Místopis R - S:
R
|
Rabí |
KT |
Státní
hrad Rabí – www.cestujme.cz/rabi |
|
Rabštejn nad Střelou |
PS |
/Rabenstein
= Havraní kámen/ Na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Střelou (viz
níže) leží nejmenší město ve střední Evropě se zbytky gotického hradu,
barokním zámkem z r. 1705, klášterním a barokním kostelem servitů
z konce 17. stol. Ve směru ze Žihle je městečko přístupné po starobylém
kamenném mostě střeženém sochou sv. Jana Nepomuckého.
Město má pouze 25 stálých obyvatel. Mezi další nejzajímavější objekty patří
starý pivovar, chudobinec, muzeum lidového stavitelství a židovský hřbitov.
Na městečko je pěkná vyhlídka od kříže z protějšího břehu Střely. Kolem
Rabštejna jsou břidlicové lomy. Celou lokalitou prochází zajímavá okružní
naučná stezka. Bohužel, vinou liknavého přístupu kompetentních orgánů jsou
informační tabule mnohde nečitelné nebo v dezolátním stavu. V podhradí stojí
za návštěvu i ranč Havraní kámen s hospodou, ubytováním a vším, co mají rádi
milovníci koní - romantickými vyjížďkami na koních nevyjímaje. V nedávné době
zde a v blízkém okolí byl natočen film Cesta z města. |
|
Radbuza |
DO, PJ, PM |
Pramení
v Českém lese 1,5 km od Závisti (západně od Poběžovic a jižně od obce
Rybník) v nadmořské výšce 689 m n.m. Délka toku je 111 km a na své cestě
protéká Bělou nad Radbuzou, Horšovským Týnem, Staňkovem,
Stodem, Dobřany do Litic.
Zde je na jejím toku postavena přehrada České údolí. V plzeňské části Doudlevcích se do Radbuzy vlévá Úhlava. |
|
Radeč Přírodní park |
RO |
Hřeben
Radečsko - Křivoklátské vrchoviny, asi 4 km dlouhý zalesněný skalní masív s
max. výškou 718 m, klidová oblast. Na vrcholu Brno (718 m - nejv. bod okresu RO) umístěna telekomunikační věž a
geodet. bod. Hrad (též Mitervald - 680 m) ve
vých. části hřebene. Býv. hrad (14.-15. Stol.) založený Oldřichem z Litic r. 1343. Patrné pouze zb.
příkopu na JV straně. Ze skalnatého vrcholu 40 m vysokého srázu pěkný výhled.
Vrch Hradiště u Březiny (619) -
rozsáhlé slovanské hradiště se zbytky dvojitých až 5 m vysokých valů. Na
vrcholu vyhlídkový dřevěný gloriet a pamětní kniha. Součástí vrchoviny též
vrch Rumpál (638 m) |
|
Radnice |
RO |
Městečko
zmiňováno již r. 1336, náleželo Janu Lucemburskému, později Rožmberkům,
Černínům a Šternberkům. Na návrší Kalvárie původně poustevna, později barokní
kaple K.I. Dienzenhofera s přístupovou křížovou
cestou. Židovský hřbitov a synagoga. Prosperující město (382 m) s hornickou
tradicí v centru uhelné pánve. Též sklářská tradice, dnes výroba rukavic,
dřevařské závody a konzervárna ovoce. Městem protéká Radnický potok odvodňující
SZ svahy Radče. Po průtoku bizardním zalesněným
údolím se vlévá do Berounky.
V nedaleké obci Kamenec (362 m) těžba a zpracování břidlice
(1778-1909) na kyselinu sírovou, louhový kámen, zelenou, a modrou skalici a
barvy. Okolní zajímavé holé spilitové a břidlicové
stráně se stepní vegetací byly s nadsázkou nazvány "Česká Albánie". |
|
Radyně |
PJ |
Nejvýraznější
z dominant okolí Plzně,
na stejnojmenném kopci (567 m n.m.) zřícenina hradu typického tvaru,
nezaměnitelná a z dáli viditelná . Gotický hrad (původně nazýván Karlskrone) byl vystavěn Karlem IV. Kolem r. 1356 na
buližníkovém vrchu stejného jména.
Spolu s Přimdou a Kašperkem tvořila Radyně
důležitou část ochrany západní hranice země. Od svého vzniku plnil správní a
ochrannou funkci sídla Staré Plzně. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté
architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební
úpravy. Hrad byl opuštěn v r. 1558. Součástí prohlídky hradu je výstup na 27
m vysokou věž s jedinečným kruhovým rozhledem. Vstupné: dospělí 15,-/ děti,
vojsko, důchodci 5,-/ děti do 6 let zdarma. Otevřeno duben – říjen út – ne 10-18 hodin. Doporučujeme k nahlédnutí
stránku Mikroregionu Radyně www.radyne.cz. K hradu se váže několik pověstí a legend.
Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš,
který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá
žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic
nemůže stát. Bál se ale bouřky, Jednou se při velké bouři schoval do
sklepení, hradní věž zasáhl blesk, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. O d té doby na Radyni straší Radoušův duch. V
podhradí je restaurace U Radouše. |
|
Roklan (Grosser u. Kleiner Rachel) |
SRN |
Máme
na mysli Velký Roklan (východně od Malého Roklanu). Roklan je svojí výškou 1453
m n.m. druhou nejvyšší horou celé Šumavy, hned za Velkým Javorem, který je o
pouhé 3 metry vyšší (1456 m n.m. - tahle výška se obzvlášť dobře pamatuje).
Roklan leží jz. od Modravy, na druhé straně
hranice. Je dobře viditelný z Poledníku,
Oblíku a jiných významných pohraničních vrchů a hřebenů Šumavy. Ale s
odstupem vůbec nejlépe vyniknou jeho lepé křivky, majestát a důstojnost z
Filipovy Huti nad Modravou. Roklan patří do rodiny šumavských dvojkopců - všechny jsou ale na německé straně: Kleiner und Grosser Osser (Ostrý), K. u. G. Arber
(Javor), K.u.G. Falkenstein, K.u.G. Rachel. Na jeho
vrcholu je osazen velký dřevěný kříž, výborný rozhled je především do českého
vnitrozemí. Vedle dřevěné boudy spolku Bergwacht
(německá obdoba Horské služby) se příležitostně pořádají i náboženské obřady.
Mezi vrcholem Grosser Rachel a Rachelsee (Roklanským jezerem) na úpatí hory stojí na skalním
ostrohu starobylá Rachel Kapelle s výhledem na jezero, jedno z osmi
šumavských ledovcových. V řeči starošumavské a
staroněmecké se název hory Rachel vyslovoval „Rakl“.
O této úchvatné hoře poutavě vypravuje Karel Klostermann
v knize Črty ze Šumavy. |
|
Roupov |
PJ |
Zřícenina
hradu z 2. pol. 14. stol., obydlen do 1. pol. 18. stol., poté opuštěn. K vidění pozůstatky
sklepních kleneb, průjezd a část hospodářského stavení, přízemní zbytky
kamenné okrouhlice u brány. Po zpustnutí byl
stavební kámen použit na opravy požárem poškozených domů v Merklíně.
V obci je koupaliště. |
|
Rybník |
DO |
Obec
Rybník (Waier) v Českém lese byla
založena na přelomu 16. stol. v údolí horního toku Radbuzy, kolem bývalého rybníka.
V okolí pracovalo několik skláren, nejznámější Goldbrunnhütte
do r. 1810. V r. 1930 zde stávalo 65 usedlostí se 434 obyvateli. Od r. 1939
tudy procházelo poštovní spojení mezi českou Hostouní
a falckým Schönsee. Po roce 1948 byl přístup do
pohraniční obce Rybník zcela uzavřen a veškeré pracovní příležitosti se
omezily na práci v zemědělství. Současná zástavba je spíše nahodilá, bez
urbanistické koncepce. V obci je policejní stanice a restaurace Na Zátiší. Obcí prochází červená magistrála a modrá
značka k hraničnímu přechodu Švarcava. |
|
Rýzmberk |
DO |
Zřícenina
hradu (680 m) v Korábské vrchovině SV od
Kdyně, nedaleko od Korábu a Nového Herštejna. Hrad
založen r. 1280 jako Riesenberg (Obří hrad). Při husitsko-křižácké
bitvě u Domažlic probíhá boj i zde. V r . 1618 lstí dobyt císařským
vojskem a zpustošen. Po dalším dobytí Švédy r. 1641 dále neobýván. R. 1847
byla hradní věž stavebně upravena na rozhlednu, čemuž slouží dodnes – po
vykácení náletových dřevin téměř kruhový rozhled. Na nádvoří je vybudován
přírodní amfiteátr, který je každoročně využíván pro divadelní a hudební
představení. V areálu hradu je sezónní restaurace, kde je možno obdržet
i velmi vkusné pamětní razítko. Zvláštností je zimoviště netopýrů
v hradním sklepení vytesaném ve skále. V areálu příležitostně
probíhá archeologický výzkum. Vstupné: děti 6 Kč, dospělí 12 Kč. Hrad je
v péči Klubu českých turistů. Trojúhelník Rýzmberk, Nový Herštejn a nejvyšší Koráb je velice vděčnou turistickou výletní
lokalitou. Východištěm může být Kdyně, dobré vlakové spojení z Plzně
přes Domažlice. Trasu lze absolvovat pěšky i na horském kole. |
S
|
Sedlo u Albrechtic |
KT |
Vrch Sedlo (901,7 m) se rozkládá vzdušnou
čarou 6 km jv. od Sušice a 5 km sz. od Kašperských
Hor, v rajónu přírodního parku Kašperskohorské
vrchoviny. Vrch protáhlého tvaru od sz. k jv.
