Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

 

Naučná stezka Pod Zelenou Horou

Plzeň – jih / Mikroregion Nepomucko / Nepomuk / mapa KČT č. 35 – Brdy a Třemšínsko

 

 

     Bylo jen otázkou času, než se osvíceným nepomuckým patriotům ve spolupráci s Klubem českých turistů podařilo spojit jednotlivé pamětihodnosti do trasy naučné stezky. Paleta objektů, které do okruhu NS obsáhnout a které s těžkým srdcem vypustit postupně vykrystalizovala, a tak návštěvníkovi naučná stezka může nabídnout opravdu jen to nejzajímavější.

     Zdáli nepřehlédnutelný vrch s typickou věží zámku Zelená Hora trasa naučné stezky Pod Zelenou Horou obepíná uzavřeným okruhem.  Okružní naučná stezka má východiště a zároveň první informační tabuli na horní straně nepomuckého náměstí Augustina Němejce, poblíž muzea, výstavní síně a kulturního a informačního centra.

     Při vyslovení názvů Nepomuk a Zelená Hora vytane obvykle na mysli vzpomínka na příslušníky jednotek pomocných technických praporů - Černé barony – kteří na zámku v padesátých letech sloužili a jimž věnoval svůj skvělý román Miloslav Švandrlík. Opusťme však myšlenky na vojína Kefalína, majora Terazkyho i redaktora Rudé varty Dušana Jasánka, neboť jich se naše NS příliš netýká. Ostatně, služba u pétépáků zdaleka tak humorná a idylická, jak se v románu prezentuje, pro většinu sloužících vlasti rozhodně nebyla.

 

 

 

 

Třetí zastavení je u studánky  Na Knárovce, kde barokní socha Jana Nepomuckého bdí nad kamennou studánkou. Informační tabule seznamuje se životem J. N. i legendou, která světce proslavila na celém světě.

 

 

 

Jestlipak víte, co má společného s Janem Nepomuckým geniální malíř Pablo Picasso?

 Když se malý Pablo 25. října 1881 narodil, nechali jej rodiče pokřtít opravdu dlouhým jménem, složeným ze jmen významných světců: Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno Maria de los Remedios Cipriano de la Santisima Trinidad Clito Ruiz y Picasso.

A tak se stal český patron poutníků, mlynářů a dobrodinců Jan Nepomucký součástí i jména Pabla Picassa.

 

     Rozcestí Na Vyskočilce se stejnojmennou hospodou. Na informační tabuli se dočtete o tragické události,  která byla příčinou postavení pomníku, o hrdinství, čestnosti a obětavosti anglických vojáků, kteří zde padli.

 

Obec Klášter je dnes tak trochu ve stínu blízkého a známějšího města Nepomuku. Nebývalo tomu ale tak vždycky. Vždyť zdejší mužský cisterciácký klášter (konvent), vystavěný v polovině 15. století, byl jedním z nejvýstavnějších a nejzámožnějších v Čechách.

     Život mnichů byl z dnešního pohledu velmi asketický, jen si to představme: každodenní noční vstávání k modlitbám, život v nevytápěných místnostech, strava velmi dietní, vzájemná  komunikace s kolegy pouze pomocí posunků. A přesto byly kláštery v tehdejší době těžištěm vzdělanosti.  Ze zdejšího kláštera vzešel i náš Jan, pozdější světec.

     Klášter nejprve zdecimovala morová epidemie a později i úmyslné vypálení husitským vojskem.

     Informační tabule č. 7 poutavě seznamuje návštěvníka s historii kláštera, se životem a každodenním režimem mnichů v klášteře, obci i blízkém okolí.

 

 

     Dnes zůstala z původního komplexu budov zůstala jen torza, jedním z nejzachovalejších je bývalá vstupní brána.

    

ï Klášterský rybník založený cisterciáky. Rybník byl jednak hlavním zdrojem potravy – ryby tvořily podstatnou část jídelníčku. Jiné než rybí maso mniši nepožívali. Voda odtékající z rybníku poháněla mlýnské zařízení.

Po hrázi dnes vede silnice do blízkého Nepomuku. 

 

 

Starobylý mlýn pod hrází Klášterského rybníku ð Podle legendy vedl z těchto míst na hrad na Zelené hoře nejstarší vodovod v Čechách. Co bylo impulsem k jeho stavbě a jakým způsobem byl proveden seznamuje informační tabule č. 7 v obci Klášter.

 

 

Barokní Červený most přes potok Muchovka a zastavení č. 8.

Vyplnilo se proroctví slepého mládence Jana, kterému naslouchal i Karel IV.? Má tento most nějakou souvislost s poustevnou na Skalici? Je tato lokalita významným hnízdištěm vodního ptactva a kdy byly založeny rybníky v blízkosti Červeného mostu?

     Na tyto i další otázky odpovídá informační tabule č. 8.

 

Naučnou stezkou č. 9293 vás spolehlivě provede typická značka

pro naučné stezky – bílý čtverec se zelenou diagonálou.

 

Značení naučné stezky provedli ve svém volném času dobrovolní značkaři Klubu českých turistů – Značkařský obvod Plzeňsko.

 

   Naučná stezka měří 4,5 km.

