|
|
VÍTEJTE NA
STRÁNKÁCH KLUBU
ČESKÝCH TURISTŮ PLZEŇSKÉHO
KRAJE |
|
||||||||
ZAJÍMAVOSTI A PAMÁTKY V KRAJINĚ |
HRADY, ZÁMKY, Infocentra, expozice, muzea |
Rozhledny a vyhlídková místa |
turistické Značené trasy Jak se stát značkařem |
||||||||
|
|
|
|||||||||
Plzeňský kraj – požitek pro všechny smysly –
nechte se vést |
|||||||||||
nAUČNÉ STEZKY |
Cyklotrasy |
VÝLETNÍK Nabídky výletů pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře |
TURISTICKÉ AKCE |
||||||||
|
|||||||||||
Aktualizované
informace Oblastního výboru pro členy KČT Plzeňského kraje, speciální
nabídky, blížící
se akce zásadního významu a jiná sdělení turistům, která byste neměli přehlédnout. Informace o
neprůchodnosti tras v Plzeňském kraji: ·
Z důvodu demolice lávky u Chotíkova
přes silnici I/20 (Plzeň – Karlovy
Vary) došlo k přerušení červené TZT 0201 a žluté TZT 6624 ve směru
Krkavec. Náprava průchodnosti bude provedena na jaře 2022, budeme vás včas
informovat. ·
Z důvodu výstavby západního silničního okruhu Plzně v lokalitě Radčice
byla přerušena zelená TZT 3601 v úseku Sylván - Čertova kazatelna –
Radčice. O způsobu nápravy vás budeme
informovat. ·
Z důvodu havarijního stavu Stodůleckého mostu, jenž leží na účelové komunikaci přes Křemelnou pod
býv. obcí Stodůlky (Prášilsko), je
přerušen pro veškerý pohyb, tedy pro cyklisty
i pěší turisty průchod po modré TZT 1458 a zelené TZT 3681 mezi TIM U
Křemelné – TIM Stodůlky, viz https://www.npsumava.cz/uzavirka-mostu-pres-reku-kremelnou/. Most je v majetku města Hartmanice, jehož vedení se už několik
let snažilo najít prostředky na jeho alespoň provizorní opravu. Bohužel se to
nepodařilo a postupně došlo i k
zásadnímu poškození mostních pilířů. Město Hartmanice se snaží najít
řešení této situace, o způsobu nápravy vás budeme informovat. |
|||||||||||
Kontaktní adresy členů Oblastního výboru
KČT Plzeňského kraje, Krajské komise značení, předsedů značkařských obvodů,
odborů KČT v Plzeňském kraji |
|||||||||||
Jak se stát členem Klubu českých turistů |
|||||||||||
Možnost výběru turistických akcí,
pochodů, srazů, přejezdů a přechodů KČT a IVV z Centrální databáze KČT.
Průběžně aktualizované propozice, kontakty pořadatelů, nabídka tras, starty a
cíle. (Volba období - oblast: 104 –
Plzeňský kraj - typ akce - vyhledat akce) |
|||||||||||
Výletník aneb inspirace na výlet |
Archiv vyzkoušených a doporučených tipů na
výlet aneb inspirace na víkend pro pěší, cyklisty i běžkaře |
||||||||||
Přehled všech naučných stezek
v Plzeňském kraji a blízkém okolí jako cílů turistických výletů. Doporučené úseky NS se zpevněným povrchem
a minimálním provozem, stezky vhodné pro vozíčkáře a rodiny s kočárkem,
s doporučenou možností zaparkování. Zásady
pro zřizování nových naučných stezek a bodových informačních panelů. |
|||||||||||
Seznam cyklotras v Plzeňském kraji |
|||||||||||
Změny turistických značených tras |
Významné změny v síti turistických
značených tras v Plzeňském kraji provedené v terénu v uplynulých 3
letech: |
||||||||||
Nově 2021 |
|||||||||||
Jak plnit a získat oblastní a tematické
turistické odznaky |
|||||||||||
Pěší značené trasy v Plzeňském kraji |
Seznam pěších turistických značených tras
v Plzeňském kraji zde |
||||||||||
Kodex pro společné užívání turistických
tras pěšími turisty, cyklisty a lyžaři |
|||||||||||
Systém turistického značení KČT, organizace
značení v Plzeňském kraji, druhy značek a směrovek, turistická
informační místa, obnova značení, značkařské kvalifikace, závady na
značení. Foto členů
značkařských obvodů Plzeň-sever a Plzeň-jih, aneb ti, kteří pro vás značkují
turistické trasy na Plzeňsku Nově |
|||||||||||
Přehled rozhleden a vyhlídkových míst Plzeňského
kraje jako cílů turistických výletů |
|||||||||||
Turistické mapy edice Klubu českých
turistů - přehled turistických map
souvisejících s Plzeňským krajem. Mapy
KČT obsahují nejčerstvější změny, přeložky, nové značené turistické trasy,
naučné stezky, cyklotrasy a turisticko-vlastivědnou náplň, včetně
aktualizované textové části na zadní straně s veškerými potřebnými
kontakty, webovými odkazy a otevíracími dobami infocenter, hradů, zámků a
muzeí. Sleva 7% při nákupu map a navigací pro členy KČT po
předložení průkazu - www.mapovecentrum.cz |