se díky své výhodné poloze těšil pozornosti Keltů již v pravěku, kdy si
jeho vrchol vybrali k postavení bezpečného hradiště. Od té doby byl postupně obýván ještě
několikrát, naposledy ve středověku. A není divu – byl nejvyšším v širém
okolí, a protože z něho býval dobrý rozhled do všech stran, sloužil i
jako strážní místo. Vyšší kopce byly už jen jižněji na (dnešní) Šumavě. Obyvatelé
hradiště na oblém vrchu s náhorní planinou, kterými byli v 9. – 10.
století i Slované, měli totiž pěkně pod kontrolou širé okolí včetně
přístupových loveckých a obchodních stezek do hraničních hvozdů i povodí
horního toku zlatonosné Otavy s pozdějšími rýžovními osadami. K opevnění
hradiště až 7 metrů vysokého a 920 metrů dlouhého na vrchu tomto využili jeho
budovatelé jednak přírodního reliéfu skalnatého vrcholu, jednak valů
z uměle navršených kamenů a balvanů, jednak i dřevěných palisád. Na některých
místech byly objevené spečené kamenné valy, snad ohněm uměle založeným, snad
požárem zhoubným, kdo dnes poví? Vrch je dnes
porostlý lesem a jediným vyhlídkovým místem je vrcholové skalisko na
jihozápadní straně hřebene. Ovšem ten výhled stojí za to! Jako na dlani se
před námi rozprostírá hřeben Kozích hřbetů s Huťskou horou (1187,1 m), hrad Kašperk,
za dobré viditelnosti Velký a Malý
Roklan (1453 m), Poledník
(1315,2 m), Ždánidla (1308,5 m), Velký Javor (1456 m), Pancíř (1214 m) i
téměř celá oblast povodí horní Otavy. |
|
Sedmihoří |
TC DO |
SEDMIHOŘÍ
- BUDOUCÍ NOVÉ CHKO - Na západním okraji Mariánskolázeňského zlomu, asi 40 km
zjz od Plzně, leží na hranicích Tachovského a
Domažlického okresu přírodní park Sedmihoří. Ojedinělá
ringová struktura variského stáří, která je tvořena věncem devíti vrcholů, se
výrazně zvedá nad okolní reliéf o 100 - 150 m. Žulový masiv (peň) vytváří
kruhové těleso o průměru cca 4 km. Vnější lem dosahuje výšek okolo 550 - 600
m (nejvyšší bod - Racovský vrch 619 m), střední
část je tvořena depresí, ze které vystupují izolované centrální vrcholy.
Geologická stavba má rovněž koncentrickou podobu, vnější lem Sedmihoří je tvořen hrubozrnou
biotitickou žulou, střed středně zrnitou dvojslídnou
žulou a centrální vrcholy turmalinickou žulou. Sedmihoří
je v současnosti označováno jako lokalita s nejlépe vyvinutými formami
zvětrávání žuly v Čechách. (Jiří Suda, Katedra geografie Západočeské univerzity v Plzni) |
|
Sigmondova naučná stezka |
PM |
(Prof.
Dr. Ing. Josef Sigmond (1868 - 1956) Městský lesní
rada a profesor pražské lesnické fakulty, vedoucí hospodář plzeňských
městských lesů, výrazná a významná osobnost v evropském lesnictví). Stezka
otevřena 14. 4. 1978. Počátek i konec naučné stezky u konečné stanice
tramvaje č. 4 na severním předměstí Plzně. Stezka
vede oblastí Boleveckých rybníků. Délka trasy 7 km
s 15 zastávkami s informačními tabulemi. Stezka je zaměřena na botaniku,
zoologii, historii, lesnictví a rybníkářství. Vzhledem ke středně těžkému
terénu je cesta doporučena pro pěší, doba chůze cca 3 hodiny. Stezka je
značena žlutým turistickým pásovým značením. |
|
Skryje |
RO |
Obec
nad pravým břehem Berounky.
V okolí naleziště zkamenělin (sběratelské práce povolené pouze v sutích).
