Místopis T - Z:

T

Trpísty	TC	Viz též Plzeňská čára.
Třemšín	PB	827 m n.m. Druhý nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny. Býv. pravěké hradiště s kamennými valy z 8.-10. stol. př. n. l.. Ve středověku postaven kamenný hrádek, z něhož dochována pouze zřícenina.

U

Úhlava	KT, PJ, PM	Vzniká na svazích mezi Pancířem a Můstkem na české straně Šumavy ve výšce 1110 m n.m. Řeka je dlouhá 102 km a na své cestě protéká Nýrskem (přehrada), západní částí Klatov, Švihovem, Přešticemi, Čižicemi, Štěnovicemi, Radobyčicemi a pod vrchem Homolkou v plzeňské části Doudlevce se vlévá do Radbuzy. Úhlava je zdrojem vody pro Plzeň. Spolu se Mží, Radbuzou a Úslavou je základem na okraji Plzně vznikající řeky Berounky.
Úslava	PJ, PM	Vzniká soutokem Žinkovského a Myslívského potoka u Nepomuku ve výšce 695 m n.m. Tok je dlouhý 92 km. Protéká Blovicemi, Nezvěsticemi, Šťáhlavy, Starým Plzencem, Koterovem, Božkovem, Lobzy, Letnou a v plzeňské části Doubravce u kostela sv. Jiří se vlévá do Berounky.
Úterský potok	TC	Viz též Plzeňská čára.
Úterý	TC	Od r. 1233 ves tepelského kláštera. Středověké náměstí s historickými domy v barokní úpravě a renesanční radnicí. V roce 1988 částečně zničil oheň 3 domy, dnes již znovu zrekonstruované. Ve 13. stol. rozsáhlá těžba zlata a stříbra. V té době jsou téměř všichni muži havíři. Ražba tzv. úterských zlatých dukátů. Obcí a okolní krajinou protéká hlubokým údolím Úterský potok, s řadou mlýnů a hradními zříceninami. V nedávné době obec a malebné okolí prosluly natáčením filmu Zdivočelá země.

V

Valdorf	DO	Zaniklá ves v Českém lese na lesní silnici spojující Smolov a Pleš. Zdejší skelná huť (Mosburgská) fungovala v letech 1696 až 1800. Vlastní ves Valdorf (též Waldorf) vznikla v 18. století. V roce 1930 zde stávalo 28 chalup se 176 obyvateli. Jedinou památkou na zdejší život je stále fungující litinový hydrant s vytékající pitnou vodou. Bývalou obcí prochází modrá a zelená turistická značka.
Valeč	KV	Státní zámek Valeč – www.cestujme.cz/valec
Velhartice	KT	Státní hrad Velhartice – www.cestujme.cz/velhartice
Velký kámen	PJ	Vyhlídková skála (665 m) v polesí Kakov 11 km od Nepomuku. Vyhlídka je dostupná po vytesaném schodišti. Přírodní rezervace 1,1 ha s typickým bukovým lesem, vtroušenou jedlí na kamenitém svahu s pěkně vyvinutým bylinným patrem. Lokalita je známá i architektonickými nálezy neolitického osídlení. Po přírodovědné stránce je lokalita též zajímavá jako ostrov přirozených podhorských lesů v přeměněné, typicky zemědělsky využívané krajině. Lokalita je předmětem pozorování vlivu člověka na přeměnu krajiny.
Vlčtejn	PJ	Buližníková skála s ruinami gotického hradu s dochovaným zdivem jednopatrového paláce s polygonálním čelem, s dvojitými příkopy a valy. Původní název Vildštejn, opředeného řadou pověstí a spojovaného s událostmi z doby husitské i z třicetileté války. Původně dřevěný hrad z pol. 14 stol patřící Rožmberkům. V r. 1431 obsazen husity, kterými byl o rok později dobýván hrad Lopata. Před třicetiletou válkou se na hradě zdržoval náš přední spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.Hrad často mění majitele, funkci opevněného obytného a obraného sídla ztrácí v 17. stol. V 18. a 19. století je hrad postupně rozebírán. Romantická přestavba v roce 1822 částečně překryla historický vzhled. Kolem hradu mohutný systém dvojích valů a příkopů. Z paláce zbaveného náletových dřevin rozhled do okolí. Pod hradem se konají každoroční hudební a divadelní slavnosti, historický šerm a ukázky lidových řemesel. Skála s hradem je využívána jako dobře udržovaný cvičný lezecký terén.