 

A dále:

·      O metodice značení turistických značených tras více zde;

·      O podmínkách pro zřizování naučných stezek a bodových informačních panelů zde;

·      O dalších naučných stezkách Plzeňského kraje;

 

 

Na trase naučné stezky je 9 informačních tabulí:

  1. Město Nepomuk
  2. Zelenohorská pošta
  3. U studánky sv. Jana
  4. Zámek Zelená Hora
  5. Lesní zastavení

 
  1. Vodní zastavení
  2. Obec Klášter
  3. Červený most
  4. Po stopách sv. Vojtěcha

 

Všechny informační tabule vyrobila firma RAMAP Plzeň, texty zpracovaly Šárka Vlasáková a Eva Suttnerová, fotografie zhotovill Jiří Beroušek. Naučná stezka je ve správě Městského úřadu v Nepomuku a byla slavnostně otevřena v r. 2007. O naučné stezce bylo vydán velmi pěkný informační leták s mapkou a stručným popisem – lze jej obdržet v kulturním a informačním centru na nepomuckém náměstí Augustina Němejce.

Jak se tam dostat: Možností je několik, záleží na tom, jakému typu přesunu dává turista přednost: Informace o dopravním spojení busy a vlaky

Vlakem do ŽST Nepomuk (což je vlastně Dvorec) a pak 2 km procházkou alejí po zelené TZT do centra Nepomuku, anebo autobusem přímo do města.

Autem: Nejčastější příjezd po silnici I/20 Plzeň – Písek.

Průchodnost pro pěší turisty: Průchodnost NS umožňuje prohlídku turistům celého výkonnostního a věkového spektra. Na trase se nevyskytují místa s rizikem úrazu. Trasa NS vede po pohodlných a bezpečných cestách.

Schůdnost pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře).  Pro osoby se omezenou schopností pohybu (vozíčkáře) je mimořádně příznivá rovinatá část Klášter, kde lze i bez problémů zaparkovat. Ostatní úseky NS jsou poměrně svažité.

Občerstvení na trase NS: Nepomuk, Klášter.

Tajný tip:

     Pokud se vydáte z nepomuckého náměstí kolem čerpací stanice a motelu Pyramida (na hlavní silnici Plzeň – Písek) po červené značce Křižíkovo cestou na jih ve směru na Kozlovice, spatříte po chvíli před sebou napravo od silnice vrch Šibenice (514,7 m). Dnes je zalesněný, ale nebývalo tomu tak dříve, neboť je to vrch, kde odváděl své dílo mistr popravčí. Ano, nalézalo se zde popraviště, dnes nejzachovalejší v Plzeňském kraji. A protože výkon útrpného práva byl vždy demonstrací moci a práva, bylo žádoucí, aby popraviště samotné i hrůzné divadlo provázející dílo mistrovo bylo jaksepatří všem pro výstrahu, přihlížejícím nic ve výhledu nebránilo a bylo pěkně viditelné i zdáli. Stavba takového popraviště měla svá velmi přísná a promyšlená pravidla: popraviště bývalo obvykle dvoupodlažní, o kruhovém nebo čtvercovém půdorysu, velikosti cca 6x6m. Spodní podlaží tvořilo kamenné obvodové zdivo s prkenným stropem na masivní trámové konstrukci. Uzamykatelnými dveřmi se vstupovalo do přízemí, kde měl své nástroje uložené mistr popravčí. Po žebříku a otvorem s poklopem se vystoupilo na horní pódium, kde stávala šibenice, zařízení pro lámání kolem, kůl s kolem pro vplétání těla odsouzencova, popravčí špalek a další nástroje, podle toho, jakému utrpení měl být odsouzený vystaven. Výkon trestu býval velmi vítaným divadlem a nebylo ničím mimořádným, pokud se dostavily stovky i tisíce přihlížejících, podle toho, kdy byl odsouzeným a jaký typ trestu mu byl vyměřen. Aby byli pracovníci popravčí čety sestávající z kata a jeho pacholků – a koneckonců i odsouzený – chráněni před rozvášněným davem, bylo popraviště střeženo zbrojnoši nebo vojskem.

     Téma útrpného a hrdelního práva i výkonu trestu se může někomu zdát poněkud morbidní, ale z hlediska historického a lidského je mimořádně zajímavé, neboť nám umožňuje seznámit se historií i okolnostmi, s jakými se naši předkové vypořádávali s tehdy ve středověku dosti rozbujelou kriminalitou. 

     Na bodovém informačním panelu se lze například dočíst, jak byly některé zločiny otaxovány a jak příslušný výkon trestu probíhal. Za panelem na temeni vrchu je viditelný pozůstatek obvodového zdiva popraviště. Pokud vám bude na tomto místě trochu úzko, je to zcela v pořádku. Ostatně, k tomu byl institut hrdelního trestu vytvořen.  Vážnějším zájemcům o tuto tématiku lze doporučit například zcela specializovanou 1 km dlouhou naučnou stezku Šibeniční vrch v Bečově nad Teplou, která se tématice věnuje velmi důkladně a názorně. Stezka je i tam zakončena u velmi zřetelného popraviště. Kde jinde, než na Šibeničním vrchu.

Doporučená četba: Vladimír Šindelář - Paměti pražského kata; Jindřich Francek - Chlumecké hrdelní příběhy; Josef Svátek - Paměti kata Mydláře; Richard Van Dülmen - Divadlo hrůzy

 

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 22. srpna 2009.

Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

 

 

¨