Památník a muzeum Joachima Barrandeho,
francouzského paleontologa, který v této oblasti působil a prováděl paleontologický
průzkum. Nedaleko obce na Zbirožském potoku zajímavá přírodní rezervace
Jezírka. |
|
Smolov |
DO |
Ves
v Českém lese
se rozkládá ve výšce 475 m n.m.na levém břehu horního toku Radbuzy. Obec byla
do r. 1989 poslední volně přístupnou, dále už se rozkládal nepřístupný
hraniční prostor. Původ názvu obce Smolov (Schmolau)
lze hledat ve zde rozšířeném řemesle - smolařství. Smola byla získávána ve
zdejších lesích. Mezi další rozšířené činnosti bylo dehtářství (do r. 1839) a
sklářství do 19. stol.). Obec leží 4 km od Bělé nad Radbuzou. Smolovem prochází modrá turistická značka. |
|
Staroplzenecká
naučná stezka |
PJ |
Naučná stezka je
přibližně 9 km dlouhá a díky překonávání členitého reliéfu je turisticky
náročnější. Provede nás devíti nejzajímavějšími lokalitami ve Starém Plzenci
a okolí, můžeme si prohlédnout historické památky z 10. - 14. století,
navštívit skalní útvary s krásným výhledem, přírodní rezervaci, chráněná
geologická naleziště, unikátní technickou památku a další zajímavosti.
Vyjdeme z náměstí ve Starém Plzenci a navštívíme
postupně následující zastávky: |
|
Starý Plzenec |
PJ |
Leží asi
9 km jihovýchodně od Plzně v údolí
řeky Úslavy. Mezi pozoruhodnosti města patří farní
kostel Narození P. Marie a na náměstí kostel sv. Jana Křtitele, oba původně
románské, později přestavěné v gotickém slohu. Celkový ráz náměstí dotvářejí
radnice, barokní kašna a mariánský sloup. Na pravém břehu Úslavy
je zdáli viditelná předrománská rotunda sv. Petra, nejstarší dochovaná
kamenná stavba západních Čech. Měří v průměru 6,5 m a do její lodi se vešlo
asi 100 lidí. Rotunda je nejstarší celistvě dochovanou architektonickou
památkou na českém území. Součástí města je nedaleký Sedlec, kde najdeme dodnes zachovalou valdštejnskou železárnu,
dnes významnou technickou památku, která byla kolébkou Škodových závodů v
Plzni. Nad městem se zdvíhá zřícenina královského hradu Radyně, jejíž
silueta je typickou dominantou celého Plzeňska. V okolí Starého Plzence, obklopeného bohatými lesy, najdeme mnoho
přírodních zajímavostí: chráněné naleziště zkamenělin Černá stráň, státní
přírodní rezervaci Starý rybník, skalní útvar Andrejšky, buližníkový suk
Ostrá Hůrka a mnohé jiné. Provede nás jimi Staroplzenecká naučná stezka
dlouhá 9 km. |
|
Strážiště |
PS |
Obec nad levým břehem Střely (viz níže) ve výšce 435 m n.m.. Dříve osada strážců obchodní stezky. Vykopány četná spáleniště od strážců ohňů. Při stoupání k obci od řeky zajímavá lidová chalupa roubeného typu. |
|
Střela |
KV PS |
Řeka
Střela vzniká v Tepelské plošině soutokem několika bezejmenných potoků u obce
Kosmová, jižně od Toužimi. Střela protéká Toužimí, Žluticemi, Rabštejnem, Plasy, aby se po
97 km v Liblíně zleva vlila do Berounky, tvoříc
tak její jeden z nejvydatnějších přítoků. Horní tok protéká Tepelskou
vrchovinou, západně od Žlutic vodní nádrží Žlutice, střední a dolní tok se v
četných zákrutech vine Jesenickou a Žihelskou
pahorkatinou. Řečiště Střely a oba břehy jsou němými svědky mnoha
historických událostí, neboť města, obce a osady - dnes již zaniklé - sehrály
v minulosti významnou roli: středověká Toužim, Žlutice,
stolová hora Vladař, nejmenší město ve střední Evropě Rabštejn a pro
skalní pochybovače přidávám ještě Metternichovy Plasy.
Vody Střely roztáčely kola mnoha hamrů a mlýnů,
dnes již bohužel zaniklých. K nejvodnatějším přítokům Střely patří Malá Střela,
potoky Manětínský, Mladotický a Kralovický.
