zaměstnanci experimentuje, zdokonaluje, vyvíjí a vynalézá. Pro představu úžasné šíře jeho talentu, technických znalostí a zájmů jmenujme alespoň některé novinky, které jej proslavily. První český monocykl (jednokolo) Letecký hvězdicový motor Letadlo vlastní konstrukce pro dvě osoby Vzdušné torpédo Hydrodynamický člun Bezhlučný kulomet Ozvučení strahovského stadionu Raketa na reaktivní pohon Není jednoduché vyjmenovat stručně všechny obory, které stály v pozadí jeho vynálezů, objevů, technických řešení, i ty, které - jaksi mimochodem – ke své práci a objevům využíval. Na každém zastavení naučné stezky je popsán a vysvětlen některý z jeho mnoha objevů a vynálezů. Severní Plzeňsko mezi Plasy, Malenicí, Dolní Bělou, Dražní a Lozou je jeho krajinou dětství i konce životní pouti. 10. srpna 1949 zemřel při druhé mrtvici na letním bytě v Dražni ve věku 77 let. Naučná stezka je proto situována právě do této oblasti. Je poctou a holdem tomuto renesančnímu člověku, vynálezci, průkopníku raketové techniky, vzdělanci a vlastenci.
NS Ludvíka Očenáška byla slavnostně otevřena 9. srpna 2009, při příležitosti výročí jeho úmrtí. Na 13 km dlouhé trase NS je 13 zastavení. Kromě připomenutí osobnosti L. O. a jeho vynálezů je návštěvníkovi podán výklad o zdejší historii s množstvím dobových fotografií, situačních plánků uspořádání hospodářsky využívané krajiny a katastrů. Pozadu pochopitelně nezůstává ani přehled o rostlinstvu a živočišstvu, kterým je tato oblast domovem. O zřízení NS se velmi přičinilo i zdejší občanské sdružení Přeskopec, zastoupené předsedkyní sdružení paní Mgr. Janou Čihákovou a panem Jaroslavem Bicanem. které si vytklo za cíl tuto osobnost veřejnosti připomenout. Realizaci NS dále podpořil Plzeňský kraj, město Plasy, Lesy České republiky, s. p. a IC ENVIC – projekt Evropské unie. Ovšem úplnou novinkou a vydařeným experimentem mezi naučnými stezkami je péče o informační tabule – ty jsou totiž zřízené zdejšími patrioty a rodinami, které zde žijí trvale nebo sezónně. Co informační tabule, to jedna pečující rodina. Informační tabule je tak i důstojnou vizitkou rodiny. Příkrý protiklad dřívějšího stavu, že všechno sice patří všem, ale nikdo se vlastně o nic nestará.
	Naučná stezka má však široko daleko ještě jedno prvenství – kromě písemných popisků vychází vstříc i nevidomým, neboť na každé tabuli je stručný popis vyveden i Braillovým písmem! Tímto se NS Ludvíka Očenáška stala průkopníkem v novém pojetí ve sdělování informací na naučných stezkách, udala směr vývoje informačních tabulí a rozšířila možnosti poznání i pro osoby zrakově hendikepované. Tabulky s Braillovým písmem vyrobila pražská tiskárna slepeckého písma. Proti vylomení z rámečku a odcizení je každá tabulka zapuštěná do nosného rámu. I tento drobný detail je důkazem, že autoři měli svůj záměr pečlivě promyšlený. (Navzdory tomuto záměru jistě každý z nás zná mnoho případů, že i sebelépe zajištěný exponát je bohužel zranitelný a tváří v tvář vandalovi i bezbranný.)
			Pro stojany informačních tabulí byly použity sloupky výhradně přírodního původu – speciálně vytříděné rozdvojené kmeny. V místě informačních míst je vždy i jednoduchá lavička pro odpočinek.
			Dalším překvapením na trase NS je Muzeum těžby borové smoly ve zrenovované hájovně Lipovka v Lomanech. Expozice je zaměřena na historii těžby borové smoly na Plzeňsku a na pomůcky používané při její těžbě. Expozice je doplněna četnými dobovými fotografiemi. Borová smola byla v minulosti žádaným zbožím, používala se na utěsňování sudů, v chemickém průmyslu a sloužila jako přísada do střelného prachu. Za prohlídku stojí též pěkné myslivecké trofeje, vycpaná zvířata a lesnické potřeby.			O otevření muzea je dobré se předem ujistit na tel. č.: 731 587 426
Na trase NS si můžete užívat krásné výhledy do krajiny.					Průchodnost pro pěší turisty: Promyšleně zvolená trasa NS umožňuje návštěvu pěším i cyklo turistům celého výkonnostního a věkového spektra. Na trase se nevyskytují místa s rizikem úrazu. Trasa NS vede po dobře schůdných cestách a pěšinách, po zeleně značené turistické trase č. 3604, kterou vyznačili a ve tříletém cyklu pravidelně ve svém volném čase obnovují dobrovolní značkaři Značkařského obvodu Plzeňsko. A protože je každá turistická trasa Klubu českých turistů značená obousměrně, je samozřejmě možné v opačném směru projít i tuto NS, tedy z Dolní Bělé do Plas. Schůdnost pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře). NS není jako celek způsobilá a vhodná pro osoby se omezenou schopností pohybu (vozíčkáře) z důvodu členitosti terénu a nezpevněných pěšin. Pro vozíčkáře s asistencí i bez ní však můžeme doporučit velmi bezpečné zpevněné cesty v plaské části naučné stezky – viz NS Plasy.			Na trase můžete též obdivovat památné stromy. Ty jsou v Lomanech dva - jeden již uschlý druhý však v plné síle. Jak se tam dostat: Do Plas vlakem nebo busem, do Dolní Bělé busem, viz Informace o dopravním spojení.
Z plochého návrší s býv. hradem Bělá je úžasný rozhled na Dolní Bělou a blízké okolí. V popředí Pioreckého budovy válcových mlýnů a pily.				Strojní zařízení mlýnů a pil bylo poháněno vodou z rybníka napájeného Bělským potokem.
Přehledná mapka trasy. Trasu je možno absolvovat i v obráceném sledu Doporučené mapy: KČT č. 30 - Povodí Střely a 31 – Plzeňsko Občerstvení na trase: pouze v koncových bodech Plasy a Dolní Bělá - Tajný tip na závěr: Zajímá vás, co má Dolní Bělá společného s osobností českého génia Járy Cimrmanna? Odpověď na tuto otázku naleznete na mosazné tabulce umístěné na fasádě bělské restaurace U Rajchů.
Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, spolupráce Eva Sebránková, aktualizace 9. července 2010 Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

¨