Naučné stezky

jako turistické cíle plzeňska a blízkého okolí

 

 

Naučná stezka Kosí potok

Tachovsko, Kosový (Kosí) potok, mapa KČT č. 28 – Český les sever

Přírodní scenerie NS pod Kořenskou papírnou

     Naučná stezka Kosí potok (NS KP), nejstarší na okrese Tachov, byla poprvé otevřena v červnu 1979 a nově obnovena v roce 2002. Stezka, která je určena pro pěší turistiku, vede lehkým, dobře schůdným terénem, je dlouhá 8 km a na 13 zastávkách seznamuje návštěvníka s přírodními, vlastivědnými a historickými zajímavostmi.

     Počátek a první ze 13 stanovišť je nedaleko silničního mostu u býv. osady Caltov, na silnici Planá - Lestkov. Údolí Kosového potoka je typicky kaňonovité, z přírodovědného hlediska cennější než okolní krajina. K jeho přírodním zvláštnostem patří tzv. teplotní inverze. Sluneční svit dosahuje na jeho dno jen po omezenou dobu dne, takže údolí má chladné mikroklima. Proto se zde vyskytují druhy chladnomilné, zatímco výše ve svahu druhy teplomilné, tedy opak běžného výškového rozdělení. V okolí stezky se vyskytují vzácné rostliny, jako např. Prha chlumní, Prstnatec májový, Vstavač obecný, Vachta trojlistá a Devětsil lékařský a živočichové (ledňáček, srnec, jelen sika). U Českého Mlýna naleznete též památný jeřáb muk.

     NS KP vede po zeleně značené trase č. 3607. Turistické značení naučné stezky zajišťuje Klub českých turistů – značkařský obvod Tachov. Správcem stezky je Sdružení obcí  Konstantinolázeňsko.

    

     Zvláště za horkých dnů potěší turistu v kaňonu Kosového potoka příjemný chládek. Hudební kulisou během cesty je až neskutečný ptačí koncert esoterické hudby měnící se s typem lokality, doprovázený bubláním potoka. Hlava se zatočí ze střídajících se vůní rozkvetlých stromů a trav; oči se často musí přizpůsobovat ostrému slunci a hlubokým stínům, vše je zahaleno do šťavnaté zeleně pestré škály odstínů, struktur a povrchů. Po celém toku stávaly kdysi mlýny, papírna a další vodní díla.  Bylo jich zde celkem 35. Míjíme rozvaliny mlýnů, hamrů a kamenných náhonů, pamětníky mnoha mlynářských generací a jejich osudů.

 

Zast. 1.: Vstupní informace (pod býv. Caltovem, na horním toku)

Zast. 2: Památný strom u Českého mlýna, vzácný jeřáb muk

Zast. 3.: Využití vodní síly k pohonu mlýnských zařízení (Český, Tomšův a Křínovský mlýn)

Zast. 4.: Geologické složení podloží

Zast. 5.: Vegetační poměry údolí Kosího potoka

Zast. 6.: Chráněné rostliny oblasti klidu

Zast. 7.: Kořenská papírna a výroba papíru

Zast. 8.: Lesní hospodaření v přírodním parku

Zast. 9.: Zvířena v přírodním parku Kosí potok

Zast. 10.: Myslivecké hospodaření a lovná zvěř

Zast. 11.: Morfologie toku Kosího potoka, vznik meandrů

Zast. 12.: Devětsilové společenství

Zast. 13.: Vstupní informace pro příchozí z opačného směru (u Špirkova, na dolním toku)

 

Naučná stezka je ukončena u silničního mostu Na Špirkově pod černošínskými serpentinami. V tomto místě v létě r. 1647 vytáhla ze Schweinfurtu do Čech švédská armáda pod vedením generála K. G. Wrangela. Po dobytí Chebu pokračovali Švédové v postupu po císařské silnici směrem na Plzeň, kde tábořila císařská armáda. Mezi Planou a Černošínem překračovala silnice hluboké kaňonovité údolí Kosího potoka. Přechod kontroloval nedaleký hrad Třebel. O hrad, resp. o přechod přes údolí, bojovali Švédové s císařským vojskem tři týdny a do historie se tato událost zapsala jako Bitva u Třebele. V letech 1988-90 a 1999-2003 proběhl v prostoru bojiště detailní povrchový průzkum a několik archeologických sondáží. Hrad byl zbořen za švédských válek a na jeho základech dnes stojí velká sýpka. 

 

Pojmenování Kosový potok (něm. Amselbach) je geonymum v souladu s oficiálním názvoslovím uvedeným v základních mapách ČR. Název Kosí potok je však zažitou zkrácenou verzí, nazývá se tak i chatová osada Kosí potok a přírodní park, obklopující oblast kolem KP. Slangový název Kosák, je sice zcela nespisovný, avšak též velmi používaný. Turista se proto může svobodně rozhodnout, který název použije, až bude kamarádům popisovat, odkud se vrátil tak okouzlen nádhernou krajinou.

 

Jak se tam dostat: Doporučenou variantou je pěkný výlet mezi železničními stanicemi Planá a Ošelín o celkové délce 22,5 km.

Kilometráž trasy: Planá (0) – Ovčíny (5) – býv. Caltov (7) – Na Špirkově (15) – Osada Kosí potok (19,5) – Ošelín ŽST (22,5). K zajímavým odbočkám lákají volně přístupná rozhledna na Bohušově (Šibeničním) vrchu u Plané, historická obec Třebel, Vlčí hora s přírodní rezervací a nedaleká zřícenina hradu Volfštejn.

 

 

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

 

 

Pro KČT Plzeňského kraje připravuje Jiří Mareš trasy@centrum.cz, aktualizace 25. dubna 2008.

Autor vítá jakýkoli příspěvek nebo upřesnění k tomuto tématu