Dnešnímu názvu předchází historické názvy Sagita,
Lososnice i výrazy vystihující její tok - Schnella
a Šipka. Protože povodí Střely je poměrně rozlehlé, nevyhnuly se obce ležící
na březích dolního toku občasným povodním - největším v r. 1872 - výšku
vzdutí potvrzují i záznamy u historického kamenného mostu u plaského konventu. Střela je vodácky vyhledávaným tokem. |
|
Stříbro |
TC |
Viz
též Plzeňská čára. |
|
Stupno |
RO |
Obec
(427 m) na okraji povrchové i hlubinné břaské
uhelné pánve. Empírová hrobka Karla ze Šterneberka,
spoluzakladatele Nár. muzea v Praze. Novorománský kostel
sv. Vavřince z r. 1890. Nedaleko významná přír.
lokalita Bašta. |
|
Šipín |
TC |
Viz naučná stezka Šipín. Náhorní plošina na ostrohu jv. od soutoku Hadovky a Úterského
potoka. V raném
středověku
i zde stávalo hradiště
o rozloze cca 1,44 ha a délce valů 450 m. Dnes zde stojí nově opravený kostel
sv. Barbory se hřbitovem, objekt fary, školy a hospody. Na sz. okraji náhorní
plošiny stojí vyhlídkový altán s výhledem do údolí se soutokem Hadovky a
Úterského potoka i na okolní svahy. Při sestupu severním směrem po modré
značce míjíme betonové bunky, které jsou součástí
obranného systému zv. „Plzeňská čára“.
Nad silnicí nelze přehlédnout dřevěnou lesní kapli z r. 1892 se dvěma
zastřešenými studánkami s (podle pověsti) léčivou vodou. |
|
Šťáhlavy |
PJ |
Obec
leží 14 km jihovýchodně od Plzně v údolí řeky Úslavy.
První písemná zpráva o obci je z roku 1239. Dominantou návsi je zámek,
postavený kolem roku 1600 v renesančním stylu, později přistavěn ve slohu
barokním. Poblíž něho stojí barokní kostel sv. Vojtěcha. V podzámčí
nedalekého zámku Kozel
se nachází sportovně rekreační centrum Areál Pohoda s minigolfem,
miniaturgolfem, kuželníkem a dětským hřištěm. Šťáhlavy společně s připojenou
obcí Šťáhlavice jsou oblíbeným výletním místem
nejen pro Plzeňáky. |
|
Štěnovice |
PJ |
Obec
se rozkládá osm kilometrů jižně od Plzně na soutoku Úhlavy a Losinského potoka.
Zbytky opevnění v severní části obce jsou datovány z přelomu 12. a 13.
století. V roce 1723 byl vystavěn na levém břehu řeky v místě zaniklé obce Štěnovičky barokní zámek podle projektu plzeňského
stavitele Jakuba Augustona mladšího. Při okolních
úpravách byly v řadě bokem k zámku osazeny sochy sv. Lva, Josefa a Floriána.
Dnes je zrekonstruovaný zámek v soukromých rukou a slouží k bydlení. Jednou z dominant obce je kostel sv.
Prokopa s farou, který společně s budovou bývalé školy (dnešního obecního
úřadu) tvoří přirozený střed obce. Kolem roku 1800 byl vybudován krytý
dřevěný most přes řeku Úhlavu, který je dnes
významnou stavebně technickou památkou. Na východním okraji obce se dochoval
židovský hřbitov, synagoga se bohužel dnešních dnů nedočkala - byla zbořena v
60. letech. Nedaleká obec Štěnovický Borek se skládá ze dvou částí - Nebílovského a Štěnovického
Borku, leží na jižním svahu 11 km jižně od Plzně v mírně zvlněné zemědělsky
využívané krajině s výrazným podílem lesů a vodních ploch. V blízkosti Nebílovského
Borku se nachází státní kulturní památka II. kategorie - kaple sv.
Vojtěcha Na planinách. Barokní kostel stojící o samotě v pěkné lesnaté
krajině je odedávna vyhledávaným poutním místem. |
|
Švarcava |
DO |
Zaniklá
ves na staré zemské česko-bavorské hranici v Českém lese
náležela domažlickému hradu, později rodu Lamingenů.
U mostku přes Černý potok (Bayerische Schwarzach), který byl hraničním přechodem, stávala
celnice, mýtnice, později i hospoda. Obec byla zcela zničena požárem v r.
1899. V r. 1930 zde žilo v 19 usedlostech 18 Čechů a 78 Němců. Nedávno zde
byl opět obnoven turistický hraniční přechod. K přechodu vede modrá
turistická cesta z Rybníku
(viz výše) |
|
Švihov |
KT |
Vodní
hrad Švihov – www.cestujme.cz/svihov |