Z

Zábělá	PM	Oblast Zábělá se rozkládá na pravém břehu Berounky mezi obcemi Bukovec a Chrást. Jádrem oblasti je Státní přírodní rezervace Zábělá vyhlášená v r. 1969 k ochraně společenstev suťových lesů s bohatou vegetací hájové květeny a především listnatých dřevin na strmých svazích údolí Berounky, o rozloze 6,6 ha. Zvolna zanikající naučná stezka Zábělá v délce 5 km vede po okružní trase s počátkem i koncem na autobusové zastávce č. 28 v Bukovci. Stezka seznamuje na 10 stanovištích s přírodními, lesnickými, historickými a technickými pozoruhodnostmi. Z1 - Hradiště Bukovec (pravěké a slovanské hr.), Z2 - Vyhlídka Holý vrch, Z3 - Lesovna Zábělá, Z4 - Lesní školka, Z5 - Olšová jáma, Z6 - U podjezdu, Z7 - Vyhlídka Kozí bouda, Z8 - U restaurace, Z9 - Dolní Zábělá, Z10 - U rokle. V r. 1889 zde byla zřízena lesní výletní restaurace a tím se stala Zábělá oblíbeným cílem hromadných rodinných i spolkových výletů. Restaurace umožňovala pořádání studentských majálesů, zábavných programů, společenských her a ohněstrojů. 2. června 1889 zahájila provoz zastávka s peronem. V sezóně sem byly z Plzně vypravovány zvláštní vlaky. Po r. 1945 byl restaurační provoz zrušen a objekt restaurace později zbourán, ale zastávka fungovala až do r. 1972. Restauraci dnes již připomínají jen rozvaliny, zastávku zpustlý strážní domek č. 87.
Zbiroh	RO	Renesanční zámek na základech hradu ze 13. stol., později státní vězení. Zámek přístupný pouze 1x ročně v srpnu, v den Mariánské pouti. Druhá nejhlubší studna v Čechách - 162 m. Muzeum J. V. Sládka.
Zruč	PS	Zájemce o letadla a vojenskou techniku jistě nevynechá možnost návštěvy Air Parku pana Tarantíka z Druztové a prohlídky 38 letadel, vojenských, dopravních i hospodářských. K vidění, dotýkání i usednutí jsou zde k dispozici i obrněné transportéry, tanky, trolejbus i jiná speciální vozidla. V hlavní sezóně je otevřeno denně v době od 8 do 18 hodin.
Žďár	PJ	Obec jv. od Blovic. Žďárský kostel, obklopen hřbitovem a vyzdoben uvnitř freskami ze života sv. Václava z pol. 14.stol. Patří k idylickým zákoutím Blovicka.
Železný Újezd (rozhledna)	PJ	Rozhledna "Na Skále" v okrese Plzeň-jih, na území Mikroregionu Nepomucko v blízkosti cyklotrasy Šťáhlavy - Spálené Poříčí - Čížkov - Mladý Smolivec. Původně zde měla stát pouze věž vysílače sítě Radiomobil, ale prozíravou podmínkou Obecního úřadu v Čížkově bylo i vybudování vyhlídkové plošiny. S montáží železné konstrukce věže vysílače se začalo v září 2000. Rozhledna byla slavnostně otevřena v sobotu 31. března 2001 ve 14 hodin. A tak dostali i turisté šanci prohlédnout si široké okolí z výšky. Kolem rozhledny prochází žlutá turistická trasa cyklotrasa č. 2039. Věž je 41 metrů vysoká a vyhlídková plošina je 25,5 metrů nad úrovní terénu. Vystoupit se na ni dá po 137 schodech. V případě dobré viditelnosti spatří návštěvníci celé panoráma Šumavy a část Plzně. Rozhledna je otevřena do konce října, ale po setmění, za deště, mlhy, bouřky a námrazy není výstup na plošinu povolen.

Zdroje informací:

Zdroje informací:	Autor:
Životní prostředí - praktický rádce	Komise životního prostředí Rady města Plzně, 1998 - 1999
Okolí Plzně	Zdeněk Birner, Průvodce Olympia, 1980
Turistické mapy KČT - textová část	Ing. Miroslav Dobrý a RNDr. Eduard Kočárek
Křížem krážem Rokycanskem	Informační brožura KČT Rokycany, 1993
Severní Plzeňsko - I, historicko- turistický průvodce č. 6	Bukačová, Fák, Foud, Nakladatelství Českého lesa, 1996
Český les - Domažlicko, turistický průvodce č. 1	Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 1992
Český les - Tachovsko, tur. průvodce č. 2	Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa, 1994
Rozhledny Čech, Moravy a Slezska	Jan Nouza, Nakladatelství 555, Liberec, 1999
Řeky a říčky Plzeňského kraje aneb říční toulky Plzeňskem	Jan Kumpera, Agentura Ekostar s.r.o., Plzeň, 2002
Vodní mlýny v Čechách IV.	Josef Klempera, Nakladatelství LIBRI, Pr2001
Příležitostné informační materiály