|||||||||||
Mezinárodní trasa – průběh severní i
jižní trasy v Plzeňském kraji |
|||||||||||
Turistický mapový portál
s integrovaným informačním systémem pro turistickou veřejnost na
Slovensku |
|||||||||||
Spojitá turistická mapa německého
příhraničí od města Eslarn (protějšek Železné na
Tachovsku) po Grosser Falkenstein
(protějšek hory Polom na Železnorudsku) pro
plánování výletů po přeshraničních stezkách |
|||||||||||
Přeshraniční stezky a
Schengenský prostor |
Po
vstupu do Schengenského prostoru je kromě národních parků možno hranice
přecházet kdekoli, v NP však pouze po značených cestách. Návštěvní řád Národního parku Šumava. Česko-německé
státní hranice, doporučené turistické přeshraniční stezky, býv. Železná opona a
literatura o Železné oponě |
||||||||||
Aktualizováno Osobnosti a odbory KČT
s významnými zásluhami o rozvoj, organizaci, publicitu a propagaci české
turistiky v Plzeňském kraji |
|||||||||||
Aktualizováno Citace z rozhovorů,
dopisů, novinových článků a literatury |
|||||||||||
Objekty KČT v Plzeňském kraji |
|||||||||||
Zajímavosti |
Nouzová nocoviště
v Národním parku Šumava Revitalizace
centra - rekonstrukce a rozšíření centrálního parku v Rokycanech |
Sté výročí prvního
lyžařského přejezdu Šumavy Přejezd
ze Železné Rudy do Kubovy Huti na lyžích za 1 den |
|||||||||
Seznamte se před výletem s předpovědí počasí |
|||||||||||
Vyhledejte si spojení na výlet, cyklobusy v Plzeňském kraji |
|||||||||||
|
|||||||||||
! DĚKUJEME
! všem našim
příznivcům, jakož i pravidelným a příležitostným turistům, kteří nás průběžně
informují o poškozeném a chybějícím turistickém značení, ztížených nebo
neprůchodných trasách, stržených lávkách a jinak narušených značených
cestách, ale i o nových nebo uzavřených rozhlednách, vznikajících
naučných stezkách, zajímavostech hodných pozornosti turistů atd. na níže
uvedené e-mailové adresy. Vaše vzkazy vedou k nápravě průchodnosti a bezpečnosti
tras. V Plzeňském
kraji: trasy@centrum.cz V ostatních
částech České republiky: www.turistickeznaceni.cz |
|||||||||||
|
|||||||||||
Tip na výlet pro pěší turisty CHKO Český kras – jihozápad CHKO Český kras je
chráněné území o rozloze 128 km2 založené v roce 1976 za účelem
ochrany a zachování nejcennější části barrandienské pánve. Český kras je
největším a nejvýznamnějším krasovým územím v Čechách. Nachází se ve
Středočeském kraji mezi Prahou (Radotínem) a Berounem. Na severu
sahá až po Mořinu a Loděnici, na západě po Koněprusy, na jihu po Všeradice a
Zadní Třebaň. Turisticky
nejznámější částí je oblast Karlštejna a dále mezi Prahou a Zdicemi, s velmi
kvalitními vápenci. Tvoří je
prvohorní mořské usazeniny stáří 400 milionů let. V oblasti
se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké
množství cenných geologických profilů a světově významných
nalezišť zkamenělin. Jde o
krasové území s romantickou a divokou krajinou rozbrázděnou řadou roklin a
kaňonů. Najdeme zde také mnoho jeskyň, které patří mezi ty největší na našem
území. Členitým reliéfem protéká řeka Berounka s dalšími přítoky, jejichž
údolí má často kaňonovitý ráz. Bohaté
bylinné patro je tvořeno především vzácnou teplomilnou květenou. Pro svou
přirozenou skladbu jsou také velmi ceněné zdejší lesy. Krasový reliéf
podmiňuje výskyt vzácných živočišných druhů, především netopýrů, měkkýšů a
mnoha druhů motýlů. * Již výše
uvedená charakteristika CHKO Český kraj je dosti motivující na to, aby zvídavý
turista tuto oblast prozkoumal. Ale kde začít? Přijměte
naše pozvání na výlet do jihozápadní části Českého krasu, kterou jsme pro vás
již prozkoumali, a která je
Plzni a Plzeňskému kraji nejblíže. Z Plzně
je to do východiště tohoto výletu – do Zdic - necelá hodinka jízdy vlakem. Navštívíme
oblast s názvy Koukolova hora, Aksamitova jeskyně, Koněprusy, Čertovy
schody, Koda. Některé
z těchto pojmů už jste možná zaslechli, Koněpruské jeskyně už jste jistě
navštívili, ale co ty
ostatní? Využijte
náš Tip na výlet, nebudete
zklamáni. * Trasa
výletu má počátek v ŽST Zdice. Přímo před nádražní budovou je umístěn
TIM s levou zelenou směrovkou, zelené se
budeme držet. Po ca 850 metrech opustíme silnici a opravdu mírným stoupáním
smíšeným lesem po pěšině
dojdeme k TIM Lounín.
