Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

Naučná stezka Ke Studánce lásky

Tachovsko/Konstantinovy Lázně/, mapa KČT č. 31 – Plzeňsko (trasa NS bude v mapě zakreslena v nejbližším vydání)

 

 

Zastavení druhé „Geologické souvislosti“ s  upraveným vývěrem lahodné

minerálky pod zastávkou Kokašice láká k občerstvení i v parném létě.

  Žádné jiné město ani obec v Plzeňském kraji se nemůže pochlubit tím, čím Konstantinovy Lázně – množstvím okružních, obousměrně značených naučných stezek. Jen považte:

·         NS Hradišťský vrch

·         NS Ovčí vrch

·         NS Šipín

·         ... a nejnovější NS Ke Studánce lásky

 

Konstantinovolázeňští tím vytvořili fenomén, jehož pomocí systematicky seznamují návštěvníky své obce a nejbližšího okolí tím nejúčinnějším způsobem, průvodcem přímo v terénu. Průvodcem sice není osoba fyzická s omezenými časovými možnostmi, ale rozmístěné informační tabule na okružních naučných stezkách. Právě díky této formě průvodcovské služby se návštěvník i turista může na všechny čtyři trasy vydat kdy se mu zlíbí, v kteroukoli roční dobu a za každého počasí. Po absolvování všech výše jmenovaných naučných stezek se mu dostane vyčerpávajících informací o krajině, přírodních, kulturních, technických, geologických a historických pozoruhodnostech okolí Konstantinovolázeňska na ploše téměř 40 km2.  Je jen na vůli každého, v jakém pořadí se rozhodne na naučné stezky vydat. Ať zvolí tu či onu variantu, vrátí se vždy do východiště, bohatší o čerstvě nabytá poznání. Výhodu mají turisticky založení lázeňští hosté nebo ti, kteří využijí pohostinství zdejšího chatového a stanového tábora.

          Vydejme se tedy na naučnou stezku Ke Studánce lásky. Obavy z náročného a obtížně schůdného terénu jsou zbytečné, trasa NS dlouhá 7,5 km vede po pohodlných polních cestách a lesních pěšinách. Trasu bez potíží zvládnou turisté celého věkového spektra, malé děti nevyjímaje. Východištěm NS (0. km) je západní okraj lázeňského parku – dovedou vás k němu směrovky umístěné na rozcestníku u autobusového nádraží a parkoviště u železniční stanice. Ve východišti Na vyhlídce je umístěná i první uvítací informační tabule, seznamující s náplní NS a základními údaji. Trasa je značená značkami typickými pro naučné stezky, tj. bílým čtvercem se zelenou úhlopříčkou, vede zpočátku po asfaltce bez provozu k zastávce Kokašice a překonává silnici.

     Hned za silnicí je zastavení druhé „Geologické souvislosti“ (1. km), seznamující s vulkanickou činností a se vznikem minerálních vod. Výklad o nich je názorně doplněn studánkou s vývěrem minerální vody (doporučuji ochutnávku nejen v parném dni). Pokračujeme dále po lesní pěšině, souběžně s Čelivským potokem do obce Břetislav. Oranžově zbarvené dno potoka je důkazem bohaté přítomnosti minerálů. Po krátkém stoupání obcí se dostaneme na náhorní plošinu s rozhledem na okolní krajinu s dominantními kopci Krasíkov, Ovčí vrch a Hradišťský vrch. Polní cesta je lemována bohatým porostem vratiče obecného a záhy zase klesá do údolí Hadovky, o které se profesor PhDr. Jan Kumpera v knize Řeky a říčky Plzeňského kraje poeticky vyjadřuje jako o „útočišti romantických tuláků“. Již samotná chůze tichým údolím Hadovky má blahodárný účinek na civilizací pocuchané nervy. Nedaleko místa, kde trať lokálky Pňovany – Bezdružice viaduktem Hadovku křižuje, se na odbočce z NS nalézá zastavení třetí - historická studánka, která dala naučné stezce své jméno – Studánka lásky. Podle pověsti, napijí-li se ze studánky milenci, jejich láska nikdy nevyhasne. Já jsem se napil, ale byl jsem tam sám, takže pravdivost pověsti nemohu potvrdit. Informační tabule (3,5. km) u přístřešku s lavicemi hovoří o historii studánky, o houbách a tvorstvu vyskytujících se ve zdejších lesích. Pár kroků od studánky je přes Hadovku bytelná lávka, po které je po 100 metrech možno přijít k červené turistické značce vedoucí k ŽST Strahov (2 km) nebo ke Krasíkov, háj. (3,5 km). Zastavení čtvrté (3,6. km) je na dohled, co by kamenem dohodil, u již zmíněného železničního viaduktu. Informační tabule přibližuje historii zdejší lokální trati a technickou zajímavost – vodní čerpadlo poháněné parou lokomotivy. Pod viaduktem je dosud zachovalá čerpací jímka, čerpadlo a vodní jeřáb již bohužel nikoli. Ilustrovaný výklad je však dost názorný a pochopitelný. Vraťme však na trasu NS a lesní pěšinou krátce vystoupejme nad trať.

