––-–
Naučné
stezky jako
turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí |
Naučná stezka Hvížďalka Plzeň – jih / Spálené Poříčí / mapa KČT č. 35 – Brdy a Třemšínsko |
Barokní fara
a děkanství z r. 1780 s pamětními deskami v průčelí. |
Na silničním tahu Plzeň – Rožmitál -
Příbram, za sedmero zatáčkami a sedmero vrchy, na úpatí Brd - ve Spáleném
Poříčí*) - nachází se naučná stezka
Hvížďalka. Svoje jméno NS dostala podle stejnojmenného rybníka,
kolem nějž trasa prochází. O její
vznik se postarali místní patrioti. A dobře udělali. Naučná stezka má totiž
v této vcelku nenápadné oblasti, kterou mnozí automobilisté pouze
projíždějí, opravdu co nabídnout. Ještě než se po trase společně
projdeme, povšimněme si pečlivě udržované barokní fary na východním konci
náměstí proti kostelu sv. Mikuláše. Objekt má bohatou kulturní a historickou
minulost. Tak například v r. 1819 zde byla založena Čtenářská
vlastenecká společnost, „která šířila lásku k řeči a národu knihou“. Na
konci 19. stol. zde krátce žil kněz a spisovatel Chodska Jindřich Šimon Baar. Pamětní desku zde má i místní rodák páter a lidový
léčitel František Ferda, v 60. letech vězněný jako politicky
nepatřičný. Rozumí se dnes již samosebou,
že každá správná NS je vybavena informačními tabulemi s množstvím
poutavě a graficky dokonale zpracovaných informací. Ani tato NS není výjimkou
– na trase jich má 8, ve stylových dřevěných stojanech a jako bonus ještě
jednu v geoparku vedle zámku. Hlavním motivem informačních tabulí jsou
technické památky, říčka Bradava, historie a
přírodní zajímavosti této oblasti. Zdá se vám to málo? Vydejte se na cestu
a poznáte, že zdání klame. |
||||
Naučnou stezkou vás spolehlivě provede
zelená pásová značka trasy č. 3602. Značení provedli ve svém volném čase
dobrovolní značkaři Klubu českých turistů – Značkařský
obvod Plzeňsko. NS vychází od spálenopoříčského
zámku proti proudu Bradavy. Po |
|||||
Zábrodský mlýn pod Zámeckým rybníkem u informační tabule
č. 1 |
Je zcela zřejmé, že ve Spáleném Poříčí si své historie
dovedou vážit. Jedním z projevů úcty k minulosti je i zrekonstruovaný Zábrodský mlýn.
Pozornost návštěvníka nesporně zaujme dokonale zrekonstruované mlýnské kolo
na horní vodu i kamenné vantroky, přivádějící na kolo vodu z výše
položeného Zámeckého rybníku, napájeného náhonem z rybníku
Hvížďalka. Pro technicky orientované návštěvníky je vyobrazení a popis
konstrukce mlýna se všemi technickými daty opravdovou lahůdkou. Pokud se některý z vážených
návštěvníků o mlýny a hamry zajímá skutečně se zápalem, pak mohu osobně
doporučit knihu Josefa Klempery Vodní mlýny v Čechách, kde je možno se
dozvědět více o vodním právu, principu zakládání vodních děl a staveb, typu
mlecích kamenů a jejich původu, jakož i historii známých mlýnů a hamrů
v Plzeňském kraji. |
Pozor!, za
mlýnem odbočit doleva úzkou uličkou |
|||
Zastavme se na okamžik u říčky Bradavy, podél níž celá NS prochází. Znalec vodních toků
a profesor pan Jan Kumpera ve své knize Řeky a říčky Plzeňského kraje označuje tuto
vodoteč jako „dítě brdských lesů“. A právem, neboť Bradava
u Teslínů v brdských lesích pramení a
v blízkosti brdských obcí Míšov, Borovno, Hořehledy protéká, aby