Zde se trasa zelené značky zlomí a klesá do osady Slavíky. Ze Slavíků,
které jsou zároveň počátkem souběžné naučné stezky Koukolova hora – Kotýz, vystoupáme
na vrchol Koukolovy hory. Koukolova hora (471 m) je
vysoký kopec u vsi Slavíky poblíž Tmaně v okrese Beroun. Název nese hora
podle Viléma Koukola, jenž byl v 15. století majitelem popovického panství.
Na vrcholu stojí krásně zrestaurovaná výklenková kaple sv. Blažeje. Tu nechal
v roce 1832 vystavět Karel Mudroch, rektor Univerzity Karlovy. Z dříve holého
vrcholu hory byl rozhled do celého okolí, dnes je výhled částečně omezen
vzrostlými stromy na severní stranu, směrem k Berounu, zalesněnému
hřebenu s rozhlednou Děd a navazující CHKO Křivoklátsko. Přestože hora
není na seznamu chráněných území, vyskytuje se zde řada chráněných rostlin.
Přes vrchol prochází NS
Koukolova hora – Kotýz,
seznamující návštěvníka s místní faunou, flórou a s geologickou stavbou
zdejší krasové oblasti. Trasa dále
pokračuje sestupem kolem skalního masivu Staré
skály, který je
zajímavým a cvičným horolezeckým terénem, ca 300 m k TIM
Koukolova hora, kde zelenou opustíme a pokračujeme po žluté.
Už při
sestupu na východě dominuje krajině vrch
Kotýz se stejnojmennou národní
přírodní památkou. Pokud byste
zahořeli touhou se tam podívat, buďte v klidu – právě tam máte namířeno.
Nejprve
ovšem sestoupíme do osady Havlíčkův
Mlýn. Mlýn
původem z 19. stol. zde opravdu stojí, bohužel ale veřejnosti
nepřístupný. Po mnoha
historických a technických peripetiích (požár od svíčky, přestavba na vodní
elektrárnu, zatčení mlynářky gestapem, znárodnění, vrácení v restituci
potomkům mlynářské rodiny) je zde dnes výrobna krmných směsí. Pod mlýnem
u soutoku Suchomastského potoka a úzkého konce
náhonu vytéká z lesní stráně pramen
s výbornou vodou, pro kterou jezdí lidé ze širokého okolí. Od studánky
ca 300 m dlouhým výstupem konečně dojdeme k proslulé Aksamitově bráně Aksamitova brána - přírodní
vápencový útvar, největší skalní brána Českého krasu – je
pozůstatkem vstupního portálu bývalé jeskyně na vrchu zvaném Kotýz, jejíž strop
se v 19. století propadl. Brána byla
pojmenována po českém lékaři a archeologovi Janu Aksamitovi, který se ve
20. letech 20. století podílel na výzkumu krasového území. Tzv.
