––-–

Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

Naučná stezka Kožlany

Plzeň – sever / Kožlany / mapa KČT č. 33 – Křivoklátsko a Rakovnicko

Východiště naučné stezky a zastavení č. 1 je v parčíku přímo proti radnici, v blízkosti památníku věnovanému místním rodákům padlým v obou světových válkách, turistického orientačního místa a nedaleké turistické vývěsní mapy ve stojanu.	Vysloví-li se název města Kožlany, vybaví se mnohým za prvé rodiště prezidenta Edvarda Beneše (*1884 ÷ †1948), a za druhé tradice výroby keramiky. Obojí obec natrvalo proslavilo. Tak, jako se zde setkáváme s památkami na E.B. téměř na každém kroku, je připomínána i šikovnost a um kožlanských hrnčířů. Ale Kožlany a okolí toho mohou nabídnout mnohem více. Pojďme se na naučnou stezku Kožlany, otevřenou u příležitosti památného dne našeho státu 28. 10. 2007, podívat společně. Cestou nás budou provázet pěkně provedené informační tabule. Autor textů si s nimi dal opravdu práci, což návštěvník NS jistě kladně ocení. Naučná stezka dlouhá 6 km je obousměrně označená typickou značkou pro naučné stezky – bílým čtvercem se zelenou diagonálou. Značení NS provedli ve svém volném čase dobrovolní značkaři Klubu českých turistů – Značkařský obvod Plzeňsko. Na realizaci se podílel též Odbor cestovního ruchu Plzeňského kraje a Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
Z východiště s informační tabulí č.1 stoupá trasa NS mírně do kopce k zastavení č. 2, ke kožlanskému muzeu – dříve škole, kterou v letech 1890-1896 chlapec Edvard Beneš navštěvoval. Školní léta státníka připomíná busta a pamětní deska umístěná na fasádě. Později budova sloužila jako četnická stanice s obecními byty. Dnes je v tomto objektu umístěno kožlanské muzeum a expozice keramiky a hrnčířství. V těsné blízkosti bývalé staré školy stojí nejstarší stavba Kožlan – kostel sv. Vavřince. Kostelní zahrada se otevírá do širé krajiny, což nám připomene, že nejen kulturou živ je člověk. Citlivé chřípí turisty za „příznivého“ směru větru jistě zaznamená sousedící vepřín.
Objekt keramické manufaktury se zachovaným komínem vypalovací pece. Za pozornost stojí pěkně provedená břidlicová střecha, komín na svoji opravu ještě čeká. O tom, co obnášelo hrnčířské řemeslo se lze dočíst na tabuli č. 6 – Hrnčířství v Kožlanech.	Pokračujme raději dále. Po hlavní ulici míjíme objekty, které měly zásadní vliv na kulturní, historické a společenské dění města - měšťanskou školu, pivovar, sokolovnu, rodný dům Edvarda Beneše, vilu - dnes bychom řekli místní celebrity Dr. Syrového, lékaře a divadelního ochotníka, dodnes sloužící lékařským službám. Ostatně, o těchto pozoruhodných objektech se dočtete na informačních tabulích č. 3, 4 a 5. Odbočme poněkud z hlavní silnice k samostatně stojícímu objektu bývalé hrnčířské dílny (viz foto vlevo).	Pokud nejste časově omezováni, vydejte se otevřenou krajinou po silnici k nedalekému zatopenému bývalému ložisku keramického jílu Hliny – hrnčířské kutiště. Dnes připomíná spíše složiště nepotřebných krámů, ale přesto nese zřetelné znaky těžby hlíny. V této oáze klidu se dobře daří společenstvu rostlinné i živočišné vodomilné říše. Více na tabuli 7.
Od kutiště Hliny se lze stejnou cestou vrátit do Kožlan a od tabule č. 6 pokračovat směrem severním k tabuli č. 8 – Židovský hřbitov pod Šibeničním vrchem.
		Od židovského hřbitova do údolí Hradeckého potoka je to pár kroků. Hradecký potok protéká obcí Hradecko, vzdálené od Kožlan pouze 2 km přes les. Cesta podél potoka je velmi příjemná, pohodlná a uklidňující. Ani se nechce věřit, že nepříliš vodnatý potok strouhou protékající, napájel a poháněl několik mlýnů.