Sloupcovitá odlučnost čediče v lomu

na Hradišťském vrchu ,

odkud byl kámen používán v celém Rakousku - Uhersku

Po lesní cestě směřujeme opět k obci Břetislav, leč trasa jakoby si to na poslední chvíli rozmyslela a klesá do údolí Čelivského potoka, přechází přes trať, k zastavení pátému „Na rampě lanovky“ (5,5. km). Tím je informační tabule zevrubně pojednávající o historii těžby čediče na blízkém Hradišťském vrchu. Člověk smeká nad důvtipem, s jakým se gravitační lanovkou přibližoval vytěžený kámen ke trati – viz popis a ilustrace MUDr. Pokorného. Pozůstatky po přibližování kamene lze rozpoznat v lesním průseku, dříve trase lanovky a v betonové rampě překladiště na železniční vagóny.

Pokračováním po lesní cestě již vstupujeme do okrajové části Konstantinových Lázní. Zastavení šesté a poslední „Konstantinovy Lázně, lázně vašeho srdce“ u nádrže (7,5. km) je u rozcestníku v kontaktu se žlutou značkou Bezdružice – Šipín a další NS Hradišťský vrch. Informační tabule věnuje pozornost vzniku Konstantinových Lázní, lázeňských domů a hraničnímu kameni umístěnému v lázeňskému parku. Palouk kolem nádrže láká k odpočinku ve stínu s výhledem na pěkný kostelík. Je zde i parkoviště, přístřešek s lavicemi a stojan na kola. Zde by mohla naučná stezka končit, ale protože je okružní, vrací se lázeňským parkem kolem Prusíkova pramene do východiště. Lázeňský park s asfaltovými cestami je mimořádně vhodný i pro osoby s omezenou schopností pohybu odkázané na vozík, ale také pro ohleduplné in-linery.

 

Sjízdnost NS pro cykloturisty: Protože je povrch cesty na mnoha místech travnatý a po deštivých dnech může být podmáčený, mohl by průjezd kol by narušit přirozenou celistvost povrchu. Tento stav by sice nevadil pěším turistům s patřičnou obuví, ale vytvořily by se koleje, do kterých by se stahovala voda způsobující následně neschůdnost a erozi. Pěší turisté by si jistě vytvořili jinou variantu průběhu trasy, to ale není žádoucí.  Proto tuto NS pro cykloturisty doporučit nelze.

Schůdnost NS pro osoby s omezenou schopností pohybu - vozíčkáře: Naučná stezka není jako celek způsobilá a vhodná pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace z důvodu členitosti terénu. Pro vozíčkáře je možný průjezd pouze ve dvou úsecích: od východiště k silnici Konstantinovy Lázně – Kokašice nebo při průjezdu parkem od nádrže k východišti. Tyto úseky jsou v parku propojené asfaltovými cestami.

     Obec Konstantinovy Lázně má bohaté praktické zkušenosti se zakládáním naučných stezek, s přípravou, výrobou a instalací naučných tabulí, odpočinkových míst a v neposlední řadě i se spoluprací s dalšími spolky, sdruženími a sponzory. Díky propracovanému know-how by mohla být poradcem zájemcům o přípravu a provedení nových naučných stezek. Na realizaci se podílela obec Konstantinovy Lázně, Klub českých turistů, Lesy České republiky.

Zkuste rozemnout aromatický, léčivý, ale i slabě jedovatý Vratič obecný v prstech a přivonět.

     Obnovu značení naučné stezky a souvisejících značených tras zajišťuje v pravidelném tříletém cyklu Klub českých turistů – značkařský obvod Tachov.  Na přípravě informačních tabulí se podílely Nakladatelství Kletr Plzeň, sdružení Plzeňská dráha, Geoloci za spolufinancování Evropskou unií. Za osobní podíl je třeba poděkovat zejména pánům Ing. Kalistovi, MUDr. Pokornému a RNDr. Caisovi.

Jak se tam dostat: Informace o dopravním spojení vlaky a busy:

Konstantinovy Lázně jsou nejsnáze dostupné po lokální železniční trati Pňovany – Bezdružice. Ale je samozřejmě možné návštěvu naučné stezky pojmout jako součást pěšího nebo cyklo výletu dle vlastní fantazie.

Občerstvení na trase NS: pouze v Konstantinových Lázních.

Možnost ubytování, lékařská služba, policie - v Konstantinových Lázních.

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 19. března 2008.

Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

 

¨