své vody u Nezvěstic předala Úslavě,
jako nejvydatnější z jejích přítoků. Se svým povodím 103 km2 je
nabíledni, že když pořádně
zaprší, Bradava vodu ze svých přítoků nasbírá, což
se projeví zejména ve středním a dolním toku, kde dovede pěkně „zatopit“. O
tom, že si místní obyvatelé v takových situacích užili své, výmluvně
hovoří historické fotografie a komentář na tabuli č. 2. |
|||||
Překvapením
pro návštěvníka jistě bude úzká romantická skalní soutěska pod rybníkem
Hvížďalka. Voda z něj vytéká přes jez pěkným vodopádem. |
Jak účelně s vodou
hospodařili ve mlýně a na pile pod rybníkem Hvížďalka a co voda občas
natropila za neplechu se dočtete u zastavení č. 5. |
Aby byla
v kritických dobách ničivá síla Bradavy
poněkud zmírněna, bylo její řečiště regulováno výstavbou tzv. bazénů, které
zpomalují její tok. Břehy pak byly
zpevněny osázením vodomilných dřevin, zejména vrb a olší. |
|||
Na trase naučné stezky
je 8 informačních tabulí: |
Plody na snímku
patří dřínu obecnému, který na trase NS jistě nepřehlédnete. Z jeho
dřeva prý vyráběli kopí již staří Římané i Řekové. Z plodů se
v lidové kuchyni vařily marmelády, sirupy, džemy a kompoty. |
|
|||
1.
Zábrodský mlýn,
konstrukce mlýna, život u vody 2. Regulace
říčky Bradavy, dřín obecný, klokoč zpeřený 3. Halův (Roušmidův) mlýn,
mlýny v povodí Bradavy, ledňáček říční 4. Fauna
v okolí Bradavy, rybník Hvížďalka,
Bradava potok nebo říčka? 5. Rybník
Hvížďalka, pila, čáp 6. Po čem se
procházíme, labuť velká, volavka popelavá 7. Šroubkův
hrad, těžba železné rudy, Pouskův mlýn, pstruh,
jelec 8. Hořehledy, povodí Bradavy,
rak kamenáč |
|||||
Geopark
v zámeckém parku |
Jak se tam dostat: Možností je několik,
záleží na tom, jakému typu přesunu dává turista přednost: Informace o dopravním spojení busy a vlaky Vlakem: nejbližšími
železničními stanicemi jsou Nezvěstice, Zdemyslice a Blovice vzdálené
cca Autem: Nejčastější příjezd po
silnici I/19 Plzeň – Rožmitál. Průchodnost pro
pěší turisty: Průchodnost NS umožňuje prohlídku turistům
celého výkonnostního a věkového spektra. Na trase se nevyskytují místa
s rizikem úrazu. Trasa NS vede po dobře schůdných pěšinách. Schůdnost pro osoby
s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře). NS není jako celek způsobilá a
vhodná pro osoby se omezenou schopností pohybu (vozíčkáře) z důvodu
členitosti terénu a nezpevněných pěšin. Pro vozíčkáře s asistencí
(doprovodem) je však přístupný Zábrodský mlýn,
Zámecký rybník a geopark u zámku. Občerstvení na
trase NS: Spálené Poříčí, Hořehledy. |
||||
*) Kterak
Poříčí ke svému přívlastku přišlo: V roce 1620, za třicetileté vlálky
(1618 – 1648), císařská vojska generála Buquoye obsadila obec Poříčí v úmyslu
„napravit“ vzdorovité občany evangelického vyznání. Protože si občané za svým
vyznáním stáli, byly jejich domy a hospodářské objekty z rozkazu
generála zapáleny. Občané ve strachu o holý život uprchli a tak se nikým
nehašený požár rozšířil na celou obec, až všechny objekty lehly popelem. |
|||||
Přehled naučných
stezek v Plzeňském kraji Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš,
aktualizace 27. srpna 2013. Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo
připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz |
¨