Údolím Hradeckého potoka vedla v minulých dobách historická přemyslovská cesta spojující Prahu a Plaský klášter. Viz tabule č. 8	Opustíme ploché údolí a přejdeme po lávce na zalesněný levý břeh Hradeckého potoka. Ten je levostranným přítokem krásné říčky Javornice, vtékající do Berounky. O Javornici někdy příště, cesta kolem ní vydá na samostatný tip na výlet. Projdeme sezónním stanovým tábořištěm a nenápadně se ocitáme v chatové osadě rozložené po obou stranách potoka. Od tabule č. 10 pojednávající o hradišti Angerbach na ostrohu nad soutokem Hradeckého potoka a Javornice. Pěšina ke hradišti je strmá, a proto pouze pro zdatné.	Růže šípková (Rosa canina) nás bude provázet cestou údolím Hradeckého potoka. Plody se používají k přípravě čajů a sirupů. Sbírají se na podzim. Odvar z plodů má díky vysokému obsahu vitaminu C protichřipkové účinky a díky tříslovinám účinky protiprůjmové.
	Procházka chatovou osadou (foto vlevo) s pečlivě udržovanými dřevinami, vyztuženými břehy potoka a okrasnými travinami bude jistě pro mnohé příznivce chataření inspirativní. Kolem bývalého hradiště a hradu Angerbach (foto vpravo) ze 13. století je zřetelně patrný ochranný val, dobře zachovalé je i obvodové kamenné parapetní zdivo zpevňující původní stavbu.
	Ve skále vytesaná chodba se nalézá u zastavení č. 11 – Javornice a Vožehův rybník. Účel tohoto díla se mi bohužel zjistit nepodařilo a na informační tabuli o něm není ani zmínka. Od informační tabule to k Vožehovu rybníku není daleko a těch pár kroků za tu návštěvu opravdu stojí. Vožehův rybník leží na říčce Javornici, pramenící u loveckého zámečku Svatý Hubert. Bohatá vodnatost Javornice zajišťovala provoz několika mlýnů.
Vožehův rybník byl založen v I. polovině 19. století. Leží při silnici Kralovice – Kožlany – Čistá – Rakovník. Dnes je velmi vyhledávaným rekreačním letoviskem. V letní sezoně to zde opravdu žije, je zde i dobře vedený autokempink s rozvinutým zázemím. Za 2. světové války se do rybníka zřítilo německé letadlo. Pilot se zachránil a byl jat. Motor letadla však vyproštěn nebyl a dodnes spočívá zabořený hluboko v bahně.	Průchodnost pro pěší turisty: Průchodnost NS umožňuje prohlídku turistům celého výkonnostního a věkového spektra. Na trase se nevyskytují místa s rizikem úrazu. Trasa NS vede po dobře schůdných cestách a pěšinách. Schůdnost pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře). NS není jako celek způsobilá a vhodná pro osoby se omezenou schopností pohybu (vozíčkáře) z důvodu členitosti terénu a nezpevněných pěšin. Pro vozíčkáře s asistencí je však přístupná část NS v Kožlanech a lokalita kolem Vožehova rybníka.	Zastavení č. 13 – Hřbitov a předkové Edvarda Beneše – leží při silnici na Hedčany jz. směrem od Kožlan. Na hřbitově leží pochováni oba rodiče i další příbuzní Edvarda Beneše. V době, kdy rodiče zemřeli, ještě netušili, jakého významného postavení jejich syn dosáhne. Zemřeli v době, kdy Edvardovi bylo 26 let. Cestu k poslednímu zastavení č. 13 – Vyhlídka a Homole si zřejmě dopřeje ten, kdo se chce rozhlédnout po okolí Kožlan.
Jak se do Kožlan dostat: Autobusem z Kralovic na trase Plzeň – Žatec (Informace o dopravním spojení ). Občerstvení na trase NS: Kožlany, v sezóně autokempink Vožehův rybník.
	Na hlavní ulici ve směru od Kralovic stojí tento zajímavě celoročně porostlý dům. Nejhezčí šat má ale na podzim, kdy se odívá do vínové červeně, přesně v souladu s pařížskou módou. Tajný tip na závěr: Navštívíte-li Kožlany v říjnu, nelze přehlédnout množství letitých stromů - vlašských ořešáků – rostoucích na hlavní ulici i v přilehlých parcích. Vlašské ořechy, dříve nazývané „bonbóny chudých“, jsou zde všude. Nikdo se na vás nebude zlobit, když si jich pro chuť nasbíráte plnou kapsu.

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 20. října 2008.

Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

¨