Aksamitka vypadá jako vchod do pekla, zvláště pokračující trhlinou
v zemi, kam se
svalila její část. Tato bývalá jeskyně má za sebou dlouhou historii, ve které
nechybí děsivý přízrak, ztracení lidé či ukrytý poklad. Původní
jeskyně se propadla a zaplnila chodbu podzemního labyrintu. Od
Aksamitovy jeskyně je to opravdu nedaleko k fascinující
vyhlídce na Velkolom Čertovy schody Velkolom Čertovy schody se
rozkládá v CHKO Český kras, vyhlášené v r. 1972, na základě
expertíz, ve kterých byly zohledněny vědecké, ochranářské a těžební aspekty. Z těchto
studií mimo jiné vyplynulo, že těžbou se odkrývají jedinečné geologické
profily, bohatá
paleontologická naleziště a významné krasové jevy. Těžbou
odkryté jedinečné fenomény významně prohloubí poznatky o
geologicky mimořádně ceněné
oblasti Barrandienu. Geologické jevy bude možné za
definovaných podmínek zachovat i po
ukončení těžby pro příští generace. Tyto argumenty vedly k začlenění
existujících dobývacích
prostorů do CHKO Český kras. Dnes tak probíhá těžba v lomech VČS-východ
a VČS-západ, které leží
v dobývacích prostorech Koněprusy a Suchomasty I. Poslechněte
si o této lokalitě zamyšlení Václava Cílka: Krajina
a těžba: Velkolom Čertovy schody - ČT edu - Česká
televize (ceskatelevize.cz) Průmyslová těžba
kvalitního vápence v této oblasti má počátek před rokem 1921, předtím zde
byla provozována tzv. selská těžba vápence, jejíž součástí byla nedávno opravená
a zpřístupněná cihelná
vápenice. Nad vápenicí je dobře vybavené informační místo s panely
bohatě informujícími jednak o
samotné těžbě, jednak o těžké práci v lomu a zpracování vytěženého
vápence. * Od býv. vápenice to (stále po
žluté) není daleko k areálu proslulé Koněpruské
jeskyně a naučné stezky Zlatý kůň, její
návštěva a prohlídka je ovšem na samostatnou kapitolu, protože
máme před sebou do cíle ještě 7 km * Dobrá
zpráva – občerstvení v domečku na návsi v obci Tobolka. Z Tobolky
je cesta přes osadu Koda do cíle cesty v Srbsku už stále jen
z kopce. Osada Koda - malý
rybníček, sloužící kdysi jako zdroj vody pro pohon mlýna Koda. Napájí jej vyvěračka Koda, známý pramen Českého krasu,
nacházející se ve stejnojmenném údolí při turistické cestě z Tobolky do
Srbska. Samotný pramen je kryt vedle stojící kapličkou a lze k němu
sestoupit po kamenných schůdcích. V blízkosti Kody se nalézá i
z křížovek známá Kodská jeskyně a Údolí
děsu s Kodskými kaskádami, ale o těch zase někdy příště. Do cíle cesty - ŽST
Srbsko – je to slabá půlhodinka cestou z kopce zahradní čtvrtí vilek a
rodinných domků. Čekání na vlak si lze zkrátit výhledem z mostu na
Berounku. Případně vyhodnotit celý výlet v některém
z restauračních zařízení, kterých je na obou koncích mostu hned několik. Zdrávi došli. * Celková délka trasy jen 16,5 km. Cesta
tam: rychlíkem do stanice
Zdice Cesta
zpět: Ze Srbska osobním vlakem do Berouna, přestup
na rychlík do Plzně (vyhledejte
spojení zde)
Doporučená mapa KČT č. 38 – Hřebeny a Slapská přehrada a
č. 36 – Okolí Prahy - západ Občerstvení na trase: Koněpruská
jeskyně, Tobolka, Srbsko Zkontrolujte
si před výletem předpověď počasí. * Tajný tip (či spíše přátelská rada): během
pochodu bedlivě sledujte průběh trasy v mapě nebo mobilní aplikaci. Stav turistického značení
v okresu Beroun není tentýž, jako stav značení, na jaký jste zvyklí na
Plzeňsku, ačkoliv i zde platí stejná metodika
značení Klubu českých turistů… - Pro KČT Plzeňského
kraje s potěšením připravuje Jiří Mareš |
|
|
|||||||||
|
Výletník - Nabídka dalších
tipů pro pěší turistiku |
|
|
||||||||
|
Výletník - Nabídka dalších tipů
pro lyžařskou turistiku |
|
|
||||||||
|
|
|
|||||||||
|
Odkazy na odbory
Klubu českých turistů v Plzeňském kraji Pokud se vám po kliknutí
nezobrazí stránka příslušného odboru KČT, je to nejspíše proto, že
ji tento odbor neudržuje provozuschopnou |
|
|
||||||||
|
|
|
|||||||||
|
|
|
|
||||||||
|
Slevy
pro držitele karet ISIC,ALIVE,ITIC |
Jsme
připojeni do sítě |
|
|
|||||||
|
Slevy
při nákupu map a navigací pro členy KČT 7% Mapové
centrum – Martinská 4, Plzeň, tel. 377 235 836 http://www.mapovecentrum.cz |
Turistů
ráj |
|
|
|||||||
|
Aktualizace 30. července 2022 Založeno v r. 2003 (Počítadlo je v provozu od 3. března 2010) Správa portálu, webmaster: trasy@centrum.cz
|
|
|
||||||||